1189


Ambon

Pravoslavný weblog a listárna pro zveřejňování úvah, oznámení a zpráv
Určeno pro osvětu a misii

 Zobrazení příspěvku č. 81:

Administrátor --- 21. 2. 2007
K rumunskému exorcismu

Rumunsko:
kněz exorcista,
jehož konání vedlo ke smrti mladé mnišky,
byl odsouzen na 14 let


Pravoslavný kněz, který zavinil smrt monašky v ženském monastýru na severu Rumunska, byl odsouzen ke 14 letům vězení. 23-letá Maričika Irina Korniči, kterou kněz Daniil Korožanu považoval za posedlou, zemřela na dehydrataci, vyčerpání a udušení v monastýru svaté Trojice ve vesnici Tanaču v červnu 2005. Mnišky ji podle instrukcí kněze mučily - držely ji přivázanou ke kříži v zavřené cele bez jídla a bez vody a do úst dívce vrazily roubík. Obyvatelky monastýru ji pak opustily na tři dny, a po té době ji našly mrtvou.

Vedle (bývalého) kněze Daniila soud uznal vinnými i čtyři monachyně, které na pokyn kněze dívku mučily. Jedna byla odsouzena k osmi a tři další k pěti letům vězení.

Kněz svoji vinu neuznal - má zato, že opravdu vyháněl z dívky démona. Při soudu bylo v sále i několik desítek přívrženců exorcisty, jehož Rumunská pravoslavná církev brzy po události zbavila kněžství.

(Blagovest info)

-------------------

Několik slov na okraj události, kterou tady v ČR nikdo raději nechce komentovat. Mimocírkevní veřejnost má tendenci považovat sám fakt konání exorcismu za skandální a středověký jev. A naše církevní veřejnost je - zdá se mi - také trochu zmatena tím, co se v Rumunsku v pravoslavném monastýru stalo. Proto tento příspěvek. Zvolil jsem formu nikoliv uceleného článku, ale spíše poznámek a zamyšlení připisovaných na okraj zprávy o té smutné události. Mám-li se pokusit o nějakou úvahu nad touto tragédií, pokusím se trochu osvětlit, co se vlastně stalo, a zařadit to do kontextu, ve kterém se to stalo.

V první řadě musíme uvést, že smrt mladé mnišky je hroznou událostí, k níž nemuselo dojít. Postup kněze (exorcisty) a dalších zúčastněných mnišek byl evidentně nezodpovědný, chybný a trestuhodný. Jejich zodpovědnost za smrt dívky je zřejmá.

Na druhé straně je potřeba uvést, že exorcismus (vymýtání démonů) je v pravoslavné církvi běžným jevem. Koná se za nejrůznějších situací, jeho zjednodušenou formu vykonává každý kněz, protože je např. standardní součástí každého pravoslavného křtu. Nicméně vymýtání démonů z dospělých pokřtěných lidí patří do rukou soudnému, zkušenému, k tomu povolanému knězi (bývá to pravidelně mnich) a řídí se jistými postupy.

Musíme tady rozhodně odmítnout názor, že exorcismus je fenoménem řadícím se někam do kategorie "středověkého tmářství"; právě v dnešní době je veliké množství posedlých lidí, kterým démoni způsobují nepředstavitelné utrpení, a jedině exorcismus (je-li správně prováděn) jim může opravdu účinně pomoci (posedlostí trpí často lidé, kteří přišli do kontaktu s drogami, magií, okultismem, věštěním, astrologií, psychotronikou, ženy po úmyslných potratech, sodomisté a další lidé, kteří se dopustili vážného hříchu).

Mějme na paměti, že posedlí lidé bez exorcismu v nejhorších případech mohou skončit na uzavřených odděleních psychiatrických ústavů, kde jsou dlouhodobě (často i doživotně) "léčeni" chemickým utlumením - nežijí, ale přežívají. V "lepších případech" může být jejich perspektivou: labilní osobnost, duševní poruchy, užívání antidepresiv nebo psychofarmak s nepříjemnými vedlejšími účinky, stálé vnitřní utrpení (a jsou případy, kdy to bohužel končí sebevraždou). A to nehovoříme o duchovních následcích neléčené posedlosti...

Podotkněme, že základní výbavou exorcisty musí být schopnost rozeznat psychickou nemoc od posedlosti. Duševně nemocné posíláme k odborným lékařům. Z povšechného popisu celé události, jak se v Rumunsku stala, se nemohu ubránit jistým pochybnostem, zdali byl onen kněz pro toto náročné duchovní dílo vybaven náležitými vědomostmi a schopnostmi.


Podle dostupných zpráv byla mniška mučena. Mučení rozhodně není v pravoslavné praxi součástí exorcismu. Používalo se jako součást pokání a vyhánění ďábla ve středověku na Západě. Není zcela jasné, čeho všeho se rumunské mnišky při "exorcismu" vlastně dopouštěly, ale nabízí se jako vysvětlení skutečnost, že Rumunsko bylo v minulých staletích pod silným vlivem západní církve (dodnes jsou na rumunském pravoslaví patrné různé cizorodé detaily, které sem pronikly ze západního křesťanství). Možná zde v nějakých odlehlých koutech země přežívají i některé prvky západní středověké exorcistní praxe. Těžko říci. Ta představa je však strašidelná...

Další absurdní krutostí byl roubík. Domnívám se, že každý, kdo někdy viděl, jak se projevuje posedlý člověk při exorcismu, chápe, že ústa musejí zůstat volná...

Mniška byla donucena, aby se podrobila exorcismu, tedy bylo od začátku použito násilí. Jakkoliv je určitá forma(!) násilí většinou v průběhu exorcismu potřebná (např. aby si člověk, z něhož vychází zlý duch, neublížil), je nepřípustné někoho, o kom se domnívám, že je posedlý, chytit, svázat a podrobovat nějakým obřadům.

S tím souvisí i další otřesný detail celé události: žena byla přivázána ke kříži a držena bez jídla a pití tři dny - v uzamčené cele - a to bez dohledu! To je zřejmě nejtěžší pochybení účastníků exorcismu. Nutno však opět osvětlit. Třídenní půst bez jídla i bez vody (tzv. "trimero") sám o sobě je v pravoslavné církvi běžnou záležitostí. Zrovna v tyto dny, na začátku velikého půstu, je zvykem první tři dny nic nejíst a nepít (není to povinnost, vykonává to každý dle svých možností), a proto se právě tento týden po celém světě zřejmě tisíce a tisíce pravoslavných křesťanů (zvláště mnichů) postily přesně tímto způsobem. Jenže k tomuto půstu nemůže být nikdo nucen a jsou k němu potřebné jisté psychické i tělesné předpoklady. Takový půst musí být spojen s modlitbou (čili člověk musí být ve stavu, kdy je schopen se modlit) a s duchovním vedením, jinak by mohl postníkovi ublížit (a to nejen tělesně nýbrž i duchovně). Nechat někde někoho zavřeného a svázaného, a držet ho tak tři dny bez jídla a pití není půstem ani duchovním očištěním, ale skutečnou vraždou.

Co je však to nejhorší - žena byla ponechána bez dohledu. Konání exorcismu vyžaduje neustálý dohled a případné poskytnutí pomoci. Toho si přece ten, kdo exorcismus řídí, musí být vědom.

Celé to neblahé provádění exorcismu v severním Rumunsku těžko dopodrobna rozebírat, protože nemáme detailní informace. Působí však dojmem odsouzeníhodného diletantismu a surovosti. Nebývá totiž vůbec zvykem vymýtat démony takto rychle a riskantně (i evangelium před tím varuje). Většinou se volí pomalejší proces, který trvá týdny, měsíce a déle, není tak nebezpečný a náročný, a hlavně skýtá záruky trvalého výsledku. V průběhu této doby je posedlý vyučován, je v rozhovoru se zkušeným zpovědníkem veden k tomu, aby sám našel příčiny své nemoci a dospěl k pokání; při tom je na posedlé působeno bohoslužbami, modlitbami, žehnáním, svatou vodou, svatými ostatky, čtením evangelia apod.

Vedle toho však musíme také zmínit odlišnou mentalitu Rumunů a jiné kulturní prostředí Rumunska, kde - zvláště na venkově či v horách - se žije způsobem, který je v některých ohledech pro Středoevropana těžko pochopitelný.








Hlavní stránka Ambonu - standardní zobrazení všech příspěvků

Tematický přehled příspěvků Ambonu

Český pravoslavný web www.orthodoxia.cz