1415

Ambon

Kl��:
T�ma:
P��sp�vek:	<FONT COLOR="#FF0000"><B>Z�tita p�esv. Bohorodice</B></FONT> <TABLE CLASS="obr_vpravo" WIDTH="400"><TR><TD><IMG SRC="https://www.kalendar.or.cz/ikony-img/ih4023.jpg" TITLE="" BORDER="0" WIDTH="400" HEIGHT="" ALIGN="RIGHT"></TD></TR><TR><TD><BR><CENTER><SMALL><I>Ikona sv�tku ukazuje nejen ud�lost, jej� pam�tka se oslavuje, ale z�rove� je to metaforick� zobrazen� C�rkve: chr�m, c�rkev pozemsk� (ekumenick� patriarcha, c�sa�, duchovenstvo, mni�i, laikov�) a ve vzduchu c�rkev nebesk� (Matka Bo��, apo�tolov�, and�l�, svat�...) Ikona Z�tity sjednocuje v�e - sv�t nebesk� i sv�t pozemsk�. A �pln� naho�e je ten, k n�mu� se up�naj� modlitby v�ech - Spasitel.</I></SMALL></CENTER><BR> </TD></TR></TABLE>Tento sv�tek se zakl�d� na ud�losti, kter� se stala v Konstantinopoli v 10. stolet�. V r. 910 se M�sto ocitlo v oble�en� pohansk�mi vojsky. N�kdo ��k�, �e to byli sarac�ni, ale pravd�podobn� to byli d�vn� Rusov�, kte�� byli u� od nejstar��ch dob zn�mi svou rozp�navost� a loupe�ivost�. Tenkr�t dostali z�lusk na bohatstv� Konstantinopole a situace se vyvinula tak, �e to vypadalo pro Byzantince �patn� a hrozil masakr obyvatelstva. Nep��telsk� vojska barbar� byla v�ude kolem, ti, kte�� nebyli voj�ci, se shrom�dili v chr�mech a prosili Bo�� milosrdenstv� o pomoc a z�chranu vzne�en� byzantsk� civilizace p�ed barbary ze severu. Lid� byli zoufal� a v�echny sv� nad�je up�nali k nad�ji na z�sah sh�ry. Ne jinak tomu bylo <B>ve Vlachernsk�m chr�mu</B> (zbudov�n v r. 450 pobl� posv�tn�ho bohorodi�n�ho pramene), co� byl jeden z chr�m� c�sa�sk�ch, byly zde ulo�eny vz�cn� relikvie a d�ly se zde z�zraky; viz nap�. sv�dectv� o tzv. �ka�dot�denn�m �i obvykl�m z�zraku�, od r. 511 (je o tom zpr�va v �l�nku Vlachernsk� chr�m Matky Bo�� v Konstantinopoli v Eparchi�ln� ro�ence Olomoucko-brn�nsk� eparchie 2023, str. 130 - <A HREF="http://pravoslav.or.cz/kalendarium/ER/eparchialni-kalendar-clanek-2023-F.pdf" TARGET="_blank">v PDF</A>). <B>Byly zde opatrov�ny:</B> ��za p�esv. Bohorodice (z Palestiny v r. 473), jej� p�s a pokr�vka hlavy. Tak� zde byla ikona Matky Bo�� Vlachernsk� (p�ivezena roku 439 z Jeruzal�ma c�sa�ovnou Eudoki�; zhotoven� na d�ev�n� desce a ozdoben� st��brem a zlatem). Podle tradice je to jedna z ikon namalovan�ch evangelistou sv. Luk�em, ale sp�e se to mysl� tak, �e byla u�in�na podle vzoru Luk�ovy ikony - byla zhotovena z vosku spojen�ho s popelem k�es�ansk�ch mu�edn�k� zabit�ch v 4.-5. stolet�. Nen� zcela jasn�, zda se �ka�dot�denn� z�zrak� konal nad touto ikonou nebo nad jinou ikonou, kter� byla zhotovena jako mozaika. Vlachernsk� ikona p�est�la sto let zazd�n� na Athosu (mon. Pantokrator) z�zrakem epochu ikonoborectv�, a pak ji ukr�vali v dob� k�i��k�, posl�ze se nakonec dostala do Moskvy (r. 1653), kde se stala uct�vanou p��mluvkyn� proti nep��telsk�m n�jezd�m, pak v�ak jej� uct�v�n� na Rusi upadalo a v dob� napoleonsk�ch v�lek ji ani neevakuovali z Moskvy a po v�lce byla nalezena po�kozen�. Skon�ila v rusk�m muzeu. Pavel Aleppsk�, kter� nav�t�vil Moskvu v roce 1655, o n� napsal: �K velk�mu p�ekvapen� pozorovatele ikona nen� namalov�na barvami, ale jakoby t�lesn� nebo zobrazena tmelem, nebo� ��sti jej�ho t�la siln� vystupuj� z povrchu desky a vzbuzuj� �ctu... Je to, jako by byla zt�lesn�n�.� * * * <A HREF="https://www.ambon.or.cz/ilu/ilu/zachatevskaya_tserkov_pokrovskogo_monastirya_v_suzdale._xv_v.jpg"><IMG CLASS="obr_vlevo" SRC="https://www.ambon.or.cz/ilu/ilu/zachatevskaya_tserkov_pokrovskogo_monastirya_v_suzdale._xv_v.jpg" BORDER="0" WIDTH="500" HEIGHT="" TITLE=""></A><B>Byla ned�le 1. ��jna r. 910 za panov�n� c�sa�e Lva VI. Moudr�ho.</B> Prob�hala bohoslu�ba v�eno�n�ho bd�n� a byl zde p��tomen i bla�en� Andrej (pozoruhodn� osoba, vyzna�uj�c� se tak nesm�rn� p��snou a k sob� nel�tostnou askez�, �e byl dokonce za sv�ho �ivota vytr�en do r�je a vid�l rajsk� stromy a jejich ovoce a dal�� v�jevy nebesk� reality). Pr�v� on uvid�l ve vzduchu kr��ej�c� Matku Bo��, kolem n� z��i sv�tla nebesk�ho a obklopenou and�ly a svat�mi. Jej� doprovod vedl sv. Jan K�titel a sv. apo�tol Jan Teolog. Panna Marie vy�la z olt��n� ��sti (tam, kde z�ejm� byla mozaikov� ikona ka�dot�denn�ho z�zraku) a ub�rala se vzduchem nad shrom�d�n� lid. Se slzami se nebesk� Kr�lovna v kle�e modlila za k�es�any a posl�ze s�ala pokr�vku hlavy, aby ji rozprost�ela nad modl�c�mi se lidmi v chr�mu a chr�nila je tak p�ed nep��teli viditeln�mi i neviditeln�mi. Tato pokr�vka z��ila v jej�ch ruk�ch v�c ne� slunce. V jej�ch ruk�ch se stala tak velikou, �e pokr�vala cel� pravoslavn� sv�t. <B>Sv. Andrej z�el toto vid�n�</B> a ot�zal se sv�ho u�edn�ka bla�. Epif�nije: �Vid�, brat�e, Kr�lovnu a Pan�, jak se modl� za cel� sv�t?� Epif�nij odv�til: �Vid�m, svat� ot�e, a �asnu.� Nejblahoslaven�j�� Panna Marie prosila sv�ho Syna Je��e Krista, aby p�ijal modlitby v�ech lid�, kte�� vz�vaj� Jeho p�esvat� Jm�no a ut�kaj� se k jej�m p��mluv�m: �Kr�li nebes, p�ijmi ka�d�ho, kdo se k tob� modl� a vol� si na pomoc m� jm�no, a� neodejde od m� tv��e s pr�zdnou a nevysly�en.� Oba asketov� dlouho hled�li na zjeven�, vid�li rozprost�enou z�titu nad lidmi, a sv�tlo, kter� bylo jako vzplanut� blesku. Pot�, co p�esvat� Matka zmizela, ztratila se lidsk�m o��m i z�tita, ale zanechala po sob� blahoda�, kter� tam pak p�eb�vala. <B>V tu samou noc se nep��tel� rozprchli.</B> Nebylo to poprv�, kdy Matka Bo�� zachr�nila M�sto. D��ve toti� v r. 626 nesli Vlachernskou ikonu Bohorodice (p�ivezenou z Jerusalema) kolem hradeb a M�sto t�m bylo zachr�n�no z oble�en� Avar� (vyd�silo je pr� vid�n� vz�cn� od�n� �eny kr��ej�c� po hradb�ch (v t� dob� se roz��ilo zp�v�n� akathistu). Byzantsk� v�t�zstv� b�hem arabsk�ho obl�h�n� v letech 717-718 bylo rovn� p�ipisov�no ochran� Matce Bo�� Vlachernsk�. Pono�en� jej� ��zy, kter� byla ve Vlachern�ch tak� opatrov�na, do vod mo�sk�ch zahnalo na �t�k lo�stvo Skit�, trochu pozd�ji Hagar�ny, v r. 866 (860?) zachr�nila p�esv. Bohorodice Byzantince p�ed �tokem jin�ch rusk�ch pohan� veden�ch Askoldem a Direm s jejich vojskem. V roce 926 b�hem v�lky proti Simeonovi Bulharsk�mu pomohla s�la relikvi� Bohorodice tak� p�esv�d�it bulharsk�ho cara, aby rad�ji vyjedn�val s Byzantinci, ne� aby za�to�il na m�sto. Za pov�imnut� stoj�, �e se p�esv. Bohorodice nezjevila ani patriarchovi, ani ��dn�mu jin�mu z p��tomn�ch biskup�, ani c�sa�i, ani mnichu, ale v�emi opovrhovan�mu jurodiv�mu, jeho� se slu�n� lid� �t�tili. Kdy� sv. Andrej, oble�en jen do hadr�, jednou v zim� chodil po m�st� a hledal, kde by se mohl za mrazu trochu oh��t a p�e�kat noc, v�ichni se od n�j odvr�tili, ani do chl�va ho nikdo nevpustil. A tak se usadil v n�jak�m kout� m�sta, kde se choulili toulav� psi. Andrej si zalezl pod psy a sna�il se je p�it�hnou na sebe, aby ho tro�ku zah��li, ale i psi od n�ho utekli. * * * <B>Ve Vlachern�ch chr�nili pam�tku na toto zjeven�.</B> V 14. stolet� tam poutn�k Alexandr vid�l ikonu, zobrazuj�c� tuto ud�lost tak, jak ji vid�l sv. Andrej. V �eck� c�rkvi v�ak nebyl t�to ud�losti v�nov�n zvl�tn� sv�tek (a� do ned�vna). Na Rusi byl sv�tek Z�tity (Pokrovu) ustanoven v 12. stolet�. V t� sam� dob� se za�aly objevovat chr�my zasv�cen� tomuto sv�tku. Viz nap�. celosv�tov� uzn�van� pam�tn�k pozoruhodn� architektury - chr�m zvan� �Pokrov na Nerli� (zbudovan� v r. 1165 kn�etem Andrejem Bogoljubskim, kter� byl mo�n� tak� inici�torem ustanoven� tohoto sv�tku). N�kte�� v�ak tvrd�, �e i v Byzanci byla tato ud�lost slaven�, a to v r�mci sv�tku sv. Romana Sladkop�vce (6. stol.), kter� �ty�i stolet� p�ed t�m skl�dal p�sn� k uct�v�n� Matky Bo�� a mo�n� i akathist; sv. Roman dostal od Bohorodice dar zp�vat a skl�dat posv. hymny. Ka�dop�dn� je sv. Roman Sladkop�vec na ikon�ch Z�tity �asto zobrazov�n na ambonu chr�mu. Zaj�mav� je ot�zka, pro� byla pam�tka t�to ud�losti tak vroucn� a velkolep� p�ijata u severn�ch Slovan�, kdy� je to vlastn� oslava p�emo�en� vojska jejich p�edk�, kde�to v Byzanci z�stala jen pam�te�n� ud�lost� a nestala se sv�tkem. Odpov�� asi nen� tak slo�it�. V Byzanci u� m�li s pomoc� od p�esv. Bohorodice tis�cilet� zku�enosti. A tato ud�lost byla jen jednou v �ad� - jedn�m z mnoha z�zrak� Matky Bo��. Na severu, kde v Kyjev� p�ijali d�vn� Rusov� v r. 988, v dob�ch kn�ete Vladim�ra k�est, postupovalo pok�es�an�t�n� jen velice pomalu. Lid byl hrub�, zatemn�n�, a proto dok�zal jen obt�n� a velice pomalu p�ij�mat a osvojovat si tak u�lechtil� dar, kter� od Byzance, tehdej��ho vrcholu civilizace a vzd�lanosti, obdr�el (ve sv�tle sou�asn� v�lky vid�me, �e si jej vlastn� nikdy pln� neosvojil). Z�zrak, kter� se stal ve Vlachern�ch a kter�m je z�rove� uk�z�na starostlivost a ochrana p�esv. Bohorodice, jej� p��e o sv� duchovn� d�ti, p�sobil na tyto Slovany velice siln�. Bylo to pro Rusy, kte�� je�t� byli v k�es�anstv� jako d�ti, jedno z prvn�ch zjeven� moci a milosti Matky Bo��. Proto si pam�tku na Vlacherny tak zamilovali a vyv��ili ji jako sv�tek, podobn� svou slavnostnost� sv�tk�m z Dvan�ctera. * * * Jak u� jsem zm�nil, <B>Bohorodice pe�uje o sv� duchovn� d�ti mate�skou l�skou.</B> Co to znamen� v tomto kontextu b�t jej�m d�t�tem?, aby i o n�s �ekla (jak to jednou pronesla, kdy� se spolu s dv�ma apo�toly zjevila jednomu asketovi): �Tento je na�eho rodu.� P�edev��m mus�me b�t jedn� krve s jej�m Synem. To znamen� v�ru, v�st bohulib� �ivot a p�ij�mat svat� Tajiny. A podobn� jako d�ti maj� vlastnosti sv�ch rodi��, n�le�� i n�m neumdl�vaj�c� snaha osvojit si vlastnosti, jimi� opl�vala p�esvat� Panna Maria. Podle d�vn�ch pam�tek to byly hlavn�: <B>pokora, �istota a m�rnost.</B> P�esvat� Bohorodice se za sv�ho �ivota s nik�m neh�dala, nikoho nep�esv�d�ovala, komu mohla, pomohla. Nikdy nepromlouvala na ve�ejnosti jm�nem C�rkve ani jm�nem sv�m. Podle zjeven� sv. Silu�novi Athonsk�mu ji nikdy ani nenapadla zl� �i ne�ist� my�lenka (komu to p�ipad� nev�rohodn�, toho a� pou�� svat� Otcov� a starci, kte�� kaj�, �e dlouhodob�m a v�emi silami veden�m bojem za o�i�t�n� srdce je mo�no dos�hnout, aby mu Bohorodice ud�lila podobn� dar). Jej� m�rnost odzbrojovala nep��tele, nikdo z �id� si nedovolil se na ni osopit, urazit ji, �i na ni vzt�hnout ruce (vyjma jedin�ho p��padu, kter� se v�ak stal p�i jej�m poh�bu a byl ihned potrest�n and�lem), hrub� ��m�t� voj�ci se neodv�ili se j� dotknout, nebo� byli odra�eni jej� m�rnost�. Do jak� m�ry jsme d�tmi na�� nebesk� Matky a jak hojn� je jej� z�tita nad n�mi, rozhodujeme sami. Sna��me se z�skat n�co z jej�ch vlastnost�, alespo� vzd�len� se j� sv�m my�len�m i chov�n�m p�ipodobnit?

Zobrazen� p��sp�vku �. 1404: #

Administr�tor --- 16. 10. 2023
O bohorodi�n�m sv�tku �Pokrov�

Z�tita p�esv. Bohorodice

Ikona sv�tku ukazuje nejen ud�lost, jej� pam�tka se oslavuje, ale z�rove� je to metaforick� zobrazen� C�rkve: chr�m, c�rkev pozemsk� (ekumenick� patriarcha, c�sa�, duchovenstvo, mni�i, laikov�) a ve vzduchu c�rkev nebesk� (Matka Bo��, apo�tolov�, and�l�, svat�...) Ikona Z�tity sjednocuje v�e - sv�t nebesk� i sv�t pozemsk�. A �pln� naho�e je ten, k n�mu� se up�naj� modlitby v�ech - Spasitel.

Tento sv�tek se zakl�d� na ud�losti, kter� se stala v Konstantinopoli v 10. stolet�. V r. 910 se M�sto ocitlo v oble�en� pohansk�mi vojsky. N�kdo ��k�, �e to byli sarac�ni, ale pravd�podobn� to byli d�vn� Rusov�, kte�� byli u� od nejstar��ch dob zn�mi svou rozp�navost� a loupe�ivost�. Tenkr�t dostali z�lusk na bohatstv� Konstantinopole a situace se vyvinula tak, �e to vypadalo pro Byzantince �patn� a hrozil masakr obyvatelstva.

Nep��telsk� vojska barbar� byla v�ude kolem, ti, kte�� nebyli voj�ci, se shrom�dili v chr�mech a prosili Bo�� milosrdenstv� o pomoc a z�chranu vzne�en� byzantsk� civilizace p�ed barbary ze severu. Lid� byli zoufal� a v�echny sv� nad�je up�nali k nad�ji na z�sah sh�ry.

Ne jinak tomu bylo ve Vlachernsk�m chr�mu (zbudov�n v r. 450 pobl� posv�tn�ho bohorodi�n�ho pramene), co� byl jeden z chr�m� c�sa�sk�ch, byly zde ulo�eny vz�cn� relikvie a d�ly se zde z�zraky; viz nap�. sv�dectv� o tzv. �ka�dot�denn�m �i obvykl�m z�zraku�, od r. 511 (je o tom zpr�va v �l�nku Vlachernsk� chr�m Matky Bo�� v Konstantinopoli v Eparchi�ln� ro�ence Olomoucko-brn�nsk� eparchie 2023, str. 130 - v PDF). Byly zde opatrov�ny: ��za p�esv. Bohorodice (z Palestiny v r. 473), jej� p�s a pokr�vka hlavy. Tak� zde byla ikona Matky Bo�� Vlachernsk� (p�ivezena roku 439 z Jeruzal�ma c�sa�ovnou Eudoki�; zhotoven� na d�ev�n� desce a ozdoben� st��brem a zlatem). Podle tradice je to jedna z ikon namalovan�ch evangelistou sv. Luk�em, ale sp�e se to mysl� tak, �e byla u�in�na podle vzoru Luk�ovy ikony - byla zhotovena z vosku spojen�ho s popelem k�es�ansk�ch mu�edn�k� zabit�ch v 4.-5. stolet�. Nen� zcela jasn�, zda se �ka�dot�denn� z�zrak� konal nad touto ikonou nebo nad jinou ikonou, kter� byla zhotovena jako mozaika. Vlachernsk� ikona p�est�la sto let zazd�n� na Athosu (mon. Pantokrator) z�zrakem epochu ikonoborectv�, a pak ji ukr�vali v dob� k�i��k�, posl�ze se nakonec dostala do Moskvy (r. 1653), kde se stala uct�vanou p��mluvkyn� proti nep��telsk�m n�jezd�m, pak v�ak jej� uct�v�n� na Rusi upadalo a v dob� napoleonsk�ch v�lek ji ani neevakuovali z Moskvy a po v�lce byla nalezena po�kozen�. Skon�ila v rusk�m muzeu. Pavel Aleppsk�, kter� nav�t�vil Moskvu v roce 1655, o n� napsal: �K velk�mu p�ekvapen� pozorovatele ikona nen� namalov�na barvami, ale jakoby t�lesn� nebo zobrazena tmelem, nebo� ��sti jej�ho t�la siln� vystupuj� z povrchu desky a vzbuzuj� �ctu... Je to, jako by byla zt�lesn�n�.�

* * *

Byla ned�le 1. ��jna r. 910 za panov�n� c�sa�e Lva VI. Moudr�ho. Prob�hala bohoslu�ba v�eno�n�ho bd�n� a byl zde p��tomen i bla�en� Andrej (pozoruhodn� osoba, vyzna�uj�c� se tak nesm�rn� p��snou a k sob� nel�tostnou askez�, �e byl dokonce za sv�ho �ivota vytr�en do r�je a vid�l rajsk� stromy a jejich ovoce a dal�� v�jevy nebesk� reality). Pr�v� on uvid�l ve vzduchu kr��ej�c� Matku Bo��, kolem n� z��i sv�tla nebesk�ho a obklopenou and�ly a svat�mi. Jej� doprovod vedl sv. Jan K�titel a sv. apo�tol Jan Teolog. Panna Marie vy�la z olt��n� ��sti (tam, kde z�ejm� byla mozaikov� ikona ka�dot�denn�ho z�zraku) a ub�rala se vzduchem nad shrom�d�n� lid. Se slzami se nebesk� Kr�lovna v kle�e modlila za k�es�any a posl�ze s�ala pokr�vku hlavy, aby ji rozprost�ela nad modl�c�mi se lidmi v chr�mu a chr�nila je tak p�ed nep��teli viditeln�mi i neviditeln�mi. Tato pokr�vka z��ila v jej�ch ruk�ch v�c ne� slunce. V jej�ch ruk�ch se stala tak velikou, �e pokr�vala cel� pravoslavn� sv�t.

Sv. Andrej z�el toto vid�n� a ot�zal se sv�ho u�edn�ka bla�. Epif�nije: �Vid�, brat�e, Kr�lovnu a Pan�, jak se modl� za cel� sv�t?� Epif�nij odv�til: �Vid�m, svat� ot�e, a �asnu.� Nejblahoslaven�j�� Panna Marie prosila sv�ho Syna Je��e Krista, aby p�ijal modlitby v�ech lid�, kte�� vz�vaj� Jeho p�esvat� Jm�no a ut�kaj� se k jej�m p��mluv�m: �Kr�li nebes, p�ijmi ka�d�ho, kdo se k tob� modl� a vol� si na pomoc m� jm�no, a� neodejde od m� tv��e s pr�zdnou a nevysly�en.� Oba asketov� dlouho hled�li na zjeven�, vid�li rozprost�enou z�titu nad lidmi, a sv�tlo, kter� bylo jako vzplanut� blesku. Pot�, co p�esvat� Matka zmizela, ztratila se lidsk�m o��m i z�tita, ale zanechala po sob� blahoda�, kter� tam pak p�eb�vala.

V tu samou noc se nep��tel� rozprchli. Nebylo to poprv�, kdy Matka Bo�� zachr�nila M�sto. D��ve toti� v r. 626 nesli Vlachernskou ikonu Bohorodice (p�ivezenou z Jerusalema) kolem hradeb a M�sto t�m bylo zachr�n�no z oble�en� Avar� (vyd�silo je pr� vid�n� vz�cn� od�n� �eny kr��ej�c� po hradb�ch (v t� dob� se roz��ilo zp�v�n� akathistu). Byzantsk� v�t�zstv� b�hem arabsk�ho obl�h�n� v letech 717-718 bylo rovn� p�ipisov�no ochran� Matce Bo�� Vlachernsk�. Pono�en� jej� ��zy, kter� byla ve Vlachern�ch tak� opatrov�na, do vod mo�sk�ch zahnalo na �t�k lo�stvo Skit�, trochu pozd�ji Hagar�ny, v r. 866 (860?) zachr�nila p�esv. Bohorodice Byzantince p�ed �tokem jin�ch rusk�ch pohan� veden�ch Askoldem a Direm s jejich vojskem. V roce 926 b�hem v�lky proti Simeonovi Bulharsk�mu pomohla s�la relikvi� Bohorodice tak� p�esv�d�it bulharsk�ho cara, aby rad�ji vyjedn�val s Byzantinci, ne� aby za�to�il na m�sto.

Za pov�imnut� stoj�, �e se p�esv. Bohorodice nezjevila ani patriarchovi, ani ��dn�mu jin�mu z p��tomn�ch biskup�, ani c�sa�i, ani mnichu, ale v�emi opovrhovan�mu jurodiv�mu, jeho� se slu�n� lid� �t�tili. Kdy� sv. Andrej, oble�en jen do hadr�, jednou v zim� chodil po m�st� a hledal, kde by se mohl za mrazu trochu oh��t a p�e�kat noc, v�ichni se od n�j odvr�tili, ani do chl�va ho nikdo nevpustil. A tak se usadil v n�jak�m kout� m�sta, kde se choulili toulav� psi. Andrej si zalezl pod psy a sna�il se je p�it�hnou na sebe, aby ho tro�ku zah��li, ale i psi od n�ho utekli.

* * *

Ve Vlachern�ch chr�nili pam�tku na toto zjeven�. V 14. stolet� tam poutn�k Alexandr vid�l ikonu, zobrazuj�c� tuto ud�lost tak, jak ji vid�l sv. Andrej. V �eck� c�rkvi v�ak nebyl t�to ud�losti v�nov�n zvl�tn� sv�tek (a� do ned�vna). Na Rusi byl sv�tek Z�tity (Pokrovu) ustanoven v 12. stolet�. V t� sam� dob� se za�aly objevovat chr�my zasv�cen� tomuto sv�tku. Viz nap�. celosv�tov� uzn�van� pam�tn�k pozoruhodn� architektury - chr�m zvan� �Pokrov na Nerli� (zbudovan� v r. 1165 kn�etem Andrejem Bogoljubskim, kter� byl mo�n� tak� inici�torem ustanoven� tohoto sv�tku). N�kte�� v�ak tvrd�, �e i v Byzanci byla tato ud�lost slaven�, a to v r�mci sv�tku sv. Romana Sladkop�vce (6. stol.), kter� �ty�i stolet� p�ed t�m skl�dal p�sn� k uct�v�n� Matky Bo�� a mo�n� i akathist; sv. Roman dostal od Bohorodice dar zp�vat a skl�dat posv. hymny. Ka�dop�dn� je sv. Roman Sladkop�vec na ikon�ch Z�tity �asto zobrazov�n na ambonu chr�mu.

Zaj�mav� je ot�zka, pro� byla pam�tka t�to ud�losti tak vroucn� a velkolep� p�ijata u severn�ch Slovan�, kdy� je to vlastn� oslava p�emo�en� vojska jejich p�edk�, kde�to v Byzanci z�stala jen pam�te�n� ud�lost� a nestala se sv�tkem. Odpov�� asi nen� tak slo�it�. V Byzanci u� m�li s pomoc� od p�esv. Bohorodice tis�cilet� zku�enosti. A tato ud�lost byla jen jednou v �ad� - jedn�m z mnoha z�zrak� Matky Bo��. Na severu, kde v Kyjev� p�ijali d�vn� Rusov� v r. 988, v dob�ch kn�ete Vladim�ra k�est, postupovalo pok�es�an�t�n� jen velice pomalu. Lid byl hrub�, zatemn�n�, a proto dok�zal jen obt�n� a velice pomalu p�ij�mat a osvojovat si tak u�lechtil� dar, kter� od Byzance, tehdej��ho vrcholu civilizace a vzd�lanosti, obdr�el (ve sv�tle sou�asn� v�lky vid�me, �e si jej vlastn� nikdy pln� neosvojil). Z�zrak, kter� se stal ve Vlachern�ch a kter�m je z�rove� uk�z�na starostlivost a ochrana p�esv. Bohorodice, jej� p��e o sv� duchovn� d�ti, p�sobil na tyto Slovany velice siln�. Bylo to pro Rusy, kte�� je�t� byli v k�es�anstv� jako d�ti, jedno z prvn�ch zjeven� moci a milosti Matky Bo��. Proto si pam�tku na Vlacherny tak zamilovali a vyv��ili ji jako sv�tek, podobn� svou slavnostnost� sv�tk�m z Dvan�ctera.

* * *

Jak u� jsem zm�nil, Bohorodice pe�uje o sv� duchovn� d�ti mate�skou l�skou. Co to znamen� v tomto kontextu b�t jej�m d�t�tem?, aby i o n�s �ekla (jak to jednou pronesla, kdy� se spolu s dv�ma apo�toly zjevila jednomu asketovi): �Tento je na�eho rodu.� P�edev��m mus�me b�t jedn� krve s jej�m Synem. To znamen� v�ru, v�st bohulib� �ivot a p�ij�mat svat� Tajiny. A podobn� jako d�ti maj� vlastnosti sv�ch rodi��, n�le�� i n�m neumdl�vaj�c� snaha osvojit si vlastnosti, jimi� opl�vala p�esvat� Panna Maria. Podle d�vn�ch pam�tek to byly hlavn�: pokora, �istota a m�rnost.

P�esvat� Bohorodice se za sv�ho �ivota s nik�m neh�dala, nikoho nep�esv�d�ovala, komu mohla, pomohla. Nikdy nepromlouvala na ve�ejnosti jm�nem C�rkve ani jm�nem sv�m. Podle zjeven� sv. Silu�novi Athonsk�mu ji nikdy ani nenapadla zl� �i ne�ist� my�lenka (komu to p�ipad� nev�rohodn�, toho a� pou�� svat� Otcov� a starci, kte�� kaj�, �e dlouhodob�m a v�emi silami veden�m bojem za o�i�t�n� srdce je mo�no dos�hnout, aby mu Bohorodice ud�lila podobn� dar). Jej� m�rnost odzbrojovala nep��tele, nikdo z �id� si nedovolil se na ni osopit, urazit ji, �i na ni vzt�hnout ruce (vyjma jedin�ho p��padu, kter� se v�ak stal p�i jej�m poh�bu a byl ihned potrest�n and�lem), hrub� ��m�t� voj�ci se neodv�ili se j� dotknout, nebo� byli odra�eni jej� m�rnost�.

Do jak� m�ry jsme d�tmi na�� nebesk� Matky a jak hojn� je jej� z�tita nad n�mi, rozhodujeme sami. Sna��me se z�skat n�co z jej�ch vlastnost�, alespo� vzd�len� se j� sv�m my�len�m i chov�n�m p�ipodobnit?

Hlavn� str�nka Ambonu - standardn� zobrazen� v�ech p��sp�vk�

Tematick� p�ehled p��sp�vk� Ambonu

Audionahr�vky promluv z pravoslavn�ho chr�mu v Jihlav�.

�esk� pravoslavn� web www.orthodoxia.cz