Ambon
Welcome! |
Administrátor
--- 11. 12. 2006
Z tisku
Drobné zprávy:
Hlava pravoslavné církve v Čechách a na Slovensku metropolita Kryštof celebroval včera v karlovarském chrámu svatých apoštolů Petra a Pavla slavnostní bohoslužbu, které se zúčastnil i zástupce ruské pravoslavné církve metropolita Voroněžský a Borisoglebský Sergij.
Pravoslavní věřící si letos připomínají pětapadesáté výročí udělení samostatnosti Pravoslavné církvi v českých zemích a na Slovensku Ruskou pravoslavnou církví.
Christnet.cz
-----------------------
O bezpečnost papeže při jeho návštěvě v Turecku se starala izraelská rozvědka Mossad.
Credo.ru
-----------------------
Kardinál státní sekretář Tarcisio Bertone reagoval na obvinění ruského pravoslavného patriarchy, která pronesl v chrámu Krista Spasitele (viz zde níže) a řekl, že "katolická církve má s ruskou pravoslavnou církví dobré vztahy a nesnaží se o proselytismus."
Christnet.cz
archimandrita Marek
--- 10. 12. 2006
společné prohlášení
Společné prohlášení podepsané 30. listopadu 2006 v Istanbulu
Benediktem XVI a Bartolomějem I.
»Toto je den, který učinil Pán; jásejme a radujme se v něm.«
(Žalm 118,24)
Přátelské setkání, které jsme prožili, my, Benedikt XVI., římský papež, a Bartoloměj I., ekumenický patriarcha, je Božím dílem, a co více, darem, který jsme od něj obdrželi. Vzdáváme díky Tvůrci všeho dobra, který nám znovu dovolil zakusit v modlitbě a setkání naši radost z toho, že se cítíme být bratry, a obnovit své úsilí o plné společenství. Toto úsilí pramení z vůle našeho Pána a z naší zodpovědnosti coby pastýřů Církve Kristovy. Naše setkání může být znamením a povzbuzením pro nás všechny k tomu, abychom sdíleli stejné smýšlení a stejné postoje bratrství, spolupráce a společenství v lásce a v pravdě. Duch Svatý nám bude pomáhat v přípravě velkého dne znovunastolení plné jednoty, tehdy a tak, jak ji Bůh chce. Tehdy budeme moci skutečně jásat a radovat se.
S vděčností jsme si připomněli setkání našich ctihodných předchůdců, požehnaných Páně: oni ukázali světu naléhavou nutnost jednoty a načrtli bezpečné cesty k tomu, jak jí dosáhnout – v dialogu, v modlitbě a v každodenním životě církve. Papež Pavel VI. a patriarcha Athenagoras I., poutníci do Jeruzaléma, na ono místo, kde Ježíš zemřel a vstal z mrtvých pro spásu světa, se pak znovu setkali zde ve Fanaru a v Římě. Zanechali nám společné prohlášení, které si stále udržuje svou plnou hodnotu, podtrhujíc, že skutečný dialog lásky musí podepírat a inspirovat všechny vztahy mezi lidmi a stejně tak mezi církvemi, „musí být zakořeněn v naprosté věrnosti jedinému Pánu Ježíši Kristu a ve vzájemném respektu k vlastním tradicím“ (Tomos Agapis 195). Nezapomněli jsme na vzájemné návštěvy Jeho Svatosti papeže Jana Pavla II. a Jeho Svatosti Dimitria I. Právě během návštěvy papeže Jana Pavla II., jeho první ekumenické cesty, bylo oznámeno založení Smíšené komise církve římskokatolické a ortodoxní. Ta si vzala za cíl vyhlášení a znovunastolení plného společenství.
Co se týče vztahů mezi církví římskou a konstantinopolskou, nemůžeme zapomenout na slavnostní církevní akt, který uvrhl do zapomnění staré exkomunikace, jež v průběhu staletí negativně ovlivňovaly a stále ovlivňují vztahy mezi našimi církvemi. Dosud jsme také z tohoto aktu nevyčerpali všechny přínosné důsledky, které z něj mohou plynout pro naši cestu k plné jednotě. Také ona Smíšená komise je povolána k tomu, aby při tom sehrála důležitou úlohu. Povzbuzujeme své bratry k činné účasti na tomto procesu modlitbou a výmluvnými skutky.
Při příležitosti plenárního zasedání Smíšené komise pro teologický dialog, které se nedávno konalo v Bělehradě a bylo laskavě přijato srbskou pravoslavnou církví, jsme vyjádřili svou hlubokou radost z oživení teologického dialogu. Po několikaletém přerušení způsobeném nejrůznějšími potížemi mohla Komise znovu pracovat v duchu přátelství a spolupráce. V jednání o tématu „konciliarita a autorita v církvi“ na místní, regionální a univerzální úrovni zdůraznila etapu studia eklesiologických a kanonických důsledků svátostné přirozenosti církve. To umožní zaujmout stanovisko k některým dosud sporným klíčovým otázkám. Jako v minulosti jsme rozhodnuti neustále podporovat práci svěřenou této Komisi a spojujeme se s jejími členy ve svých modlitbách.
Jako pastýři církve máme především na paměti poslání hlásat evangelium dnešnímu světu. Toto poslání – „jděte, získávejte učedníky ze všech národů“ (Mt 28,19) – je dnes více než kdy jindy aktuální a nezbytné, a to i v zemích tradičně křesťanských. Nesmíme ovšem přehlížet nárůst sekularizace, relativismu a dokonce i nihilismu v celém západním světě. To vše volá po obnoveném a mohutném hlásání evangelia, hlásání, které bude přizpůsobeno kulturám naší doby. Naše tradice pro nás představují dědictví, které je třeba nadále sdílet, předkládat a aktualizovat. Proto musíme posílit svou spolupráci a společné svědectví před tváří všech národů.
Kladně jsme ocenili cestu k utváření Evropské unie. Původci této velké iniciativy neopomněli brát ohled na všechny aspekty lidské osobnosti a její nezcizitelná práva, především právo na svobodu vyznání, která je svědkem a ručitelem všech ostatních svobod. V každé iniciativě sjednocení musí být chráněny menšiny, jejich kulturní tradice a náboženská specifika. I když jsme v Evropě stále otevřeni ostatním náboženstvím a jejich kulturnímu přínosu, musíme spojit své síly, abychom ochránili křesťanské kořeny, tradice a hodnoty, abychom zajistili respekt k historii a přispěli tak k budoucí evropské kultuře a ke kvalitě lidských vztahů na všech úrovních. V tomto kontextu nemůžeme nepřipomenout nejstarší svědectví a jasné křesťanské dědictví v zemi, kde se naše setkání koná, počínajíce tím, co praví Skutky apoštolů o postavě svatého Pavla, apoštola národů. V této zemi se setkaly poselství evangelia a kulturní tradice starověku. Toto pouto, které tak obohatilo naše společné křesťanské dědictví, je stále aktuální a ponese plody pro budoucí evangelizaci a naši jednotu.
Máme na paměti všechny končiny země, kde žijí křesťané, a obtíže, s nimiž se musí potýkat, zvláště chudobu, války a terorismus, ale i různé formy utiskování chudých, vyhnanců, žen a dětí. Jsme povoláni k tomu, abychom se společně přičinili ve prospěch práv člověka, každé lidské bytosti, stvořené k Božímu obrazu a podobě, a každého hospodářského, společenského a kulturního rozvoje. Naše teologické a etické tradice mohou poskytnout pevný základ ke společnému hlásání a jednání. Především chceme potvrdit, že zabíjení nevinných v Božím jménu je přečin vůči němu a vůči lidským právům. Všichni musíme usilovat o obnovenou službu lidem a o obranu lidského života, každého lidského života.
Z celého srdce se soustředíme na mír na Středním východě, kde náš Pán žil, trpěl, zemřel a vstal z mrtvých, a kde také řadu staletí žije množství našich křesťanských bratří. Vřele doufáme, že se v těchto zemích obnoví mír, posílí soužití jednotlivých národů, církví a vyznání, které zde žijí a působí. Proto chceme povzbudit bližší vztahy mezi křesťany a každý autentický a upřímný mezináboženský dialog, abychom se postavili na odpor jakékoli formě násilí a diskriminace.
V současné době, tváří v tvář velkým hrozbám pro životní prostředí, chceme vyjádřit svou pozornost vůči negativním dopadům, které může mít na lidstvo a celé stvoření ekonomický a technologický pokrok, který nezná své meze. Jakožto náboženští představitelé pokládáme za jeden ze svých velkých úkolů povzbuzovat a podporovat všechna úsilí o ochranu Božího stvoření a o to, abychom příštím pokolením ponechali zemi, na níž budou moci žít.
Naše myšlenky se konečně obracejí k vám všem, ke věřícím našich církví po celém světě, biskupům, kněžím, jáhnům, řeholníkům a řeholnicím, laikům a laičkám ve službách církve a všem pokřtěným. Pozdrav v Kristu zasíláme všem ostatním křesťanům a ujišťujeme je o svým modlitbách a ochotě k dialogu a spolupráci. Všechny vás zdravíme slovy Apoštola národů: „Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.“ (2 Kor 1,2)
Ve Fanaru 30. listopadu 2006
Benedikt XVI.
Bartoloměj I.
Administrátor
--- 8. 12. 2006
Z tisku
Komentář z tisku (na okraj papežovy turecké cesty)
Patrircha Ruské pravoslavné církve Alexij II. právě obvinil římsko-katolickou církev z nepřátelské politiky vůči Moskevskému patriarchátu na území SNS. Římsko-katolické duchovenstvo se snaží přimět pravoslavné věřící k přestupu do římsko-katolické církve. Patriarcha uvedl, že jestli se situace nezmění, budou kontakty s Vatikánem staženy na minimum.
Představitelé Ruské pravoslavné církev doufali, že s nástupem nového papeže Benedikta XVI. se situace zlepší, jelikož nový papež narozdíl od starého bude mít větší pochopení pro pravoslaví. Nad oprávněností těchto nadějí se vznáší otazník. Zatím pokračuje Vatikán v linii Jana Pavla II.: úsměvy pro média a symbolická gesta, jenže v praktické rovině každodenního církevního života "skutek utek".
Ostrá slova Alexije II. přišla v době, kdy se v Turecku setkal papež s konstantinopolským patriarchou ve velice přátelské atmosféře. Slova moskevského patriarchy nám mají demonstrovat, že fakticky rozhodujícím faktorem světového Pravoslaví je v současnosti Moskva. Ostatní autokefální pravoslavné církve nemají velkého významu. Světem vládne početnost, a proto skutečný význam má jedině názorová pozice Moskevského patriarchátu. Je tedy nutné si ujasnit, že vystoupení Alexije II. je autentickým pohledem na skutečnou situaci ve vztazích římsko-katolické a pravoslavné církve; slova ruského patriarchy mají tedy připomenout Římu, že skutečným partnerem v tomto dialogu není slabý a nevlivný Bartoloměj I., nýbrž Alexij II., která má skutečnou moc.
Otázka návštěvy papeže v Moskvě zůstává otevřená stejně jako dříve. Stejně tak i to, jestli už má papež vypracovanou ekumenickou variantu křížového tažení úsměvů a gest, jež použil na Turky.
RIA novosti, Credo.ru, "EAI" www.ekumenizm.pl
Poznámka českého překladatele:
Českou verzi celosvětové římsko-katolické propagandy, která se snaží zveličit co možná nejvíce setkání papeže s konstantinopolským patriarchou, jsme mohli vidět i v místních sdělovacích prostředcích. Patriarcha Bartoloměj nám zde byl představován jako: "duchovní vůdce pravoslavných křesťanů ve světě" či "nejvyšší duchovní 250 miliónů pravoslavných věřících" apod. Takové tituly neodpovídají realitě ani pravoslavné církevní struktuře, která nezná žádný papismus čili ani žádného "jediného vůdce" nebo "nejvyššího duchovního". Jestliže katolická církev prosazuje v médiích takovéto nepravdivé tituly cařihradského patriarchy, pak se buď jedná o tradiční římsko-katolickou přezíravost, která na všechny kolem hledí prismatem své vlastní církevní struktury (my máme papeže, takže i vy přece musíte mít nějakého svého papeže), a nebo (a to spíše) je to snaha dát vztahům mezi Vatikánem a Konstantinopolí nějaký dalekosáhlý význam, resp. zatlačit na všechny pravoslavné - čili zavázat je postojem konstantinopolského patriarchy.
Administrátor
--- 7. 12. 2006
Z tisku
Patriarcha Alexij znovu obviňuje Vatikán z "nepřátelské politiky"
Patriarcha moskevský a celé Rusi Alexij II. vyzval Vatikán, aby přijal konkrétní kroky pro ukončení nepřátelské politiky ve věci misie katolíků mezi pravoslavnými v Rusku a na území SNS.
"Pokračuje katolická misie v Rusku a dalších zemích SNS mezi lidmi, kteří jsou křtěni jako pravoslavní, a dále také krajně nepřátelská politika vedení Ukrajinské řecko-katolické církve (tj. římsko-katolické církve východního obřadu) vůči kanonické Ukrajinské pravoslavné církvi," pravil patriarcha 5. prosince v chrámu Krista Spasitele.
"Věřím, že Vatikán podnikne konkrétní kroky pro změnu situace k lepšímu," podtrhl Alexij II. Bez toho - podle jeho slov - budou setkání pravoslavných s katolíky nést jen protokolární charakter a "nepřinesou ulehčení lidem, kteří prožívají bolest způsobenou nebratrskými činy" katolických misionářů.
RIA Novosti. Credo.ru
Administrátorem Ambonu je Jan Baudiš,
pravoslavný kněz
Celkem v je v Ambonu již 1468 příspěvků (zde zobrazeno 3 příspěvků, od č. 30 do č. 33)
Několik rad pro badatele v archivu Ambonu.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Ambonu" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že starší
jsou nahoře a novější dole, což je pro čtení archivu nejpříjemnější). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž Ambon v roce 2006 začínal, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 3 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Pohyb ve frontě příspěvků:
Skok na nejnovější - Várka novějších - Dávka starších - Skok na nejstarší
Audionahrávky promluv z pravoslavného chrámu v Jihlavě.