1205


Ambon

Pravoslavný weblog a listárna pro zveřejňování úvah, oznámení a zpráv
Určeno pro osvětu a misii

 Zobrazení příspěvku č. 635:

Administrátor --- 29. 3. 2010
Další výročí západní agrese proti Pravoslaví. Koláž zpráv, článků a úvah

Máme za sebou smutné 11. výročí útoku NATO na Jugoslávii

Už jedenáct let nese na sobě každý Velký půst pečeť tragédie našich slovanských pravoslavných bratří Srbů. Přes 2000 tisíce pravoslavných lidí, kteří vstupovali tenkrát v r. 1999 do Velkého půstu, se již nedožilo Paschy, protože zahynuli pod americkými střelami. Věčná jim paměť!


Míting obyvatel Bělehradu - pro NATO legitimní cíl.

------------------------

Zpráva z tisku:
V Srbsku se konala vzpomínka na oběti agrese NATO

Srbská pravoslavná církev koná panychidy a posvěcuje památníky obětí. Srbský patriarcha Irenej se modlil za nevinné zabité při agresi NATO v březnu a dubnu 1999 proti Srbsku, i za srbské vojáky. Po zádušní bohoslužbě v chrámu sv. Marka patriarcha uvedl, že "trpěl národ, jemuž je svoboda cennější než krajíc chleba" a že "přesný počet obětí stále není znám". "Doufáme ve spravedlnost Boží a v to, že mocní tohoto světa neuniknou Božímu soudu, na němž ponesou odpovědnost za spáchané zločiny". Patriarcha také dodal, že se modlil, aby se utrpení nevinných lidí na tomto světě už nikdy více neopakovalo.

Biskup bačský Irenej posvětil na vojenském letišti v Somboru památník vojáků, kteří zahynuli na válečném poli v průběhu celých dějin srbského národa. Účastníkům aktu připomněl, že kříž, který zdobí tento památník, je nejen znamením utrpení, ale též znakem vítězství.
(Dle oficiálního website Srbské pravoslavné církve)


V Rusku si lidé (jako černý humor) přeposílali e-mailem tento obrázek, na který bylo dopsáno: »Tak vy stále ještě nevěříte v naši demokracii? Tak to my už k vám letíme.« (Divíte se, že je většině Rusů americká demokracie k smíchu?)

------------------------

Jaká zrůdná beztrestnost na úsvitu třetího tisíciletí křesťanské éry. Jaký krutý cynismus psát ve dny Velikého půstu na bomby a rakety (jimiž byli zabíjeni Srbové): „Šťastné velikonoce!“ O jaké demokracii mohou mluvit ti, kteří první ji pošlapávají a první hanobí samotným pojem "svoboda" (z ruského novinového článku).


Nevybuchlá bomba NATO se vzkazem: „Stále ještě chceš být Srbem?“ (Názorně to vypovídá o povaze celé agrese.)

Již jsou dostatečně známé případy, kdy piloti dostávali od svých velitelů příkazy likvidovat evidentně civilní cíle, hubit civilní uprchlíky na cestách atd. Nebudeme to zde všechno opět opakovat (snažili jsme se tenkrát alespoň některé momenty a aspekty celé jugoslávské pohromy monitorovat; zvláště upozorňuji na článek objasňující, jak bylo zmanipulováno západní veřejné mínění i politická mašinérie proti Srbsku, aby byl útok NATO na Bělehrad v očích veřejnosti ospravedlnitelným).

(Zde je český přepis nahrávky odposlechnutého záznamu komunikace pilota stíhačky se základnou před tím, než pilot vystřelil raketu na srbské civilisty; kdysi byl na internetu k dispozici i originální audiozáznam. Jeden případ z mnoha.)

Výsledek jednoho z útoků NATO na civilisty - tentokrát piloti odpálili raketu na konvoj uprchlíků. (Další hrůzné fotografie jsou na české stránce o přepadení Jugoslávie.)

NATO říká: Nemáme nic proti srbskému lidu.
(Tato obyvatelka Bělehradu se vypravila do obchodu koupit mrkev. Domů se už nikdy nevrátila. Zahynula při náletu NATO za denního světla poblíž obchodu na severu Bělehradu. Zasažena byla i nemocnice. Použity byly kazetové bomby. Zabily tam celkem 15 lidí. Zničily 30 domů v okolí.)



Španělský pilot stíhacího letadla přiznal, že útoky byly vedeny na civilní cíle. Letadla byla na Balkánu používána ve službách strategie "spálené země". Španělští vojáci protestovali proti velení NATO kvůli tomu, že vybírá nevojenské cíle. Američané jim za to nadávali.

Úryvek z výpovědi španělského vojáka, který se zúčastnil útoku na Srbsko, o způsobu vedení války ze strany amerického velení NATO: »Ničí zemi, bombardují ji novými zbraněmi, používají toxické nervové plyny, povrchové miny shazují pomocí padáků, užívají bomby s obsahem uranu, černý napalm, sterilizační chemické látky, postřiky otravující plodiny a zbraně, o nichž ještě stále nic nevíme. Severní Amerika se dopouští jednoho z největších barbarství, jež může být pácháno proti lidskosti.« (Více v angl.)

---------------------------

USA za tento útok proti pravoslavným Srbům zaplatily strašnou cenu. Pojem 11. září už hovoří sám za sebe. Proč dávat katastrofu dvou věží WTC do souvislosti s přepadením Jugoslávie? Podivuhodný (ač je to strašlivá matematika) je přibližně shodný celkový počet obětí jak v Jugoslávii tak v USA (bezmála tři tisíce). Ještě výmluvněji však hovoří samo datum teroristického útoku na newoyrská "dvojčata" - 11. září - to bylo totiž mj. datum narozenin srbského pravoslavného patriarchy Pavla (nedávno zesnulého; viz č. 582). Vždyť právě patriarcha (a nikoliv prezident či jiný momentální politik) je duchovním představitelem všeho pravoslavného srbského lidu, na který USA brutálně zaútočily. A tak - jak se zdá - právě jeho osobní data použila Boží prozřetelnost jako vizitku na ránu trestajícího biče Božího, který na Ameriku dopadl. Právě pod touto "nálepkou", čili s datem narozenin srbského patriarchy Pavla, je tato hrozná tragédie amerického státu i společnosti zapsána do dějin i do celoplanetárního povědomí. Vždyť nikdo neřekne této katastrofě jinak než jen prostě: "11. září".



Patriarcha Pavle sám byl tak mírumilovný člověk, že jistě žádné odplaty agresorům nepřál. Možná právě proto, že to ani v nejmenším nebyla jeho vůle, mohl jeho nacionálie Bůh použít na pěst hněvu dopadající shůry na město pýchy a zpupnosti. Bůh si vybral osobu tohoto drobného slabého neduživého človíčka jako symbol pro svou odplatu, kterou se zastal svého lidu. (Podobnou nepozemskou logiku známe i z biblických příběhů - Bůh si vybírá ke svému dílu právě ty slabé a nemohoucí, aby bylo zjevné, že se nejedná o lidské dílo ani o dílo lidských schopností a síly, ale o Boží věc.) "Mně náleží pomsta, já odplatím," praví Bůh.

Hospodin v Bibli praví: »Má je pomsta, já zjednám odplatu! Noha jim uklouzne v čas náležitý, den jejich pohromy blíží se, jejich úděl už je pro ně připraven!" Ano, Hospodin bude svůj lid hájit a nad svými služebníky se slituje, až uvidí, že už je opustily síly... Prohlédněte - já, jen já jsem jediný a není Boha kromě mne. Já dávám smrt a život daruji, já mohu zranit i uzdravit - z mé ruky vás nikdo nevyrve!  Svou ruku pozvedám k nebi a přísahám: Jakože žiji navěky,  jakmile čepel svého meče zostřím, má ruka právo uchopí! Vykonám pomstu nad svými nepřáteli, těm, kdo mě nenávidí, odplatím. Své šípy opiji jejich krví, můj meč se jejich masem nasytí, krví padlých i zajatých, hlavami nepřátel a jejich vůdci." Jásejte, národy, tak jako jeho lid! On jistě pomstí krev služebníků svých, vykoná pomstu nad svými protivníky, od krve očistí svou zem i lid.« (Deut 32,35-36 39-43; dle bible 21)


Tragédie 11. září měla pro USA i pro svět nedozírné důsledky (hovoří se o ekonomických, finančních, politických i psychologických následcích; viz na Wikipedii). Z hlediska USA lze říci, že pro Ameriku to byla rána, z níž se bude vzpamatovávat dlouhá desetiletí (a možná se už z ní nevzpamatuje nikdy). Ani svět po 11. září už není takový, jako býval před tím.

Kdosi provedl takové vizuální srovnání obou událostí, dvou tragédií, které jsme kdysi uveřejnili: Deja vu.

Nikdo z křesťanů jistě nepřeje americkému lidu nic zlého. Proč další utrpení? Odpovědnost stejně jako možnost změny leží na "mocných tohoto světa". Následky jejich zlých rozhodnutí dopadají na lid - cizí i vlastní.

--------------------------

Srbská pravoslavná církev chystá kanonizaci tříleté dívky Milici Rakič, která zahynula při agresi NATO proti Jugoslávii



Srbské noviny tenkrát psaly, že bomby NATO zabily anděla. Tříletá Milica se stala první obětí vojenské operace, nazvané Američany cynicky "milosrdný anděl", v Batajnici, malém městečku u Bělehradu. Po šesti letech se v monastýru Tvrdoš ve východní Hercegovině, vedle ikon jiných srbských mučedníků, objevila freska zobrazující malinkou Milicu. Na fresce je napsáno: "Sv. novomučednice (zabitá) NATO, dítě Milica". Biskup zacholmsko-hercegovinský a přímořský Grigorij s biskupem Athanasijem (Evtičem) z monastýru Tvrdoš vystoupili s iniciativou svatořečení malinké dívky, aby byla připočtena ke sboru svatých jako novomučednice. Milica je nevinnou obětí, symbolem utrpení, které museli Srbové vytrpět posledního jara uplynulého tisíciletí. Milica byla zrovna doma; stalo se to večer; koupala se ve vaně, když přiletěl úlomek z nedaleko vybuchlé bomby, proletěl maličkým okénkem právě nad místem, kde byla vana, a zabodl se děvčátku do hlavy. Byly jí tři roky, tři měsíce, osm dní. Ráda malovala. Když ji pohřbívali, položili jí na rakev pastelky.

"Oni nedokáží tak zabíjet, jako my dokážeme milovat."
V srbských domech měli ve zvyku, že když zazněla siréna, všichni se ihned rychle políbili. Možná naposledy. Chtěli opustit svět ve vzájemné lásce. Jedině díky lásce přemáhali strach, nenávist a ponížení.

Proč by měla být kanonizací Milica připočtena k mláďátkům betlémským, která byla zavražděna Herodem? Bomby a rakety NATO měly za úkol především zničit duši srbského národa - čili svaté Pravoslaví. Modlitba k mučednici Milici dokazuje, že se herodové přepočítali. Stejně jako vždycky.

Dostojevskij uvažoval, jestli je možno dosahovat byť i toho nejvznešenějšího cíle, nejblahodárnějšího pro lidstvo, za cenu, že tím bude trpěl jediný z maličkých a bezbranných, třeba dítě. Karamazovská úvaha již sto let nedává spát těm, kteří touží po spravedlnosti. V té úvaze je vetknuta i prostá a průzračná pravda Pravoslaví. My nemáme ambice přivádět lidstvo k těm údajně "nejvznešenějším" a "nejblahodárnějším" cílům. Ve svých pozemských životech vedeme každý svůj vlastní osud s cílem přenést jej ze země na nebe. Na tuto cestu nás uvedl Kristus; je obtížná a strmá, a kráčet po ní lze jen s Jeho pomocí a ve vzájemné pomoci bližních. Někteří jsou překvapeni - leč ve skutečnosti je to zcela přirozené - na této cestě obtížného výstupu k nebi nás stále doprovázejí ti maličcí a bezbranní, a třeba i děti, kteří jsou mučeni a zabíjeni satelitně naváděnými raketami a přesně mířenými střelami...
(Dle stati Sergeje Stefanova)
















Hlavní stránka Ambonu - standardní zobrazení všech příspěvků

Tematický přehled příspěvků Ambonu

Český pravoslavný web www.orthodoxia.cz