1237


Ambon

Pravoslavný weblog a listárna pro zveřejňování úvah, oznámení a zpráv
Určeno pro osvětu a misii

Zobrazení příspěvku č. 767: #

Administrátor --- 23. 1. 2012
O demonstracích v Rusku

Z novoročního interview Jeho Svatosti patriarchy Kyrilla

- Dnes se události v politickém a veřejném životě dosti vyostřily, část našich spoluobčanů pokládá způsob, jakým byly prováděny poslední parlamentní volby, za nespravedlivé. Přes celou zemi se přehnala vlna protestů, ty nejpočetnější byly tady v Moskvě, kde se lidé shromáždili na Blatném náměstí a na třídě Sacharova. Vcelku to byli lidé zcela odlišných politických názorů, nicméně je spojovalo totéž téma - "Za řádné volby". Na konci roku, v době nejbouřlivějších shromáždění, jste v kázání vyzval k zachování harmonie a občanského míru. Teď jsou před námi snad ještě odpovědnější a důležitější prezidentské volby. Co byste řekl dnes těm, co jsou u moci, a těm, kteří protestují, jak najít vzájemné porozumění, jak možno protestovat, aniž by to bylo zhoubné a otřásat to základy našeho společného domova?

- Vaše poslední věta je velmi důležitá. Každý člověk ve svobodné společnosti by měl mít právo vyjádřit svůj názor, včetně nesouhlasu s činností mocenských orgánů. Pokud jsou lidé zbaveni tohoto práva, pak je to vnímáno jako omezování svobody a to je velmi bolestivé. Připomeňme si sovětskou dobu, kde takové právo neexistovalo. Bylo sice deklarováno na papíře, ve skutečnosti však neexistovalo.

V Novočerkassku vyšli tenkrát lidé do ulic, aby dali najevo, že se jim daří špatně, že jim zadržují platy a tak podobně. A co z toho bylo? Došlo ke krveprolití. Lidé neměli žádné takové právo, ale teď takové právo mají a samozřejmě je také používají. Pokud lidé cítí, že se děje nespravedlnost, podvod či manipulace, dávají najevo svůj názor a na tom není nic, co by otřásalo základy naší společnosti.

Pro církev je to velmi citlivá otázka, protože mezi našimi věřícími jsou jak ti, kteří protestovali na náměstí, tak i ti, proti nimž se tyto protesty konaly. Proto slovo církve nesmí být zpolitizované, nemůže být nevyvážené v základním smyslu tohoto slova. Nikoliv ve smyslu jakési falešné diplomatické rovnováhy, ale v tom smyslu, že slovo církve se musí přinášet pravdu, kterou přijmou všichni - jedni i druzí. Spravedlnost a pravda tkví v tom, že lež musí být vytlačována z našeho života, jak politického, hospodářského tak i společenského.

Dovolte mi však poukázat na jednu věc, která nemůže být lhostejnou nikomu z těch, kdo protestovali na náměstí. Jedná se o osobní život. Cožpak mezi demonstranty nebyl nikdo, kdo by nepodváděl svou ženu či svého muže, nevedl dvojí život, nepočínal si nepoctivě ve svém podnikání? Jestliže pácháme nespravedlnost ve svém vlastním životě - ve své rodině, v našem povolání, proč tedy se tak důrazně domáháme toho, aby byla zachovávána spravedlnost kdesi na "makro-úrovni"? Což na "mikro-úrovni" už spravedlnost není potřeba? Právě proto církev vyzývá k tomu, aby se na všech úrovních děla spravedlnost - na individuální, rodinné, na úrovni pracovního kolektivu, politických stran, na úrovni ekonomických korporací, ve vládě, na úrovni těch, kteří vedou naši zemi. Spravedlnost je nutnost. A když jsem mluvil o Boží spravedlnosti, měl na mysli život podle svědomí, protože konec konců pojem spravedlnosti - znamená prostě plnění Božích přikázání.

Takže první věc, kterou bych rád dnes všem řekl, je toto: Musíme se naučit žít dle Boží spravedlnosti, což znamená, že bychom neměli lhát jeden druhému.

Druhý bod je ten, o kterém jsem již mluvil: Pokud se něco děje, musí společnost mít právo vyjádřit svou nespokojenost. Jenže musí přitom být i určitá moudrost. Kdyby demonstrace před revolucí roku 1917 probíhaly jen formou pokojného protestu, a nenásledovala je krvavá revoluce a bratrovražedná válka, mělo by dnešní Rusko více než 300 milionů obyvatel a v ekonomickém rozvoji by bylo tam, kde jsou dnes například Spojené státy, anebo by dokonce tuto zemi předstihlo.

Nám se však nepodařilo zachovat rovnováhu a uchránit si moudrost. Zničili jsme naši zemi. A proč se to stalo? Právě proto, že protesty lidí, které byly celkem vzato spravedlivé, byly velmi velmi chytře zneužity těmi politickými sílami, které tehdy usilovaly o moc. Přitom radikální výměna vlády znamená vždy střídání elit. Vzpomeňme si na velkolepé výzvy našich demokratů na konci sovětské éry: Je třeba zničit nomenklaturu (tj. odstranit tzv. "staré struktury")! Je třeba zbavit se všech, kteří jezdí v černých Volhách.

- Nu, samozřejmě, vyměnit kulisy ...

- Ano, "výměna kulis" - tímto heslem byly mobilizovány tisíce lidí. A co se pak stalo? Moci se chopili ti, kteří seděli v černých Volhách si přesedli si do černých Mercedesů ...

- A nasadili si na ně modré blikací majáčky.

- ... Ano, nasadili si modré blikačky a rozdělili si zdroje této země. Nechci omlouvat to, co se stalo - prostě hovořím o tom, jak snadné je svést člověka. To samé, co se stalo v souvislosti s revolucí roku 1917. "Ukradni nakradené!" A co potom? Šli se vloupat do bytů, ničit statky, spálit naši zemi ... Kam se podělo to nakradené? Nová elita sice něco získala, avšak co lidé - začali pak žít skutečně lépe?

Cílem všeho by mělo být, aby skrze správně vyjádřené protesty došlo ke korekci politického kurzu. To je to nejdůležitější. Zůstane-li vláda necitlivá vůči vyjadřovaným protestům, je to velmi špatné znamení - znamení neschopnosti vlády sebekorekce. Vláda musí být schopna změn kursu a přijímat signály zvnějšku.

Nechci nikoho poučovat, jen říkám, jak sám pracuji. Vždy se snažím slyšet tyto signály - ať už přicházejí přes internet anebo prostřednictvím korespondence. A jak jste si možná povšimli, i v naší církevní správě dochází ke "korektuře kurzu", i když snad ne vždy dostatečné. Jsem si velmi dobře vědom toho, že jsme velmi daleko od dokonalosti, nicméně zpětná vazba v církvi existuje. Už proto, že kněží pravidelně zpovídají věřící.

patriarchia.ru

Překlad A.L.

* * *

V Ruské pravoslavné církvi existuje pluralita v názorech a postojích k současným demonstracím. Veřejně jsou vyjadřována různá stanoviska. Zatímco patriarcha Kyrill ve výše uvedených řádcích zaujímá vyvážený postoj k událostem, řada jiných ruských duchovních autorit se kloní spíše k vyloženě negativnímu stanovisku. Většinou se obávají destabilizace ruské společnosti a vyzývají Rusy, aby se spokojili s tím, co dnes mají. Poukazují hlavně na svobodu církve i společenského života a na zlepšující se materiální podmínky života v Rusku. Nebudou-li Rusové spokojeni s tím, co mají, může se snadno stát, že to bude mnohem horší.

Příznivý postoj k protestům jsem zaznamenal z řad nekanonických "pravoslavných" uskupení. To se však dalo čekat vzhledem k tomu, že řada z nich je financována ze Západu přes všelijaké nadace pro lidská práva, demokracii, kulturu apod. Je pozoruhodné, že to bývají ta samá ústa a ty samé weby, které nedávno kritizovaly návštěvu pásu přesv. Bohorodice v Rusku. (A je obecně známo, jak se ony "temné síly" skrze své lidi v Řecku teď pomstily starci Efrémovi z Vatopedu za to, že posvátný pás do Ruska přivezl.)

Z kanonické pravoslavné církve však většinou zaznívá nedůvěra k protestním akcím. Těm západním křesťanům, které překvapuje, že se Církev nepřipojuje k demonstracím za větší demokratizaci, připomínám, že postoj patriarchy i níže uvedených duchovních je zcela biblickým (a prvokřesťanským) přístupem ke společenskému zřízení (jistě všichni znají příslušná místa z evangelia a apoštolských listů; výjimku z tohoto principu povoluje posvátná tradice jen v případě, že je křesťanský národ násilím zbavován své křesťanské víry a církevního života). Uvedu zde nyní několik příkladů vyjádření známých církevních osob k současným událostem v Rusku.

Slyšel jsem dlouhé prohlášení starce Ilji (Nozdrina), který vyzývá pravoslavné věřící, aby se těchto mítingů a protestů nezúčastňovali. Jeho postoj k tomu všemu je velice ostře odmítavý. Má za to, že mítingy jsou vyprovokovány nepřáteli ruského národa, kteří chtějí v Rusku vyvolat zmatky a nepořádek, což bude vyhovovat těm, kteří tak nenávidí Rusko. Vyvolávání chaosu dává do souvislosti s vyvoláváním temných sil z propasti, jak to zažilo Rusko v r. 1917. Poukazuje i na negativní příklad tzv. oranžové revoluce na Ukrajině. I těmito pokusy o vyvolání nepokoje se radikální síly vlevo i vpravo usilují uchvátit vládu, z čehož budou mít prospěch zahraniční moci. Hovoří o tom, že na demonstracích jsou vidny projevy nenávisti k jejich vlasti. Připomíná, že pokojný život je možný pouze na duchovních principech, na základě pravoslavné víry a mravního obrození; pravoslavná víra už proměnila mnohé lidi jejich země. V Rusku dle jeho názoru nejsou takové poměry, aby bylo nutno se proti nim bouřit; lidé žijí klidně, nemusejí bát, kdy je přijde odvést NKVD. (Viz např. proslov starce šířený na YouTube.)

Známý teolog prof. Alexij Osipov (z Moskevské duchovní akademie) zdůrazňuje, že lidé mají právo zákonnými způsoby projevit svůj názor. Obává se však toho, že toto lidové hnutí bude zneužito a výsledkem bude sociální destabilizace a bouře, z nichž bude mít prospěch někdo jiný, než ruský národ. Pokazuje ruskou revoluci, kdy byly formálně spravedlivé a opodstatněné sociální protesty zneužity k převratu, který se obrátil proti lidem. Všímá si, že organizátoři protestů (všelijaké neziskové organizace) jsou různými způsoby napojeny na západní subjekty.

Následující projevy duchovních komentovaly jiný současný masový projev v Rusku - chuligánskou fašizující demonstraci s pogromem na moskevské Kavkazany (v prosinci 2010 na Maněžnoj ploščadi), kdy se míting zvrhl ve výtržnosti provázené mezietnickým násilím.

Jeden z oblíbených pravoslavných kazatelů prot. Dimitrij Smirnov reaguje na násilnosti na mítincích a přirovnává to, co se děje na demonstracích, k lavině, která bude mít tendenci strhávat další a další a narůstat. Je zajímavé, že se při demonstraci sjednotili (i jinak nesmiřitelní) fotbaloví fanatici proti "společnému nepříteli". Je potřeba pracovat s mládeží tak, aby se zastavil tento proces. Problémy v Rusku se musí řešit. Nepodaří-li se vyřešit je pokojnou cestou a tyto tendence budou narůstat, bude to mít nenapravitelné následky. Nedej, Bože, abychom uviděli ruskou vzpouru - nesmyslnou a nelítostnou. (Celé na You Tube)

Patriarcha Kyrill v jiném prohlášení hovoří o provokacích při demonstracích. "Tyto provokace hrají na velice citlivou národnostní notu s cílem vyvolat v Rusku nenávist mezi jednotlivými národnostmi. V dobách studené války říkali nepřátelé Sovětského svazu, že jeho Achilovou patou je jeho mnohonárodnost a právě to je páka, kterou je možno rozložit tento stát. A tak se také stalo. A stejnou páku používají některé síly i dnes. Nelze dovolit, aby se vrátil chaos začátku devadesátých let. Nelze dovolit politickou destabilizaci života společnosti. Mnozí už dnes asi nepamatují ta hrozná léta, jimiž trpěli lidé středního a staršího věku. Co všechno bychom tenkrát dali za to, aby už nastoupila stabilizace, skončil rozklad země, rozpad společenských vztahů! Jak jsme byli šťastni, když se objevily příznaky společenské stability na konci devadesátých let! Dnes jako by mnozí byli tím vším přesyceni a jsou připraveni znova bořit tuto zemi. Politická stabilita Ruska je podmínkou ke zlepšení našeho života. Žádného ekonomického prospěchu nedosáhneme, pokud si rozvrátíme svou vlastní zemi..." (Výňatek z projevu; celé na You Tube)

Krátce řečeno, církev varuje Rusy před krátkou pamětí.











Hlavní stránka Ambonu - standardní zobrazení všech příspěvků

Tematický přehled příspěvků Ambonu

Český pravoslavný web www.orthodoxia.cz