1414

Ambon



Klíč:
Téma:
Příspěvek:

Zobrazení příspěvku č. 266: #

Administrátor --- 30. 11. 2007
Ekumenický dialog pokračuje

Šifra z Ravenny

Před týdnem prošly skrze média všelijaké zprávy o tajemném ekumenickém dokumentu z Ravenny

Bohužel onen přelomový text stále nebyl publikován v plném znění (nebo se mi ho alespoň nepodařilo sehnat) a zprávy, které se víří kolem, většinou nemají hlavu ani patu. Z valné části je vypouštějí katolické agentury a mají podivně euforický až triumfální charakter, což nepůsobí příliš seriosním dojmem. Zatím se tedy k celé té italské záhadě, o které vypouští Vatikán různé zakódované depeše, stavím asi tak jako k "šifře mistra Leonarda".

Vítězství římsko-katolické církve. A nebo: Pravoslavné církve se po tisíci letech marného rozkolu sklonily před římským papežem. Tak nějak vyznívají novinové titulky a rozhlasové zprávy.

Podle novin La Republica ravennský dokument "konečně a definitivně ustanovil prvenství římského pontifika, a tím otevřel cestu ke sjednocení pravoslavných s katolíky". (To se tam opravdu píše :-)
Ekumenický dialog byl z pravoslavné strany přerušen na deset let (kvůli pokrytectví Jana Pavla II.). Nyní je očividně potřeba nějaká "bomba", aby se obnovil vychladlý zájem. Při obnovení dialogu v r. 2006 se pravilo, že mají "následovníci Kristovi co nejrychleji opět vydat prohlášení o víře, lásce a naději". Proto se zřejmě vypouštějí tyto bubliny. Takový mám z toho pocit. Nicméně se nechejme překvapit, s co tam ta smíšená komise "upekla". Pokud by to bylo opravdu tak, jak to katolíci s fanfárami dali do headnews, tak to v pravoslavném světě nemá sebemenší šanci na přijetí.

Vzpomeňme jen na masové demonstrace v řeckých Athénách, do nichž před pár lety vyšly statisíce Řeků s protestem proti návštěvě papeže v Řecku, přičemž jsem tam letos na podzim slyšel, že mnozí v Řecké církvi spatřují v letošních požárech na Peloponesu Boží trest za nedávné setkání athénského arcibiskupa s papežem v Konstatninopoli, a očekávají ještě další čtyři rány. Srbové, kterým před osmi lety padaly s výslovným papežovým požehnáním na hlavu bomby, by také zřejmě neutíkali klanět se Božímu náměstku. Ukrajinským pravoslavným zrovna nedávno skončilo peklo s unií, takže tam papeži asi také pšenka nepokvete. No, a o Rusech, kteří se 15 let bránili návštěvě papeže "zuby - nehty" a neustále protestují proti katolickém proselytismu, snad ani není potřeba mluvit. Zbývají už jen Rumuni... A Istanbul. A západní pravoslavní - jenže to jsou většinou původem Rusové a Řekové - ti chtějí mít dobré vztahy s okolím, ale na sjednocení nepůjdou; už jen kvůli tomu, že by je jejich příbuzní doma "odepsali". Jak Řekové tak Rusové totiž spojují svou národnost s pravoslavím.

--------------------------

Protože na odtajnění toho "zveřejněného" dokumentu to zatím moc nevypadá, shrňme si, co zatím o tom tajuplném pergamenu víme. Čili, co nám o něm naservírovala média.

Typickou mediální bublinu vypustily katolické agentury, když prohlásily za průlomový krok k jednotě to, co jim v Ravenně pravoslavní řekli a co ví každý bohoslovec, který absolvoval alespoň první ročník nějakého pravoslavného semináře: římský papež požíval v církvi prvního tisíciletí čestného primátu. (Podle 3. kánonu II. všeobecného sněmu z r. 381)

Christnet: "Katolíci a pravoslavní se poprvé shodli na primátu papeže mezi biskupy."
Za první krok k jednotě křesťanských věřících označil Vatikán dohodu, k níž dospěli experti katolické a ortodoxní církve ohledně definice papežského úřadu. Společný dokument, který byl dnes současně zveřejněn ve Vatikánu, v Istanbulu, v Aténách a na Kypru, přiznává papeži prvenství před ostatními biskupy a patriarchy, napsala agentura AFP.
Dokument, na němž se po týdenním jednání v severoitalské Ravenně dohodli, výslovně uznává prvenství hlavy katolické církve dle kanonického řádu nad biskupy a patriarchy z dalších tradičních sídel biskupů, a to včetně Istanbulu, Alexandrie, Antiochie a Jeruzaléma. Prvotní příčinou schizmatu byly spory o autoritu papeže, který si nárokoval moc nad ostatními čtyřmi starověkými patriarcháty na Východě, ačkoli mu východní patriarchové přiznávali jurisdikci pouze nad západním patriarchátem římským.
Tomu se říká mediální mlýnek na maso. Hovoří se o prvenství papeže, ale nezmíní se, co je to za prvenství (jestli čestné nebo mocenské); navíc se opomine dodat, že se řeč se vede o situaci prvního tisíciletí po Kristu a rozhodně nikoliv o dnešní hlavě katolické církve. Dokonale prohnětena je tato směsice v poslední větě. Zatímco v předchozím textu se hovoří o primátu čestném, v závěru je pod primátem míněn primát mocenský. A pochopitelně se cudně přejde i skutečnost, že předpokladem byť jen čestného primátu papeže v pravoslavné církvi, je jeho pravoslavná víra (tj. uznání čestného primátu současného papeže by musel předcházet jeho návrat k pravoslavné víře - čili zrušení prakticky všech dogmat zavedených v římsko-katolické církvi v průběhu druhého tisíciletí: papežská neomylnost a mocenský primát, odpustky, očistec, neposkvrněné početí, učení o stvořených energiích, o transubstanciaci atd. atd.)

V neposlední řadě je potřeba podtrhnout, že je skandální tvrdit o pravoslavných, že podepsali dokument, který "výslovně uznává prvenství hlavy katolické církve". O hlavě katolíků víme všichni, že se považuje za mocenskou hlavu světové církve. Pokud by to tak opravdu v Ravenně dohodli, pak by tito pravoslavní delegáti museli být považovány za odpadlíky od Pravoslaví a za uniaty. Neboť pravoslavná církev nezná žádnou jinou hlavu světové církve, než je Kristus. Právě prohlašování římského papeže za "pozemskou hlavu církve" je podle pravoslavného učení o církvi rouháním Bohu a protiřečením Bibli, jež zná jedinou hlavu Církve - a tou je Pán Ježíš (viz Efez 1,20-22; 4,15; 5,23; Kolos 1,18; 2,10). Prohlašuje-li se papež za hlavu Církve, je to vzpoura proti skutečné hlavě: Kristu, který je reálnou hlavou Církve na nebi i na zemi. Současné římsko-katolické učení o hlavenství papeže je podle tradičního učení pravoslavných otců a teologů jednou z nejhroznějších zrad, které lidstvo kdy proti Bohu spáchalo. Jsou tři nejhlubší pády v dějinách lidstva, píše sv. Justin Popovič: pád Adamův, pád Jidášův a pád papežův.

Rád bych věřil, že všechno toto je jen nedorozumění vzniklé nekompetentností novinářů a pracovníků v médiích. Vzniká tu však i tak jedna palčivá otázka. Jestli nejsme schopni vysvětlit novinářské veřejnosti tak jednoduchou věc, jako je rozdíl mezi čestným a mocenským primátem (nebo jestli veřejnost už dnes není schopna chápat ani tak elementární teologický problém), jak to asi bude vypadat, až přijde řeč na cokoliv složitějšího a subtilnějšího?

Rádio Vatikán: "Pravoslavní poprvé zmínili primát římského biskupa"
Takový výrok bych čekal od člověka, který o pravoslaví neví skoro nic. Snad v každé pravoslavné učebnici církevních dějin, církevního práva, dogmatiky apod., je uvedeno, že pravoslavná církev uznává, že v prvním tisíciletí měl římský patriarcha v církvi čestný primát. Stejně tak by se podobná formulace jistě našla v mnohých pravoslavných katechismech.

Učiněn byl první důležitý krok. Vedoucí katolické delegace kard. Walter Kasper, předseda zmíněné papežské rady komentuje pro Vatikánský rozhlas výsledky jednání z Ravenny:
„Setkali jsme se s pravoslavnými církvemi v Ravenně ve dnech 8. až 14.října, projednali jsme a vypracovali dokument o eklesiologických a kanonických důsledcích svátostné povahy církve: církevní společenství, konciliarity a autorita. Dokument hovoří o napětí mezi autoritou a konciliaritou či synodalitou na místní čili diecézní úrovni, i na rovině regionální a všeobecné. Důležitým je krokem je to, že pravoslavné církve nám poprvé řekli ano, existuje všeobecná (tj. světová) rovina církve a také na všeobecné rovině existuje konciliarita (katolicita, sborovost), synodalita a autorita a to znamená, že existuje také nějaký Primát. Podle praxe starověké církve je prvním biskupem biskup římský. O tom není pochyb. Nemluvili jsme však o tom, jaká jsou privilegia římského biskupa, jenom jsme s ohledem na další diskusi poukázali na tuto praxi. Tento dokument tedy představuje první krůček a jako takový dává naději. Jeho důležitost však netřeba přeceňovat.“
Pozoruhodné je, když předseda papežské rady referuje: "pravoslavné církve nám poprvé řekly ano, existuje všeobecná rovina církve a také na všeobecné rovině existuje konciliarita, synodalita a autorita..." Od tak postaveného teologa bych očekával, že se alespoň jednou větou zmíní, co se tou autoritou vlastně míní, jinak je to jen "kalení vody". Je to čestné postavení? (Pak ale proč to nazývat autoritou?) Nebo je s tím spojena nějaká vláda, moc apod. (Pokud by to pravoslavní delegáti podepsali, nemohl by to pravoslavný křesťan přijmout, chce-li zůstat pravoslavným - čili zachovat si víru v hlavenství Kristovo.) Anebo se postupuje způsobem, kdy obě strany podepíší něco, co si každá z nich vykládá po svém, a obě jsou spokojeny?

Nuž, zpět však k tomu, co víme o svitku z Ravenny.

Zajímavý komentář k němu poskytl ekumenický patriarcha Bartoloměj:
»My všichni pravoslavní... jsme přesvědčeni o tom, že v prvém tisíciletí existence církve ... bylo uznáváno prvenství biskupa Říma, papeže. Avšak bylo to prvenství čestné, v lásce, nebylo právním hlavenstvím. Jinými slovy, podle naší teologie toto prvenství bylo v lidském pořádku ustanoveno kvůli nutnosti pro Církev mít hlavu a koordinační centrum. Toto prvenství se nevztahuje k žádnému božskému právu, které dal Kristus apoštolu Petrovi a bylo následně odevzdáno všem římským biskupům. Takové chápání prvenství římského biskupa Východ nikdy nesdílel. V současnosti vedeme dialog... o tom, jaké je místo římského papeže v celocírkevní struktuře, jaká je jeho role, moc a zplnomocnění. My pravoslavní křesťané jsme připraveni přijmout prvenství Říma v takové podobě, jak bylo vykládáno a uplatňováno ... v prvém tisíciletí.«
To je pozoruhodný komentář ravennského dialogu. Mnohé napovídá. Proplétají se v něm dvě linie. Jedna je bezproblémově tradičně pravoslavná - prvenství Říma, jak bylo v prvním tisíciletí uznáváno, nebylo právní, ale čestné, v lásce, nemá nic společného s žádným božským právem uděleným ap. Petrovi... Ta druhá linie je trochu záhadná a zaznívají v ní nejasné tóny - o nutnosti, aby Církev měla hlavu a koordinační centrum (k čemu?, není celé druhé tisíciletí dějin pravoslavné církve důkazem, že církev narozdíl od světských organizací žádné koordinační centrum nepotřebuje?, a jak vypadala ta "koordinace" v prvním tisíciletí? - vždyť papežové byli všeobecnými sněmy usvědčováni z herezí, nebo jejich připomínky či direktivy byly na sněmech svobodně přepracovány, různé "soudní výnosy" Říma nebyly na Východě brány v úvahu; v prvním tisíciletí většina křesťanstva - a ta byla tehdy právě na Východě - Řím k církevnímu života nikterak nepotřebovala. Poměry v prvotní církvi můžeme dobře sledovat na myšlení a dopisech sv. Kypriana Kartagenského, který odsuzuje rozkolníky, kteří se odvážili apelovat "na katedru sv. Petra", jak se papež sám sebe pokoušel představovat; "Máme se držet jednoty všeobecné církve," píše Kyprian papežovi, "protože všichni biskupové jsou si rovni." Přítel sv. Kypriana, Firmilian, nazval papeže Štěpána Jidášem a dále o píše papeži, že je horší než všichni heretikové a že jesli někoho vyloučil z církve, tak tím vylučuje jen sám sebe. Podobně byli i nadále na Východě odsuzováni ti, kteří se pokoušeli využít papežských nároků na moc nad církví pro svůj vlastní prospěch, a hledali podporu v Římě). Jestli se dnes naznačuje, že by pravoslavní mohli začít uznávat nějakou "moc" papeže, pak to bude znít uchu většiny pravoslavných křesťanů dost divně. Nu a poslední věta, že jsme připraveni přijmout takové hlavenství, jaké bylo v prvním tisíciletí, zní sice na první poslech bezproblémově, jenže jestli se taková věta pronese a neutrousí se ani slovo o zásadní podmínce, kterou je pravoslavnost takového papeže, pak člověku naskočí z takového výroku husí kůže. (Je však možné, že tato věta byla vytržena z kontextu delšího patrirarchova projevu.)

Na závěr patriarcha dodal, že v prvém tisíciletí byla konstantinopolská katedra druhá v pořadí cti po Římu. Po rozkolu (čili odchodu Říma) přešlo prvenství na Konstantinopol. "Ekumenickému patriarchovi nebude za těžko uznat opět prvenství římské katedry a zaujmout opět druhé místo, jaké měl před rozkolem," prohlásil patriarcha.
Zásadní otázkou však bude, jak se k tomu celému návrhu obnovování církevní struktury z prvního tisíciletí postaví Rusko. Mohlo by totiž - a zcela oprávněně - namítnout, že tato dávná struktura už vůbec není aktuální. Význam konstantinopolské katedry se opíral o skutečnost, že Konstantinopol se ve 4. století stala císařským městem a centrem Byzantské říše (čili ekumeny = civilizovaného světa), jak to jasně formuluje a vysvětluje příslušný kánon (3. z II. všeob. sněmu, a ještě lépe 28. kánon IV. všeob. sněmu, který však v Římě stejně neuznávají). Ani ostatní historické katedry (Alexandrie a Antiochie) už dnes nemají ani zlomek toho významu, co měly v prvním tisíciletí. Pět tehdejších patriarchátů (čtyři na Východě a jeden na Západě) zahrnovalo tenkrát většinu křesťanstva; dnes čtyři východní patriarcháty zahrnují jen zlomek současného pravoslavného křesťanstva. Takže jaký je vlastně důvod obnovovat tuto strukturu, která tenkrát vznikla z čistě praktických a technických pohnutek, a neměla nikdy žádné duchovní opodstatnění? Bude to Moskva uznávat? Není snad dnes Moskva centrem pravoslavného světa co do početnosti? Může pohotově vytáhnout následnictví ruských carů po Byzanci, po jejímž pádu převzala její dědictví. Může se vytasit se svou (dnes již patinou tradice ozdobenou) proklamací "Moskva jako třetí Řím". Důvodem proč Moskevský patriarchát doposavad neaspiroval na přední postavení cti, je jenom ten, že současné pořadí je nepohnutou tradicí zachovávanou po celé poslední tisíciletí. A takové tradice je v pravoslaví zvykem ctít. Mám však pocit, že jestli se jednou sáhne na tuto starobylou strukturu pořadí cti jednotlivých patriarších kateder a začne se diskutovat nějaká změna (např. znovu uvedení Říma do této struktury), tak z ní nezůstane kámen na kameni. Moskva odsune Konstantinopol za sebe; Alexandrie a Antiochie budou odsunuty někam hodně daleko dozadu. V první pětce se objeví Rumunsko, Bulharsko, Srbsko (a jestli získá řádná kanonická církev na Ukrajině od Moskvy autokefalitu, tak se někam na přední místa v pořadí významu jistě zařadí i ona).

--------------------------

"Tajný dokument z Ravenny" píší ruské sdělovací prostředky
"Papež první hierarcha, Řím hlavní trůn, Římská církev vládne v lásce," se prý píše ve společném dokumentu pravoslavné a katolické církve, který definitivně a bez dalších řečí stanovuje hlavenství římského pontifika a otevírá cestu ke sjednocení... (Tohle v Rusku otisknout je jako šťourat do vosího hnízda :-)

Je to prý "cestovní mapa" sestávající se ze 46 bodů, které ukazují problémy, jež je potřeba překonat. V ekumenické cestovní mapě se prý píše, že církevní sněmy jsou "hlavním nástrojem", kterým se vyjadřuje jednota Církve. Jeden z fragmentů textu hlásá: "První nemůže činit nic bez souhlasu všech."
--------------------------

Metropolita Athanasios, představitel řecké pravoslavné církve v EU:
Není to juridický dokument, je to text ke studiu pro církve. V žádném případě nelze činit z Říma absolutní centrum správy, které všechny povede.


--------------------------

Ruská pravoslavná církev vznáší námitky proti dokumentu z Ravenny
Moskva. Po zveřejnění závěrečného dokumentu z jednání smíšené katolicko-pravoslavné teologické komise v Ravenně jej ruský pravoslavný biskup Hilarion otevřeně kritizoval prostřednictvím agentury Interfax, když řekl, že „dokument obsahuje řadu pochybných závěrů a tvrzení, které se neshodují s historickými pravdami. Jak se zdá – řekl biskup Hilarion, který jednání v Ravenně hned po zahájení opustil – „ocitli jsme se v jakési pasti. Římští katolíci se snaží dát výraz eklesiologickému modelu ekumenické církve tak, aby se role „prvního biskupa“ co nejvíce blížila té, kterou má papež v moderní římsko-katolické církvi. Konstantinopolský patriarchát se bude snažit připsat „prvnímu v biskupské hierarchii“ taková práva, která nyní nemá“. V každém případě však – dodal ruský pravoslavný biskup Hilarion - bude závěrečný dokument zkoumán odborníky na kanonické právo a potom posuzován posvátným synodem ruské pravoslavné církve.
(radiovaticana.cz)
---------------------------

Pomocník tajemníka Papežské rady není udiven postojem Ruské pravoslavné církve:
"Je to pouze jejich úhel pohledu." Pozici Moskevského patriarchátu vůči dokumentu z Ravenny se nediví. "Problém spočívá v tom," připomenul, "že oni opustili zasedání a neúčastnili se přijetí dokumentu. Je úkolem pravoslavné strany, aby obnovila plnost svého zastoupení." Proto bylo možno předpokládat, že Moskevský patriarchát oznámí svůj nesouhlas a nutnost "studovat detailně text". "Jak by bylo možno slyšet blahopřejný hlas Moskvy, když tam scházeli její představitelé?" poznamenává mons. Fontino.
---------------------------

Nuže, čím to uzavřít?
Jsme už trochu zvyklí na to, že katolické agentury pravidelně matou veřejnost různými nepřesnými zprávami a formulacemi (obvyklé je např. prohlašovat konstantinopolského patriarchu za "duchovního vůdce pravoslavných" nebo za "nejvyššího představitele pravoslavné církve" apod.) Jenže současná "průlomová zpráva" vzbuzuje dojem úmyslné manipulace. Je to o to podivnější, že všechny ty nehorázné mediální formulace vyznívající, jakoby pravoslavní uznali papežský primát (v jeho současné podobě), z katolické strany na Západě nikdo nedementuje...

Působí to dojmem, že v dnešní době krize ekumenismu někdo někde rozhodl, že setkání v Ravenně bude "průlomové", i kdyby se tam nedohodlo třeba vůbec nic. Ještě však ve hře zůstává možnost, že tam se domluvilo něco, o čem se mlčí, a provalí se to až po nějakém čase (resp. budou nám to dávkovat po kouskách)... :-)

Jakýmsi zásahem Boží prozřetelnosti zůstala Ruská pravoslavná církev ušetřena této mediální ostudy, neboť delegáti Ruského pravoslaví opustili zasedání v Ravenně hned na jeho počátku (kvůli konfliktu s Konstantinopolí). Takže západní média nemohou o Moskevském patriarchátu vytrubovat, že Moskva přijala římského papeže za svou neomylnou hlavu.


Zdroje zpráv:
Agnuz a Zenit. Radiovaticana. Credo.ru. Christnet.














Hlavní stránka Ambonu - standardní zobrazení všech příspěvků

Tematický přehled příspěvků Ambonu

Audionahrávky promluv z pravoslavného chrámu v Jihlavě.

Český pravoslavný web www.orthodoxia.cz