1468

Ambon



Klíč:
Téma:
Příspěvek:


Welcome!

Prosíme přispěvatele, aby při podání nového příspěvku do Ambonu vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.



Editovat příspěvek č. 294

Administrátor --- 22. 1. 2008
Z tisku - události na svátek Křtu Páně

Dvanáct tisíc Moskvanů se zúčastnilo tradičních koupelí na svátek Zjevení Páně (Bogojavlenije, Kreščenije Gospodně)

Na svátek Bogojavlenija (slavený podle juliánského kalendáře připadá na 19. ledna), kdy se světí voda, je v pravoslavné církvi zvykem vycházet průvodem z chrámu na zamrzlá jezera či řeky, kde je připraven v ledu vysekaný otvor, skrze který kněz posvětí vodu. V Rusku je zvykem, že i za největších mrazů mnozí pravoslavní křesťané poté naskáčou do této vody.
V noci z 18. na 19. ledna se ponořilo do svěcené vody skoro 12 tisíc obyvatel hlavního města. Koupele se konaly na 37 místech v různých moskevských vodních nádržích. V centru Moskvy byly připraveny dřevěné nádrže, kde se po bohoslužbě k posvěcení vody mohli věřící vykoupat a poté se napít horkého čaje s medem.
(Credo.ru)

--------------

Výzkumy ruských vědců potvrdily, že v noci na 19. ledna voda získává neobvyklé vlastnosti.

Hovoří doktor technických věd Státního vědeckého centra Ruské Federace, Institut medicínsko-biologických problémů, Vladimir Cetlin: „Podivuhodné vlastnosti svěcené vody jsem objevil náhodou, když jsme prováděli výzkum pitné vody kosmonautů. Tehdy jsem zjistil abnormální změny elektrochemických vlastností vody nabrané v noci před svátkem Bohozjevení. Voda vysoké čistoty stojí u mě v laboratoři již tři roky, neměním ji. Tato (svěcená) voda se nekazí. Je zajímavé, že se výrazně liší molekulární vlastnosti vody nabrané při svátku Bohozjevení ve dne od téže vody v noci.“

Dále Dr. Cetlin vysvětluje, že narozdíl od vzorku normální vody, kterou má ve své laboratoři, tak Bogojavlenská voda abnormálně změnila při svátku Křtu Páně své elektrochemické vlastnosti (např. vodivost a molekulární aktivitu).

(Moskovskij komsomolec)

-------------

Voda v předvečer a noc svátku Křtu Páně, kdy se ve všech pravoslavných chrámech slouží všenoční bdění, jsou podle tradice všichni věřící kropeni svatou vodou. Tato svěcená voda se může dlouho uchovávat, zůstává stále čerstvá - dokonce i po několika letech. Má léčivé vlastnosti.

Již dávno lidé vědí, že voda, načerpaná z otvoru v ledu v noci na svátek Bohozjevení, má neobvyklé vlastnosti. Může doma stát celé roky a uchová si svou čerstvost. Léčí nemoci a zahojí rány.

Chemici v laboratořích, které kontrolují čistotu vody a průběžně odebírají vzorky vody ze všech zdrojů, vědí, že není možné si nevšimnout změny kvality vody v den svátku Křtu Páně. Ing. chemie Veronika Porunova říká: „Voda ihned po svátku Bohozjevení skutečně získala neobvyklé a pro ni necharakteristické vlastnosti, očistila se a ukazatele, které sledujeme, poklesly.“ (Posvěcení vody se šíří od řek a jezer, kde je voda svěcena, na všechnu vodu na zemi; pozn. red.)

Současná věda se zatím neúspěšně snaží vysvětlit jak to, že si svěcená voda zachovává čerstvost a průzračnost, nekazí se. Někteří mají za to, že je to fyzikální vliv z vesmíru, jiní hledají původ této anomálie v magnetickém poli země. Vedoucí inženýr Centra laboratorního výzkumu a technologických výzkumů Taťána Polikarpova říká: Voda, to je ta nejsložitější materie, která na Zemi je. Je to velice složité chemické spojení, protože v sobě může vše rozpustit.

O fenoménu Bogojavlenské vody už bylo napsáno hodně. Za tisíc let se nahromadily stovky zdokumentovaných případů zázračných uzdravení z nemocí díky oživující vodě. Každý může věřit či nevěřit. Avšak i vědci se shodují v jedné věci - v noci z 18. na 19. ledna voda záhadně mění své vlastnosti.

(GTRK Murman)





Editovat příspěvek č. 293

Administrátor --- 21. 1. 2008
Z došlé pošty - starý kalendář ve Švýcarsku

Relikty juliánského kalendáře v Evropě:
Ve švýcarském kantonu Appenzell se dodnes zachoval lidový zvyk „starého Silvestra“.

Každoročně, navečer 13.ledna, což odpovídá 31.prosinci podle juliánského kalendáře, se ve vesnici Urnäsch (Urnaesch) v malém švýcarském kantonu Appenzell koná pozoruhodná událost. Je to průvod masek provázený ohlušujícím hlukem řehtaček a kravských zvonců občas přerušovaný tichým zpěvem alpského jódlování. Tomuto zvukovému projevu odpovídá i složení masek. Jsou tu oškliví bubáci (wüesschte), stejně jako bohatě krojovaní pastevci (schöne). Tento zvyk má z velké části pohanské kořeny, avšak podle etnologů obsahuje i křesťanské prvky vztahující se k uctívaní tří králů a svatého Mikuláše. Kanton Appenzell platí ze jeden z nejodlehlejších koutů Švýcarska. Vyznačuje se přísně katolickou tradicí a v jeho bezprostředním sousedství se nachází i jeden z nejstarších evropských klášterů Sankt Gallen. Zvyk „starého Silvestra“ je zjevně jedním z tradičních prvků vztahujících se ještě k éře původního nerozděleného křesťanství...

http://www.appenzell.ch/pages/kultur_brauchtum/silvesterchlausen/

http://www.hermanutz-online.de/alte-sylvester-appenzell/default.htm
Zaslal otec Alexandr







Editovat příspěvek č. 292

Administrátor --- 18. 1. 2008
Po svátcích Narození Páně

Mláďátka Betlémská

16 Herodes ... rozlítil se a dal povraždit všechny chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců.
17  Tehdy se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše:
18  `Hlas v Ráma je slyšet, pláč a veliký nářek; Ráchel oplakává své děti a nedá se utěšit, protože jich není.´
(Matouš 2. kap.)

14000 dětí z Betléma a širokého okolí bylo zabito, když se narodil Kristus - Mesiáš, prorokovaný král židů.

Sotva na svět přišel Kristus, hned ďábel přistavil jednoho ze svých lidí, aby se stal nástrojem jeho běsnění a vzteku, a tudíž ihned po narození Kristově na světě povstává i první předchůdce Antikrista. Takovým malým antikristem se stal král Herodes. Král nad kouskem země a z vůle Říma. Podle původu vůbec nemohl být uznáván Židy za krále. Budoval Jerusalem a chtěl se Židům zalíbit obnovením chrámu, ale zároveň jej poskvrnil pohanskými symboly, a tím urazil náboženské cítění Židů.
Jeho osobnost - to je karikatura - jako vše, co má ďábel ve své režii. A nelidskost. Herodes kvůli strachu, aby nepřišel o svůj vratký, nezákonný a poskvrněný trůn, nechal vyvraždit děti od dvouletých níže, i když musel vědět, že Kristu není ani rok. Nechal vraždit nejen v Betlémě, ale i širokém v okolí. Jen aby mu nový král neproklouznul. Tak byl závislý na svém postavení na své moci. Jako narkoman.

Herodes se přepočítal. Mezi zabitými dětmi nebylo Boží Dítě, jež považoval za svého soupeře. A správně! Jenže narozený Mesiáš nebyl jeho protivníkem na úrovni boje o pochybný Herodův trůn, ale na mnohem důležitější a vpravdě principiální rovině, tedy ve válce, která hýbe světem a celými jeho dějinami: v zápasu dobra a zla. Proto v Herodovi bojoval proti Božímu příchodu na svět sám ďábel (s Herodovým vědomým souhlasem se zlem). A bojuje svými obvyklými zbraněmi: vraždou, násilím a krutostí.

Hněvu Herodovu neunikl ani Simeon Bohopříjemce, který nedávno vzal v Jerusalemském chrámu Božské Dítě do náručí a zapěl při tom hymnus, který dodnes pravoslavná církev zpívá v závěru každé večerní bohoslužby: "Nyní propouštíš, Pane, služebníka svého v pokoji, neboť viděly oči mé spasení tvé..." Simeon totiž poté neúnavně hlásal v Jerusalemě všem, že se narodil Mesiáš. Když svatý stařec zemřel, Herodes nedovolil, aby ho důstojně pohřbili. Dle povelu Heroda byl zabit sv. prorok a kněz Zachariáš; zabili ho přímo v Jerusalemském chrámu mezi žertveníkem a oltářem za to, že nechtěl prozradit, kde se skrývá další dítě, jež bylo řízením Božím uchráněno masakru neviňátek, tj. Zachariášův syn: Jan, budoucí Křtitel Páně.

Herodes byl člověk plný zloby a vzteku, takže byl mučením pro sebe samotného a hrůzou pro své okolí. Císař Oktavianus Augustus prohlásil, že by na dvoře Herodově dal přednost být spíše vepřem než královským synem. Měl tím na mysli skutečnost, že na židovském dvoře by se vepře, jako nečistého zvířete, ani nedotkli, kdežto ke svým synům byl Herodes nelítostný. Vraždil kvůli sebemenšímu podezření.
Zatímco postupně vyvraždil své syny, když se začal domnívat, že by mohli usilovat o jeho trůn, hýčkal své psy. V Římě prý o něm s úšklebkem říkali, že u Heroda je lépe být jeho psem nežli členem rodiny.

Mimochodem, nemocný vztah k okolním lidem kompenzovaný zvráceně přebujelou láskou k "domácím mazlíčkům", to je "herodovská nemoc" i naší doby (chování psů a koček v městských bytech kritizoval z těchto důvodů už sv. Jan Kronštadtský). A zřejmě nejen to. Patří do této diagnózy "herodiasmu" i zabíjení dětí při potratech?
Míra jeho zločinů byla příšerná. Zabil velekněze a zákoníky judejské, svého rodného bratra, sestru a jejího manžela, svou ženu a tři syny a dále i sedmdesát mudrců židovských, členů synedrionu.

Právě na pozadí neukojitelné žízně po slávě a po moci, která si vyžádala tolik zločinů, jichž se Herodes dopustil, spatřujeme vyvraždění děťátek Betlémských jako tu nejhanebnější obludnost spáchanou tímto předchůdcem apokalyptické šelmy. Jenže, kolik takových "herodů" znají lidské dějiny i naše současnost? Bohužel, mnoho... Takoví jsou vyškrtnuti z počtu lidí, nenaleznou-li pokání.

Brzy po té hrůze Herodes umírá. Stihla ho krutá choroba a hrůzná smrt. "Má je msta, já odplatím," praví Hospodin. Někdy se nám může stát, že Bůh prodlévá, nyní však trest přišel téměř vzápětí.

Nevinné zavražděné děti jsou vlastně prvními křesťanskými mučedníky. Vždyť trpěly kvůli Kristu. Jak neuvěřitelně krutý je tento svět, který "ve zlu leží" (svět je pod mocí Zlého; 1. Jan 5,19)...! Jaká zloba zachvátila ďábla nad tím, že Kristus přichází zachránit člověka! Jaké zrůdné krveprolití ve svém bezmocném vzteku padlý Lucifer rozpoutává. Tato démonická zloba vůči Kristu, a následně vůči jeho mystickému Tělu, kterým je Církev, bude trvat do konce věků.

Zní to sice hrozně, ale jest pravdou, že právě události vraždění nemluvňátek jsou velikým svědectvím o významu příchodu Pána Ježíše do našeho světa. Srdce člověka, který miluje Boha, odpoví radostí, nadějí a vděčností. Svět (v duchovním významu toho slova) na to odpověděl příšerným prolitím dětské krve - čili běsněním pomatence.

A současnost? Pohleďme na řeky krve prolité ve 20. století - ještě žijí pamětníci obou světových válek. Vzpomeňme na vyhlazení civilních obyvatel (včetně dětí) dvou japonských měst atomovou bombou (vojenští představitelé státu, který se dopustil této hrůzy, jež dokonce překonává Heroda, dodnes svržení jaderných pum obhajují a schvalují). Když dnes vidíme Rusko ze všech stran rychle obkličované americkými raketovými základnami, nebo (nedávno) stíhačky, naložené raketami a bombami, létající nad našimi hlavami zabíjet pravoslavné křesťany v Bělehradě (2000 civilních obětí), říkáme si: "Co se změnilo od dob Heroda?"







Editovat příspěvek č. 291

Administrátor --- 16. 1. 2008
Ad kalendář 2008

K novému kalendáři pro rok 2008

Na adrese:
www.pravoslav.or.cz/kalendarium
je už i zadní strana (tisk na karton) nového kalendáře (vnitřní strana: upravené poučení o půstech, vnější strana: pravidlo ct. Serafíma Sarovského).






Administrátorem Ambonu je Jan Baudiš,
pravoslavný kněz


Celkem v je v Ambonu již 1468 příspěvků (zde zobrazeno 3 příspěvků, od č. 291 do č. 294)
Několik rad pro badatele v archivu Ambonu. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Ambonu" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že starší jsou nahoře a novější dole, což je pro čtení archivu nejpříjemnější). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž Ambon v roce 2006 začínal, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 3 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Pohyb ve frontě příspěvků:
Skok na nejnovější - Várka novějších - Dávka starších - Skok na nejstarší







Tematický přehled příspěvků Ambonu

Audionahrávky promluv z pravoslavného chrámu v Jihlavě.

Klikněte sem pro nápovědu a pravidla Ambonu

Český pravoslavný web www.orthodoxia.cz