Ambon
Welcome! |
Administrátor
--- 5. 8. 2009
Z tisku
Kandidáty na post biskupa v Los Angeles se stal gay a lesbička
Kněz gay a kněžka lesbička kandidují na post biskupa a jejich kandidatura byla přijata Episkopální církví.
Odstupující los angeleský biskup prohlásil, že "vítá tuto různorodost mezi uchazeči, jenže takový výsledek zřejmě vyvolá další konflikt v anglikánském společenství".
Který z kandidátů postoupí po služebním žebříčku, se ukáže v prosinci.
Credo.ru
Administrátor
--- 1. 8. 2009
Z došlé pošty - křest v rodině příbuzných sv. Gorazda
Hrubá Vrbka
Vladyka metropolita Kryštof navštívil v sobotu dne 18. 7. 2009 Hrubou Vrbku, rodiště svatého novomučedníka Gorazda a pokřtil v jeho rodném domě Brenta Boyda Nicholase McCuaiga a jeho syna Mikuláše. Maminka malého Mikuláše Simona Marta Pavlíková se v tento den sjednotila s pravoslavnou církví. Simona je prapravnučkou bratra svatého novomučedníka vladyky Gorazda Martina, který byl nejstarším ze tří synů Pavlíkových, a proto jako prvorozený podle obyčeje zůstal hospodařit na statku v Hrubé Vrbce.
Rodina McCuaiga žije v kanadském Vancouveru, kde již navázala kontakt s jednou z farností Pravoslavné církve v Americe (OCA). Přejeme oběma Mikulášům i Simoně, aby je všemohoucí Bůh provázel svým požehnáním a žili v daleké Kanadě v lásce a svornosti.
metropolita Kryštof
Neteř Anna Pavlíková provdaná Souralová sv. vladyky novomučedníka Gorazda byla provdaná v Hartvíkovicích u Třebíče. Pracovala celý život jako učitelka v okolních obcích i v Třebíči. Svému strýčkovi byla přes prazdniny velkou pomocnicí, měla čas, protože jejich manželství bylo bezdětné. I její záměr byl vybudovat v Třebíči pravoslavný chrám, protože k pravoslaví konvertovala hned v začátcích. Je pochovaná na hřbitově v Hartvíkovicích na hrobě má pravoslavný kříž.
Administrátor
--- 31. 7. 2009
Z došlé pošty - situace na Ukrajině
Dvě připomínky k návštěvě patriarchy Kyrilla na Ukrajině
Přišla mi reakce na článek o Ukrajině, kterou jsem se rozhodl vložit na Ambon. Je to pohled z trochu jiného úhlu, než mám já, ale jistě opodstatněný, a proto si v rámci snahy o objektivitu zaslouží uveřejnění.
Nyní už citace z dopisu:
Chtěl bych Vám poděkovat za článek "Ukrajina ve varu" a zároveň vznést 2 připomínky.--------------- Konec citace.
1. Situace pravoslaví na Ukrajině je opravdu hrozná, přestože já mám ve věci jasno a vím, že jedinou kanonickou pravoslavnou církví na Ukrajině je UPC, tak vnímám hořkost věřících z toho, že kolébka východoslovanské křesťanské víry, Kyjev, není patriarchátem. Je to smutné, nelogické a nespravedlivé. V podstatě dnes už nepatrná moravská církev (moderně se jmenuje Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku) má autokefalitu stejně jako církev polská, a historická církev s miliony věřících je ponížena podřízenosti k církvi mnohem mladší. Připomínkuji to, protože ve vašem článku (a i v jiných týkajících se Ukrajiny) tyto skutečnosti nejsou zmiňovány a ukrajinská církev je chápaná popisována jako nějaký "nedomrlý chvost", jako něco nevyspělého, něco co nutně potřebuje protektora.
2. Byl jsem několikrát důrazně napomenut představiteli UPC ať nepoužívám název Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu. Nic takového totiž neexistuje. Oficiální název je Ukrajinská pravoslavná církev. Tento název by měl být používán bez ohledu na sekty Filaretů a podobných, kteří v podstatě ani pravoslavní nejsou. Je jenom jedna Ukrajinská pravoslavná církev, a pokud k tomuto názvu přidáváte nějaké dodatky, tak ji znevažujete a zároveň posluhujete jejím nepřátelům.
Nechápejte prosím mé připomínky jako nepřátelství, ale jako snahu o zkvalitnění obsahu Ambon.or.cz
Výše uvedená připomínka č. 1 jistě reflektuje cítění mnoha Ukrajinců, a to mi nepřísluší nikterak komentovat, protože nejsem Ukrajinec. Proto se k tomu cítění stavím s úctou a zároveň zdrženlivostí.
Když už "máme na stole" otázky autokefality, nemohu propustit tak zajímavé a aktuální téma úplně bez jakéhokoliv dotyku. Omezím se jen pár spíše obecných podnětů k zamyšlení.
Jedním námětem na úvahy by mohlo být: nakolik má být národnostně-církevní cítění důvodem pro autokefalitu? Připomeňme si, že Církev se v polovině své historické existence (tj. na přelomu prvního a druhého tisíciletí) skládala jen z pěti(!) autokefálních církví (a to bylo prakticky celé středozemí křesťanské, a přesto si vystačilo s pouhými pěti patriarcháty).
A v neposlední řadě - po zkušenostech 20. století a z celého světa víme, jak snadno může být národnostní cítění obratně skrytě manipulováno a krutě zneužíváno (v posledku se pak tato manipulace pravidelně obrací proti tomu národu, s jehož cítěním je manipulováno).
Nu, a jako poslední bod (ke zmínce autora e-mailu o naší místní církvi) bych připodotkl, že nejsem stoprocentně přesvědčen, že zrovna nám udělení autokefality nějak pomohlo v církevním vývoji (můj soukromý názor je, že spíše naopak). 20. století se vyznačuje jakýmsi "šílením po autokefalitě" - a nyní nemám na mysli zrovna Ukrajinu, spíše ty skupinky v západní Evropě, které prahnou po autokefalitě, Ameriku, střední Evropu apod. Na to, zdali vytoužená autokofelata přispěla (nebo: by přispěla) těmto novodobým církevním společenstvím k upevnění v Pravoslaví, se už tolik nehledí (zdá se mi).
Klíčem k řešení problému udělení autokefality je, myslím, otázka: k čemu ta autokefalita má sloužit? K prestiži? K uspokojení cítění národa? (Píši to s úctou k tomuto cítění.) K církevní nezávislosti? (Jako by samotná církevní nezávislost byla nějakou absolutní hodnotou a ne pouhým prostředkem.) Nebo rovnou k tomu, "abychom si konečně mohli dělat to pravoslaví, jak chceme, a nikdo nám do toho zvenku nemluvil"? (Ten poslední případ možná sedí zrovna na nás Čechy a Moravany. Tak totiž vyznívají některé proklamace, které zaznívaly v naší cíkrvi v době první republiky či době poválečné. Co nejrychlejší dosažení plné samostatnosti žádal po naší církvi i prezident Masaryk; proč asi? Vladyka Gorazd měl plné ruce práce uhájit vazbu na Srbskou církev proti těmto - jednoznačně škodlivým - tlakům. V poslední době jsem podobné exaltované, emocionální, snad až ctižádostivé, leč reálně nepodložené, žíznivé volání po získání autokefality zažil na velkém západoevropském církevním shromáždění při jedné konferenci ve Francii.)
Odpusťte mi, jestli se mýlím, domnívám se však, že všechny právě uvedené důvody jsou jako podklad pro autokefalitu liché. Jediným kritériem by měla být především všestranná dospělost a vyspělost místní církve, adepta na autokefalitu (to Ukrajinská církev jistě splňuje, o tom není sporu), a dále skutečnost, že "patronát zvenku" už nepomáhá vývoji, ale začal již naopak brzdit rozvoj místní církve (a to je to, o čem z části je diskuse o ukrajinské autokefalitě).
---------------
P.S.
Nejsem Ukrajinec, ani nemám zvláštní vazby na tento region, leč z toho, co slýchávám, tuším, že tam existují i jiná národnostně-církevní cítění než touha po patriarchátu. Nevím, jak početná je to skupina, ale je tam prý i mnoho věřících, kteří vnímají a silně prožívají společné kořeny ukrajinského a ruského národa, ba hledí na obě národnosti je jako na dvě větve jednoho národa. Někteří by jistě mluvili dokonce o jednom národu ve dvou státech (i oni by asi hovořili o kolébce Ruské církve v Kyjevě, a hovořili by o řece Ros tekoucí na dnešní Ukrajině v kyjevské oblasti, která /možná/ dala Rusům a Rusku jméno). A ti vidí v jednotné církevní jurisdikci pojítko, které udržuje tuto jednotu. Zdá se, že tito věřící vidí v zachování jedné místní církve, společné pro Ukrajinu i Rusko, důležitý předpoklad pěstování duchovní jednoty východních Slovanů (oni by asi řekli: jednoho ruského národa) napříč státními hranicemi. (To jsou zřejmě ti, kteří vítali patriarchu Kyrilla s těmi přívětivými transparenty.)
Administrátor
--- 29. 7. 2009
Ukrajina ve varu
Pastýřská návštěva moskevského patriarchy Kyrilla na Ukrajině
Zástupy stoupenců i odpůrců moskevského patriarchy hrozí konfliktem
 |
| Ráno 27. července. Patriarcha Kyrill přichází sloužit pobožnost k památníku knížete Vladimíra |
 |
| Nedaleko je protestující mládež, kterou k památníku nepustili. |
 |
| U památníku jiná mládež skanduje: Mnohá léta patriarchovi! |
 |
| Pozornost upoutal báťuška s dosti dlouhými vlasy |
 |
| Skupina protestujících rozvinula plakáty. Často se na nich objevuje stejný slogan: "Zmiz odsud, moskevský pope!" |
 |
| A takto to pokračovalo. Ativista nacionalistické skupiny se rozhodl vyřídit si to s někým, kdo byl oblečen do "ruských maskáčů". |
 |
| Milice vytěsňuje aktivisty. |
 |
| Typický pohled, typické plakáty (Padej odsud, moskevský pope, kolonizátore!) |
 |
| Mezi nacionalisty převládala mládež (s plakátkem: Zmiz odsud... atd.) |
 |
| Plakáty přívrženců patriarchy: "Tisíciletá jednota." "Vítejte, vaše svatosti." (Skupiny Kyrillových odpůrců i přívrženců se setkaly. Obešlo se bez obětí.) |
 |
| "Sláva národu! Smrt nepřátelům!" (Skandovaná hesla. Čeští skinheadi by se tam mohli cítit docela dobře.) |
 |
| Pravoslavné monašky: "Jsme pravoslavní a Kyrill je náš patriarcha!" |
| (Spousta dalších fotografií na blogu ukrajinské "filaretovské" novinářky.) |
Ukrajinský "vzdoro-patriarcha" Filaret Denisenko prohlásil, že návštěva na Ukrajině možná otevře moskevskému patriarchovi oči. Podle prohlášení různých nacionalistických a rozkolnických kruhů (nejde jen o Denisenkův ukrajinský pseudopatriarchát, ale např. i o sekty odpadlé od Ruské zahraniční církve, krajně nepřátelské vůči Ruské pravoslavné církvi) návštěva patriarchy Kyrilla není pastýřská, ale politická, a že Kyrill přichází na Ukrajinu upevňovat politická pouta s Kremlem; moskevský patriarcha je jimi vykreslován jako apoštol premiéra Putina. Tím byl zřejmě předurčen tón, v němž se bude návštěva Kyrilla na Ukrajině odehrávat. Nacionalistické protesty proti návštěvě používají vyhrocený slovník a neotevírají vlastně žádnou možnost k dialogu. Na transparentech se často opakuje požadavek: "Svobodu!"
Při dívání na ty fotografie a slogany: "Svobodu!" nás nemůže nenapadnout pár otázek:Patriarchu Kyrilla bude při návštěvě střežit 2000 policistů. Návštěva zatím ukázala jedno: o nějakých krocích k usmíření a uklidnění církevní situace na Ukrajině nemůže být zřejmě zatím ani řeči. Dialog mezi Moskevským patriarchátem na jedné straně a oranžovou vládou či autokefalisty na straně druhé je vyloučen. Patriarcha Kyrill na Ukrajině uvedl, že nemá v úmyslu se setkat s "patriarchou" Filaretem. A Filaret Denisenko prohlásil, že se distancuje ode všech protestních akcí a odchází do chrámu sv. Vladimíra modlit se za mír na Ukrajině.
Není snad Ukrajina svobodná? Nemá snad Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu plnou autonomii? Cožpak jsou věřící či ukrajinský národ nějak zotročováni nebo utlačováni z Moskvy? A proč s takovou agresivitou chtějí určovat vnitřní církevní věci ti, kteří se k této církvi evidentně nehlásí? Požadavek, že Ukrajina potřebuje jedinou nacionální pravoslavnou církev vznášejí lidé, kteří, jak se zdá, jednak nechápou kanonickou problematiku a hlavně nechtějí vidět faktickou samosprávnou samostatnost, kterou Ukrajinská církev Moskevského patriarchátu už dávno má (a je zakotvena v platné ústavě ruské pravoslavné církve). Vědí vůbec tito aktivisté, v čem tkví ta stále napadaná "podřízenost" Ukrajinské pravoslavné církev MP moskevskému patriarchovi, nebo jsou jen poštváni těmi, jimž jde právě o politickou moc? Podřízenost moskevskému patriarchovi má totiž pro ukrajinské pravoslavné už jen jediný praktický dopad - brání zmocnit se vlády nad církví nacionalistům a silám, kteří chtějí církev osamostatnit, aby ji mohli izolovat, oslabovat a rozkládat. Už ten politický slovník nacionalistů a samo zcela světské a politické pojetí kanonických církevních otázek, zvláště autokefality, vydává výmluvné svědectví o tom, k čemu má být "svoboda" použita a kdo přesně takovouto "svobodu" potřebuje.
Administrátorem Ambonu je Jan Baudiš,
pravoslavný kněz
Celkem v je v Ambonu již 1435 příspěvků (zde zobrazeno 3 příspěvků, od č. 544 do č. 547)
Několik rad pro badatele v archivu Ambonu.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Ambonu" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že starší
jsou nahoře a novější dole, což je pro čtení archivu nejpříjemnější). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž Ambon v roce 2006 začínal, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 3 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Pohyb ve frontě příspěvků:
Skok na nejnovější - Várka novějších - Dávka starších - Skok na nejstarší
Audionahrávky promluv z pravoslavného chrámu v Jihlavě.