1369


Ambon

Pravoslavný weblog a listárna. Určeno pro osvětu a misii.

Zobrazení příspěvku č. 1345: #

Administrátor --- 13. 4. 2022
Ruská agrese jako nástroj metafyzického zla

Ekumenický patriarcha: Matka Boží ukončí válku na Ukrajině a zahalí ukrajinský lid svým svatým omoforem

"Dnes je mír hluboce zraněn mučednickou smrtí Ukrajiny," řekl patriarcha Bartoloměj během kázání v jednom z konstantinopolských kostelů zasvěcených na počest Zvěstování Panny Marie.

Informovala o tom tisková služba Ekumenického patriarchátu.

Proto jsme sem dnes večer přišli vzdát hold blahoslavené dceři Nazaretské (Panně Marii) na další rok a oslovit ji se zvláštní prosbou: Zastav strašnou válku na Ukrajině a všechny katastrofy, které válka přinesla, nedej porazit zbožný ukrajinský lid. Ať je podřízen Božské prozřetelnosti a veden ke znovuzrození, které ho čeká po této nesnesitelné zkoušce, kterou ukrajinští lidé prochází už celý měsíc. Dnes spojujeme své modlitby, aby poselství Zvěstování, tento hlas optimismu a naděje, toto hlásání radosti a útěchy, tato dobrá zpráva o Božím požehnání zasáhla zkrvavenou Ukrajinu, která to tak potřebuje,“ řekl patriarcha Bartoloměj.

„A my jsme přesvědčeni, že to Matka Boží dokáže, protože ji její Syn slyší a oslavil ji. Vždyť mu dala tělo a přivedla ho do středu dramatu našich dějin, aby nás vykoupil,“ dodal patriarcha.

Poté se ekumenický patriarcha věnoval tématu svátku Zvěstování.

„Nevědouc nic předem, bez jakéhokoli varování, byla Panna Maria připravena na toto tajemství božského mateřství. Byla svatební komnatou, aniž by čekala na ženicha. Byl to ráj, aniž bychom věděli, že v něm má vycházet Slunce, jak říká sv. Mikuláš Kavasila.

df.news

Ekumenický patriarcha: Tato válka není svatou a požehnanou válkou, jak někteří tvrdí, ale válkou zla

V neděli odpoledne 3. dubna 2022 ekumenický patriarcha Bartoloměj předsedal slavnostní večerní bohoslužbě páté neděle postní v chrámu Nejsvětější Trojice ve Stavrodromi.

Boží slovo kázal archimandrita Timotheos Railakis-Vranas, hierarchická hlava komunity Vafeochori.

Bohoslužbu spolusloužili: starší metropolita Emmanuel z Chalcedonu, metropolita Chrysostomos z Myry, metropolita Andreas ze Saranda Ekklisies, hierarchická hlava Velké komunity Stratravrodromi, metropolita Ioakeim z Bursy, biskupové Hadrián z Alikarnassu a Benjamin z Tralleonu, dále byli přítomni: arcibiskup z Amidisu (iyarbakir) Ramzi Garmou, hlava Chaldeo-katolické církve v Turecku, biskup římských katolíků v Konstantinopoli Massimiliano Palinuro s kněžími, mnichy a mniškami své komunity, řecký konzul v Konstantinopoli Stavros Christodoulides a věřící z Konstantinopole a ze zahraničí.

Ekumenický patriarcha při přivítání římskokatolických biskupů a věřících poukázal mimo jiné na svou nedávnou oficiální návštěvu Polska na pozvání prezidenta Andrzeje Dudy, kde se setkal s uprchlíky z Ukrajiny, kteří tam uprchli po ruské invazi do své vlasti.

Ekumenický patriarcha pochválil úřady a lid Polska za jejich vřelé přijetí, pohostinnost a křesťanskou lásku k uprchlíkům a zopakoval: „Tato válka, jak jsem řekl v Polsku, není svatá a požehnaná válka, jak někteří tvrdí.

Je to zlá válka, nesvatá válka. Musíme se modlit, aby to co nejdříve skončilo. Modlíme se za mír. Uspořádali jsme [v Polsku] modlitbu za mír v katolickém chrámu Univerzity Stefana Wyszyńského. Musíme se neustále modlit za obnovení míru na Ukrajině a ve světě.“

Bezprostředně poté proběhl v angličtině podrobný projev Great Ecclesiarchos Aetios, ředitele Soukromého patriarchálního úřadu, nazvaný „Synodalita: Společný princip východní a západní kanonické tradice a její implementace v dnešní pravoslavné církvi“.

Před bohoslužbou večerní služby patriarcha slavnostně spustil hodiny, které byly umístěny na nádvoří chrámu na základě iniciativy Velké obce Stavrodromi, který mu je věnoval a tím uctít výročí 30 let patriarchální služby ekumenického patriarchy. Předseda Eforátního výboru Společenství Georgios Papaliaris ve svém projevu řekl, že se jedná o staré švýcarské hodinky, přičemž prostor pro ně byl ozdoben kameny věnovanými metropolitním magistrátem Konstantinopole. „Uvnitř hodin je k dávání časového znamení malý zvon, který nám věnovalo katolické duchovenstvo kostela sv. Antonína v Padově. Možná vám jeho zvuk bude znít povědomě a pravděpodobně hned odhalíte pravdu. Zvon je spojen se skutečnou událostí, která se Vás osobně týká, Svatý otče. Je to zvon, který patřil prvnímu trajektu, který vyplul na lince Imbros, Gökçeada z roku 1974, lodi, která cestovala mnoho let a zahájila éru našeho Imbra. A na konec, nahoře na hodinách je dvoustranná pamětní medaile k 30. výročí, na podstavci je nápis ve čtyřech jazycích připomínající dnešní událost.“ Patriarcha poděkoval prezidentovi a členům Eforátního výboru Velké obce Stavrodromi za vřelé projevy lásky a úcty vůči němu, jakož i za jejich celkovou práci, a obdaroval je nástolními hodinami.
Následující ráno se ekumenický patriarcha zúčastnil božské liturgie, kterou sloužil metropolita Kyrillos z Imbros a Tenedos. Boží slovo kázal Archimandrita Agathangelos, archivář patriarchátu.

Zahájena petice pro synod Bulharského patriarchátu za odejmutí Řádu svatého cara Borise, uděleného Putinovi

"Vaše Svatosti, Vaše Vysokopřeosvícenosti a Přeosvícenosti,
My jako skupina pravoslavných laiků se na Vás obracíme jako na hierarchy Bulharské pravoslavné církve s prosbou a přáním zachovat čisté jméno bulharské církve. S ohledem na právo a ušlechtilost bulharského pravoslaví ... Považujeme za důležité a včasné sejmout důstojenství řádu „Sv. car Boris Křtitel“ z Vladimíra Vladimiroviče Putina, jemuž bylo udělené v roce 2003 nejvyšší vyznamenání Bulharské pravoslavné církve. Těžké krveprolití a nelidská zuřivost, s níž tento muž uvrhl do bratrovraždy a hněvu národy blízké si duchovností i původem, nám dává důvod k této žádosti.

Tato hanba by neměla poskvrňovat bulharské pravoslaví. Vyhlazování civilistů a křesťanů – dětí, žen a starých lidí – nemá žádné opodstatnění před Pánem nebo jeho pastýři na zemi. Putin svými skutky pošlapal některá základní Boží přikázání, což je pro každého křesťana neodpustitelný hřích. Člověk svým jednáním přijímá sám sebe jako Boha, což je porušením prvního Božího přikázání, jinak by se neodvážil svou mocí hrozit vyhlazením lidské rasy na Zemi. Svými činy opakovaně pošlapal šesté Boží přikázání – nezabíjejte tím, že vymažete tisíce lidských bytostí z tváře světa a pošlete jejich nevinné duše na onen svět. Tato osoba zneuctila i osmé Boží přikázání - Nekrást zabíráním cizích zemí, majetku a bohatství ve svůj prospěch. Pošlapal také deváté Boží přikázání - Nevydávejte křivé svědectví proti svému bližnímu, když říkala celému světu, že jiní jsou vinni vraždami, které spáchal, a slíbil, že nebudou útočit a hubit své bližní. Pošlapal i desáté Boží přikázání - nepřejte si něco, co patří vašemu bližnímu , neboť se snaží odebrat svobodu, čest a mír důstojnému lidu Ukrajiny.

Tentýž člověk s nelidskou krutostí vybombardoval Svjagorskou lávru Svaté v městě Svjatogorsk v Doněcké oblasti, kde bylo v té době 500 uprchlíků, z nichž 200 byly děti. Je to jedna ze tří svatyní Ukrajiny spolu s Kyjevem - Pečerská a Počajevská lávra, kde věřící nacházeli útěchu a po staletí oslavovali Kristovo jméno.

Vaše Svatosti,
osvoboďte nás z ostudy, že naši představení vyznamenali muže, který je vzdálen principům víry stejně jako zplozenci pekla jsou vzdáleni podstatě křesťanské etiky a morálky. Jsme si vědomi, že ocenění bylo uděleno jindy a při jiné příležitosti, ale dnes by nebylo omluvitelné, kdyby toto důstojenství zůstalo v jeho vlastnictví.“

doxologiainfonews.com

Z rozhovoru s Georgijem Mitrofanovem

Co byste řekl pravoslavnému člověku, který vítá vojenskou operaci? Osobně znám lidi, kteří chodí do chrámu a tleskají ve stoje tomu, co světská a vojenská vláda Ruska dělá se sousední zemí.

— Takovému pravoslavnému bych řekl, že v tu chvíli přestává být křesťanem a jeho víra je v tu chvíli nahrazena misantropickou ideologií.

Jak přesná je myšlenka, že války plodí světce, že války samotné mohou být posvátné? Jaké války jsme dnes svědky?

— Války dávají vzniknout mrtvým, fyzickým a morálním mrzákům. A svědomití a myslící lidé se po válce zpravidla stávají antimilitaristy a snaží se jen v nejkrajnějších případech vzdorovat zlu silou. Muslimové vedou svaté války. Pro křesťanství zůstává válka vždy těžkým hříchem.

Úryvek rozhovoru s otcem protojerejem Georgijem Mitrofanovem

Úvaha

Kolik soudných křesťanů může věřit, že bude spasena tato banda hrdlořezů, kteří zblízka střílejí do civilních obyvatel, sestřelují člověka jedoucího na kole, střílí do prchajících, ostřelují civilní auta s rodinami včetně dětí, nejbrutálnějším způsobem znásilňují....? Ano, my nevidíme, do věcí Božího soudu a vím, že u Boha je všechno možné, ale evangelium nám dává morální zákony, přikázání lásky, křesťanskou etiku a jasně praví, že každý, kdo brutálně překračuje tyto meze, tím v nejvyšší míře ohrožuje svou spásu. A žádné požehnání patriarchy na tom nic nezmění. Vše, čím kněz nebo biskup překračují evangelní principy a pověření od Ježíše Krista, je samo ze své podstaty duchovně neplatné, neúčinné a bezmocné. Což si to Rusové neuvědomují?

Dlouho už si všímáme, že ruské pravoslaví, které je ze všech světových pravoslavných církví nejvíce ovlivněno západními odchylkami, má zvláštní sklony k farizejskému či zákonickému myšlení, nebo k lidové magii. Je tam jistě mnoho zbožných a svatých věřících, ale z nějakého důvodu se na vysoké církevní posty dostávají lidé, jejichž víra je podivná, nemocná.

Ruská víra žije ve svém do sebe uzavřeném světě mýtů, iluzí a fantazií. Lidé se honí za zázraky, všelijakými obskurními zjevy (někteří dokonce považují Rasputina za svatého starce). Je tam spousta bláznivých ale o to despotičtějších popů, kteří svou temnou mocí s dech beroucí sebejistotou ovládají ještě poblázněnější věřící. Sektářská oddanost a devotnost je považována za ctnost pokory. Exaltovanost a vášnivé vzrušení se prohlašuje za vroucnost. Střízlivý duchovní život, pokojná víra je tam relativně vzácným jevem. Věřící se ženou za vzrušením nikoliv za pokojem v duši. Není tomu tak ve sto procentech, ale zdá se, že je toto pojetí křesťanství mezi aktivními pravoslavnými Rusy převládá. Jak potom mají duchovně dorůst k očištění srdce? Další problém tkví v tom, že se takto nemocná víra často ocitá v rukou výbojného ruského nacionalismu. Stává se nástrojem nacionalistické agrese, která v případě Ruska nemá žádné dohledné hranice. (Dokonce strkají prsty i do Afriky.)

Na svých přednáškách vyprávěl už před dvaceti lety prof. A. Osipov o ruských vojácích, jak jsou v celé ruské historii spravedliví, že se při invazích chovají "jako beránci" (doslova cituji), že jsou morálním příkladem obyvatelstvu na dobytých územích a ukazují mu, jak vypadá skutečné křesťanství. Jindy hlásal studentům, že všechny války, které Rusko kdy vedlo, byly války obranné. Už tenkrát jsem si uvažoval, jestli mu ta jeho učenost trochu nepopletla vnímání reality. Myslíte, že se ctihodný ruský profesor (jehož vzdělanosti si jinak velice vážím) dnes poučil ve světle ruské agrese, kdy se ruští vojáci ukazují jako tlupa vrahů a páchají nejhorší zločiny a bestiality? Nikoliv, dál nadšeně proklamuje svou podporu "speciální vojenské operaci" na Ukrajině. Na jeho příkladu (a na mnoha jiných) je dobře patrné, že takové duchovní dary jako soudnost a duchovní střízlivost mají jen málo společného se vzdělaností. Není to nic nového, i pro Hitlera pracovaly velké mozky tehdejšího Německa.

Z facebooku Pravoslavný křesťan - zpráva z Moskvy:

Jedna moje dobrá známá, dnes byla v chrámu Krista Spasitele a na vlastní uši slyšela kázání patriarchy Kirilla. Tato moje známá je člověkem velmi klidným a zdrženlivým, tady jsou její pocity z jeho kázání:

«Vycházím z chrámu, tentokrát byl patriarcha Kirill zcela ponořen v nesmyslných větách a slovech. Hovořil o gay průvodech, výkladech odpuštění, o pravoslavných, kteří nepochopili v jakém táboře by měli být. Dle mého, si sám sobě podepsal rozsudek».

Všechno to roste jak sněhová koule, puštěná z kopce a nejde to zastavit. Patriarcha se tváří, jako, že nemá strach, ve skutečnosti, ho však má a bojí se hodně. Ztratil zdravý rozum a den za dnem, dělá jen chyby. Neřekl ani jedno správné slovo, neudělal ani jedno správné rozhodnutí. Ani jedno.
„Běda pastýřům, kteří hubí a rozptylují ovce mé pastvy, je výrok Hospodinův.“ Jeremiáš 23,1



Další názor: Putin má svého boha války a své anděly zkázy jménem Kinžal

Západní lidé obvykle nechápou a podceňují náboženskou rovinu Putinova režimu. Přitom jde o zdroj neobyčejné energie, kterou Putin legitimizuje svoje činy a mate konzervativní křesťany.

Pojem Svaté Rusi, která má za úkol spasit zkažený svět, nemá žádný rozumný vztah k víře apoštola Pavla, který šířil křesťanskou církev. Je to náboženství barbarů, kteří ho používají k legitimizaci své zvrhlosti.

Představa, že Svatá Rus má jakýsi mimořádný a nadpřirozený úkol, tu dnes pomáhá ospravedlnit obrovské ruské zločiny. Hypersonické střely Kinžal létají ukrajinským vzduchem ve stejný den, kdy Vladimir Putin cituje na stadionu v Lužnikách slova Ježíše Krista. „Napadají mě slova z Písma svatého: ‚Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele,‘“ citoval diktátor Putin verš z Janova evangelia. Tím ospravedlnil fakt, že posílá ruské chlapce umírat za ideu ruské říše.

Známe obrázky Putina, jak líbá ikony a jak se objímá s patriarchou pravoslavné církve Kyrillem, který má za sebou rovněž kariéru agenta KGB. Tento Putinův biskup je známý tím, že při kázání v Kyjevskopečerské lávře kritizoval „vliv idejí liberalismu na západní teologii“ a jindy zase zpochybňoval suverenitu Ukrajiny. Svatá Rus prostě odmítá možnost, že by se nějaká země z toho údajného „ruského světa“ rozhodla jednat svobodně, přijala západní liberální styl a odmítla „spásu z Moskvy“.

Putinova zbožnost a jeho spojení ruské pravoslavné tradice s tradicí sovětskou z něj činí mimořádně nebezpečný fenomén. Je třeba vědět o tom, že Putin neváhá využívat k potvrzení své legitimity náboženskou víru. Střely Kinžal jsou pro tuto zvrhlou civilizaci letem andělů. Veliká svatá mocnost totiž disponuje i anděly smrti.

My, lidé z toho „zkaženého a individualistického“ Západu, máme za sebou obrovské selhání. Nevěnovali jsme dostatečnou pozornost zločinecké a tmářské povaze Putinova režimu. Důkazy se přitom hromadily dlouhé roky. Vybombardoval sídliště v Grozném. Pak vyslal do Gruzie tanky s tvrzením, že podporuje odtržené regiony. Později poslal do britských měst agenty s nervověparalytickými látkami, aby zavraždili ruské exulanty. V roce 2014 napadl východní Ukrajinu a anektoval Krym. Západní země s ním dál obchodovaly a naši čeští politici mu servilně podlézali. A Putin dál líbal ikony a křižoval se v chrámu Krista Spasitele.

Pravoslavně-náboženský a nacionálně-šovinistický charakter Putinovy vlády v Rusku ukazuje na to, že tu není žádné diplomatické východisko ze současné krize. Když vidíme, jak se Putin oddává myšlence sovětského Ruska, a přitom káže z Bible, tak musíme pochopit, že tu už není prostor pro debatu. Tento zvrhlý a fanatický režim má před sebou jasnou trajektorii zla a musíme si uvědomit, že tomuto zlu se tam oddaly desítky miliónů lidí. Ať už z hlouposti, z neinformovanosti nebo z nacionalismu. V tomto pravoslavně-sovětském blouznění vytvořili společně se svým carem obrovský skanzen mentální zaostalosti a vyvolali ducha zla, který vyrazil zabít svobodnou Ukrajinu s ohrožuje celý svět.

Putin má svého boha, který mu dovoluje vraždit. Možná mu přímo říká, aby vraždil. Je to jiný bůh než Bůh našeho světa. Jejich bůh vládne v ruském světě, kde osud jednoho člověka nemá žádnou cenu a osud podmaněných národů je jen kapitolou ze stránky dějepisu, v němž se všichni sovětští žáci učili milovat velký stát. Putin tak moc miluje Ukrajinu, že v ní je ochoten vyvraždit obyvatelstvo. On tak hodně čte Bibli, že je schopen ji použít při zdůvodnění agrese.

Jakmile vidíme, že zločinec světového formátu využívá náboženské mystérium a kmenové archetypy k legitimizaci vražd, tak je třeba ukončit veškeré vztahy. Už nesmíme kupovat zločincův plyn. Už nesmíme připustit, aby do Ruska mířily kamióny se zbožím. Nesmíme dovolit jakýkoli kontakt se zločineckou říší. Jejich výklad evangelia nelze akceptovat. Jejich zneužití Ježíše je alarmující zvrhlost. Jejich zbožnost se blíží satanismu a je to jenom přitěžující okolnost při posuzování válečných zločinů. Když Adolf Hitler spojil své násilnické plány s nadpřirozenou prozřetelností, nebylo už cesty zpátky. Absurdní zločinecký fanatismus nelze léčit psychoterapií. Jedinou obranou je zničit ho silou.

forum24.cz




Rusko na cestě k fašismu

Malý pokus o alternativní pohled na témata tzv. "internetových diskuzí", které jsou víceméně v režii placených i dobrovolných trollů a mystifikátorů (z přesvědčení či hlouposti).

(I my zde mezi námi máme takové putinovské trolly, placené či neplacené, nicméně velice aktivní. Od covidového aktivismu plynule přešli k putinismu - mám pro ně špatnou zprávu: Putin se dal očkovat.)
O tom, že v Rusku již zapustilo své kořeny i neonacistické hnutí, rovněž není sebemenších pochyb. V zemi dnes existuje až několik stovek neonacistických organizací, sdružujících podle odhadů na 70-100 tisíc aktivních členů. (O tom, že nejde o komunitu aktivní jen ve virtuálním světě internetových diskuzí, svědčí statistiky ruské nevládní organizace Sova, podle nichž jen v letech 2004-2012 došlo v Rusku [oficiálně] k 549 rasově motivovaným vraždám a skoro 3500 vážným zraněním ne-ruských obyvatel. V r. 2013 bylo v Rusku jen při oficiálně registrovaných xenofobních, rasistických a ideologicky motivovaných útocích zavražděno min. 20 lidí a nejméně 173 osob při nich utrpělo zranění. V r. 2016 byly rasistické útoky zaznamenány v 16 ruských regionech. Důležitou skutečností je, že tisíce stoupenců neonacistických a nacionalistických organizací se účastní i bojů na východní Ukrajině po boku proruských separatistů.)

Podle odhadů Amnesty International dnes působí v Rusku minimálně 85.000 aktivních neonacistů, což je téměř polovina celkového odhadovaného počtu neonacistů na celém světě.

Jestliže někomu připadá vyjádření, že Rusko je na cestě k fašismu, jako příliš expresivní, pak jej odkážu na definici fašismu: „způsob politického jednání vyznačujícího se obsesivní představou o rozkladu společnosti a národní potupě; o tom, že se národ stal obětí, resp. je ohrožován individualistickým liberalismem a vlivem cizáků”.

Stěžejní ideou fašismu je pak nahradit zastupitelskou, parlamentní demokracii vládou silného vůdce. Charakteristickým rysem fašisty je, že hledá příčiny všech negativních společenských jevů i vlastního postavení výlučně v působení vnějších sil – spiknutí zahraničních imperialistů, buržoazie, kulaků, svobodných zednářů, iluminátů, Židů ... a vyřešení všech problémů si slibuje od eliminace viníků, resp. na úkor té či oné společenské či etnické skupiny.

Všemi těmito znaky fašismu se současná ruská politika i společnost vyznačuje.

... když už jsme u paralely Mussolini-Putin, jakýpak je rozdíl mezi někdejšími italskými masakry civilního obyvatelstva v Habeši a genocidou čečenského národa ze strany Putinova režimu během rusko-čečenské války? Snad jenom v tom, že v době italsko-habešské války ještě neplatila Charta OSN a Všeobecná deklarace lidských práv (které přijalo Valné shromáždění v letech 1945 a 1948).

Celý článek, týkající se mj. ruských voleb, včetně odkazů.

P.S.
Všimněte si, že ruské hlásání panslovanismu, tradiční ruská záliba v proroctvích o vzestupu Ruska a jeho světovládě a velebení slovanské rasy má tolik styčných bodů s hitlerovskými tezemi o Árijcích a čisté germánské rase, která je Boží prozřetelností předurčena k vládnutí světu.


Pohlednice z Ukrajiny pro profesora Moskevské duchovní akademie Alexije Osipova:
Velké ukrajinské město po návštěvě „ruských beránků“













Hlavní stránka Ambonu - standardní zobrazení všech příspěvků

Tematický přehled příspěvků Ambonu

Audionahrávky promluv z pravoslavného chrámu v Jihlavě.

Český pravoslavný web www.orthodoxia.cz