1415


Ambon

Pravoslavný weblog a listárna. Určeno pro osvětu a misii.

Vlastní příspěvky, jakékoliv dotazy a náměty může kdokoliv zaslat na adresu .

Tematický přehled příspěvků Ambonu #

Audionahrávky promluv z pravoslavného chrámu v Jihlavě


Ikona dne

Dnes je , ( juliánského církevního kalendáře)


Kalendář

Příspěvky na Ambonu:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)

Zobrazit příspěvek č. 103 jednotlivě

Administrátor --- 11. 3. 2007
K Velkému půstu

3. neděle velkopostní – uctívání svatého Kříže
"Slovo o kříži je bláznovstvím pro ty, kteří jdou k záhubě, kdežto pro nás, spásu získávající, mocí Boží jest" (1Kor 1,18)

„Bez kříže nelze jít za Kristem, který sám nesl kříž. Všichni, kteří za ním kráčejí, bezpodmínečně nesou kříž. Kříž je srostlý s křesťanem. Kde je křesťan, tam je kříž. Kde není kříž, není křesťan. Raduj se, ty, na něhož doléhá kříž, protože to je znamení, že kráčíš za Kristem cestou spásy - do ráje. Trochu vytrp, a už už je konec - a odměna!“ (Z díla sv. Theofana Zatvornika)

Aby církev připomněla, že Pán přišel pozvat nikoliv spravedlivé, ale hříšníky k pokání, vynáší se dnes na střed chrámu svatý kříž. Dvakrát do roka se koná slavnostní vynášení svatého kříže z oltáře doprostřed chrámu: ve svátek Povýšení svatého Kříže (14. září) a pak dnes, v tuto velkopostní neděli.

Životodárný kříž je vynášen na jitřní bohoslužbě, klade se uprostřed chrámu, aby se mu věřící mohli poklonit. Podobně jako poutník unavený dlouhou cestou odpočívá pod rozložitým stromem, tak i my, uprostřed duchovní cesty k Pasše, ke Vzkříšení, nacházíme uprostřed tohoto putování do nebeského Jerusalema dřevo Kříže, abychom při něm načerpali posilu k další cestě.

Při klanění kříži zní hymnus: "Kříži tvému klaníme se, Vládce, svaté Vzkříšení tvoje slavíme."

"Třtinou kříže, kterou jsi jako do rudého inkoustu namočil do vlastní krve, Pane, podepsal jsi po způsobu králů opuštění hříchů našich," praví jeden z hymnů svátku.

Z kříže duchovně zní jako z neshořívajícího keře: "Kdo chceš jíti za mnou, zavrhni sám sebe, vezmi kříž svůj a následuj mne." Co znamená zavrhnout sebe? Zavrhnout na sobě nejen to špatné, ale i to, co se nám zdá dobré. Jak svoje hříchy, tak i své spravedlnosti, své vášně i své zásluhy. Marnotratný nevěrný syn v Ježíšově podobenství, položil při svém návratu otci k nohám nejen své hříchy, ale i svou pýchu. Lituje své nevěry a zároveň se zříká i svého synovského postavení v domě otcově. Láska otcova mu dávno odpustila, ale aby se odpuštění mohlo dokonat, musel syn přijít s pokáním.

Návrat k otci - to znamená ukřižovat sám sebe (duchovně). Ukřižovány ať jsou naše hříchy i naše chlouba. Kříž ležící uprostřed chrámu nám to připomíná. Každý, kdo na něj při bohoslužbách hledí, ať chápe, že tento kříž je určen přímo jemu a nikomu jinému.

Dle pravoslavie.ru


Zobrazit příspěvek č. 102 jednotlivě

Administrátor --- 8. 3. 2007


Římsko-katolická diecéze v Edmontu vypracovala pro své farnosti speciální instrukce, jak si počínat v případě epidemie ptačí chřipky. Mj. věří budou dostávat svaté přijímání výhradně způsobem kladení na ruce a nikoliv přímo do úst, jak je to tradiční. Zpovědnice (tj. zpovědní kabinky) musejí být po dobu epidemie mimo provoz a zpověď se bude konat tak, že zpovědník bude od kajícníka vzdálen nejméně 1 metr a oba musejí mít na tvářích masky - respirátory. V případě, že epidemie dosáhne hrozivých rozměrů, mohou být katolické chrámy uzavřeny z karanténních důvodů.

V instrukcích se dále uvádí spousta doporučení k boji proti šíření infekce v chrámech. Např. by neměly být používány talířky na dary věřících, ale speciální schránky s uzávěrem, které se budou otevírat až tři dny poté, co do nich byly vloženy peníze. Kněží, kteří budou sloužit mši, budou smět brát do rukou posvátné nádoby (např. kalich) pouze v chirurgických rukavicích (na jedno použití).

-----------

(Pravoslavná církev udržuje tradiční starokřesťanskou víru, že v chrámu a při svatém přijímání nebo při líbání ikon či kříže se žádná infekce nešíří. Tato křesťanská víra se zakládá na prostém faktu, že přečistými Tajinami Kristovými, tj. např. Tělem a Krví Páně, se nemůže přenášet žádná nečistota; vždyť svaté Tajiny to je oheň, který vše nečisté spaluje. Oprávněnost takové víry se již nesčetněkrát potvrdila mj. v dobách moru čili infekčních epidemií.)


Zobrazit příspěvek č. 101 jednotlivě

Administrátor --- 7. 3. 2007
K Velikému půstu

V době Velikého půstu se mění veškeré uspořádání všednodenního života pravoslavného křesťana. Duch pokání, zpytování toho, co se děje uvnitř duše, vylučuje mnohé z toho, co neodpovídá světlému zármutku velkopostní doby.

Dříve se v pravoslavných zemích po celý Velký půst nekonaly žádné radovánky, bály, zábavy, setkání v salónech, byla zavřena divadla; na první týden velkého půstu i na strastný (pašiový) týden byla přerušena výuka na školách, byly uzavřeny všechny státní i církevní instituce (samozřejmě kromě chrámů). V průběhu celé doby velkopostní se nekonají svatby. Pro děti, které už byly ve věku, kdy začínají mít rozum, byly omezeny některé hry, což jim umožňovalo proniknout do atmosféry, která byla nepodobná jakékoliv jiné době církevního roku.

Podstatné změny nastávají v domácí i chrámové modlitbě. V chrámě je méně zpěvu, který ustupuje dlouhému čtení, všechno chrámové oblečení se vyměňuje za černé, v době bohoslužeb je příšeří, modlitby jsou provázeny zemními poklonami. Často zní zvláštní postní modlitba sv. Efréma Syrského.

V čistém týdnu v pondělí, úterý, středu a čtvrtek večer se koná předčítání Velikého kajícího kánonu sv. Andreje Krétského, ve kterém je celá lidská historie nahlížena prismatem hříchu, vášní a pokání lidské duše. Všechny postavy a události posvátné starozákonní i novozákonní historie symbolicky představují celou mnohotvárnost duchovního života člověka - od otročení hnusným vášním a porobení těla až po krásu pokání a královské svobody ducha, kterou mu Bůh daruje.

Ve všední dny Velkého půstu se nekoná svatá liturgie, hlavní křesťanská bohoslužba, při níž se chléb a víno působením blahodati Svatého Ducha proměňují na Tělo a Krev Kristovy. Ve středu a pátek se však koná "liturgie Předem posvěcených Darů" - zvláštní bohoslužba, při které věřící dostávají svaté přijímání z Darů, které byly posvěceny o předcházející neděli a uchovány jsou na svatém prestolu (oltáři).

Každou sobotu kromě první se konají zádušní bohoslužby. A každá neděle velkopostní má své zvláštní zasvěcení.


Zobrazit příspěvek č. 100 jednotlivě

Administrátor --- 7. 3. 2007
ještě ke smutné události v Rumunsku

Na www.pravoslavi.cz/filmy
Jsem umístil krátkou filmovou reportáž o exorcismu v Rusku (přiloženy jsou české titulky).


Zobrazit příspěvek č. 99 jednotlivě

Administrátor --- 7. 3. 2007
Z internetu

Milý článek v Literárních novinách Nasvětlování kostelů považuji za vítězství antikristovo.


Zobrazit příspěvek č. 98 jednotlivě

Administrátor --- 6. 3. 2007
K liturgii Velikého půstu

O LITURGII PŘEDEM POSVĚCENÝCH DARŮ

(Zvláštní velkopostní bohoslužba se svatým přijímáním)

Takto se jmenuje bohoslužba, při které se věřícím předkládají ke zbožnému poklonění a přijímání svaté Dary, které byly posvěceny dříve (většinou o předchozí neděli), na plné liturgii Basila Velikého nebo Jana Zlatoústého.

Konání plné liturgie, v rámci níž jsou posvěcovány Dary, bylo v dávné církvi provázeno společným stolováním, jemuž se říkalo "večeře lásky", což bylo pro křesťany slavnostním svátkem. Liturgii, při níž se konalo posvěcení Darů, nazývali dávní křesťané Paschou, protože se této bohoslužby účastnili s týmiž radostnými a vznešenými pocity jako při oslavě Paschy. Takovou slavnost považovala Církev za neodpovídající dnům pokání a přísného půstu Svaté čtyřicátnice, a proto stanovila (49. pravidlem Laodicejského sněmu, r. 343) nekonat plnou liturgii ve dny Čtyřicátnice, s výjimkou sobot a nedělí, kdy půst polevuje a křesťané mohou trávit tyto dny s větší slavnostností než všední dny velkopostní. Na druhé straně však měla církev na paměti zvyk dávných křesťanů přijímat co možná nejčastěji, a proto nechtěla křesťany zbavit Těla a Krve Kristových byť jen na průběh týdne, aby se tím neoslaboval duch věřících, kteří při umrtvování těla potřebovali posilovat se nebeským pokrmem. A proto stanovila, že se v průběhu postního týdne budou věřícím udělovat Dary dříve posvěcené. Rozdělování těchto Darů bylo samozřejmě spojeno s vhodnými modlitbami. V tomto obyčeji spočívá počátek liturgie předem posvěcených Darů. Nejdříve se konala jen podle ústního podání a ne všude stejně. Tak to bylo do časů sv. Řehoře Dvojeslova (tj. Dialoga), biskupa římského (+ 604), který shromáždil a sestavil písemně obřad této liturgie, a proto se stála známou pod jeho jménem. Definitivně ji schválil VI. všeobecný sněm kánonem 52. (r. 680) a stanovil konat ji ve všední dny čtyřicátnice.

(Kněz K. Subbotin, Rukověť k výuce Ústavy bohoslužeb pravoslavné církve)

Některé zvláštnosti této bohoslužby

Při liturgii předem posvěcených Darů čte žalmista ve středu chrámu dvě paremie (starozákonní čtení): jednu z knihy Stvoření (vypráví o stvoření světa, pádu Adama a Evy a nešťastných následcích) a druhou z přísloví Šalomounových.

Po první paremii kněz před prestolem drží v ruce kadidlo a svíci (stojící jinak před svatými Dary), obrací se k západu, žehná svící na způsob kříže lid a praví: "Světlo Kristovo osvěcuje všechny!"
Při tomto požehnání se všichni přítomní klaní až k zemi, čímž projevují svoji zbožnou úctu k předvěčnému Světlu (duchovnímu, nestvořenému), osvěcujícímu všechny končiny země.

Po ektenii se otevírá královská brána a místo Cherubínské písně se zpívá: "Nyní mocnosti nebeské neviditelně s námi konají službu. Neboť, vchází Král slávy; hle, tajemná žertva, vykonaná, nesena jest ve slávě. S vírou a láskou přistupme, abychom se stali účastníky života věčného. Allelujah."

Při zpěvu této písně jsou svaté Dary přenášeny z žertveníku na prestol, při čemž se všichni věřící skloní až k zemi a tím prokazují náležitou úctu Tělu a Krvi Kristovým. Toto přenášení se koná v mlčení - v chrámu je ticho, nikdo nic nezpívá (podle řecké tradice má při tom kněz přikrytou hlavu). Vzpomínání biskupů apod., které se koná při velkém vchodu na plné liturgii, se neděje, protože vše se už učinilo tenkrát.
Na konci liturgie mohou věřící přijímat svaté Kristovy Tajiny. Podle zvyku při této liturgii nepřijímají malé děti.

(Dle pravoslavie.ru)

(Tato liturgie je sestavena jako večerní bohoslužba; předpokládá se, že věřící se budou celý den postit, aby mohli odpoledne přijímat nalačno. Tam, kde to není možné, je dnes přijato, že se liturgie může konat i dopoledne; ještě v 19. století však nebylo dovoleno sloužit ji před polednem.)


Zobrazit příspěvek č. 97 jednotlivě

Administrátor --- 5. 3. 2007
Neděle Velikého půstu

Bůh je světlo

O druhé neděli velkopostní konáme památku sv. Řehoře Palamy, archiepiskopa thessalonického. Církev k nám u příležitosti této památky promlouvá o tajemství světla, na němž musíme mít účast, chceme-li spatřit Vzkříšení Kristovo.
Sv. Řehoř Soluňský a teologické spory ve XIV. století, které jsou s jeho jménem spojeny, učí, že světlo Proměnění Kristova je světlo nestvořené, nikým neučiněné. Takto byla zavržena hereze západních teologů: pravoslavné učení upozorňuje na slovo Písma, že Bůh je světlo (Jan 1. kap.) (tedy světlo nestvořené stejně jako Bůh není stvořený). A když vyznáváme Boha Otce a Boha Syna, Světlo ze Světla, Boha pravého z Boha pravého, věříme, že Bohem-Světlem bylo stvořeno jiné - stvořené - světlo, to o němž se vypráví v knize Genesis: "Pravil Bůh, nechť je světlo."

Tyto dogmatické otázky nebyly ve vztahu k životu církve čímsi odtažitým a neměly by být něčím odtažitým ani pro nás. Běda, jestli je bereme jako obyčejné teologické či vědecké názory, které nemají žádný vztah k našemu vlastnímu životu. To by znamenalo jen jedno - že světlo, jež nám Bůh zvěstuje, světlo, v něm není žádné tmy, zůstává pro nás neviditelné a my nad tím ani nenaříkáme s pokáním, že přebýváme ve tmě. Všechna neštěstí církve jsou nějak spojena s tím, že nějaká tajemství víry se stala pro křesťany odtažitými, přestala být živými aktuálními otázkami, v nichž se řeší náš osud; a křesťané tím ztratili hloubku víry, plnost křesťanského povolání, které máme v Církvi realizovat.

(Prot. Alexandr Šargunov, "Veliký půst")
Z pravoslavie.ru


Zobrazit příspěvek č. 96 jednotlivě

jer. Antonij z Rumburku --- 4. 3. 2007
Monastýr sv. Jiří Vítězného

Příslušné orgány Ruské pravoslavné církve a její berlínské eparchie zveřejnily záměr ruské církve vybudovat s Boží pomocí mužský monastýr sv.Georgije nedaleko města Templin severně od Berlína, který by se měl stát střediskem církevního života nejen Německa, ale celé střední Evropy. V současné době probíhají opravy obytných budov a řádné bohoslužby by měly být zahájeny "v nejbližší době". Podrobněji o tom a též o možnosti podpory tohoto díla na www.rokmp.de.


Zobrazit příspěvek č. 95 jednotlivě

Administrátor --- 4. 3. 2007
Neděle Velikého půstu


Druhá neděle Velkého půstu je podle pravoslavné tradice zasvěcena památce sv. Řehoře Palamy, arcibiskupa soluňského, který žil ve 14. století. V souladu s pravoslavnou vírou učil, že duchovní zápas v postu a modlitbě Hospodin dává věřícím blahodatné světlo, jakým zářil Pán při proměnění na hoře Tábor. Protože sv. Řehoř rozkryl učení síle půstu a modlitby, bylo ustanoveno konat jeho památku druhou neděli velkopostní.

Pravoslavné učení o nestvořených energiích a vysvětlení pojmu blahodať viz v našem slovníčku.

Jako každou velkopostní neděli slouží se dnes liturgie sv. Basila Velikého, která je starobylejší (a delší) než liturgie sv. Jana Zlatoústného, která se slouží ve všech případech, kdy není určeno konat liturgii Basilovu (liturgie sv. Basila se koná pouze ve stanovené dny a těch je v průběhu roku deset).


Zobrazit příspěvek č. 94 jednotlivě

Administrátor --- 2. 3. 2007
Z tisku


Papežský kazatel se vyjádřil o příchodu antikrista

Kazatel papeže, kardinál boloňský Jakomo Biffi, který v tomto roce káže římskému papeži Benediktu XVI. v době tradičních duchovních cvičení, prohlásil, že antikrist se objeví ve světě v podobě "pacifisty, ekologa a ekumenisty", sděluje Lenta.ru s odvoláním na noviny Times.

Tento prelát by byl podle některých zdrojů kandidátem na nového papeže nebýt jeho příliš vysokého věku (78 let). Byl totiž považován za hlavního dědice Jana Pavla II.

Kardinál se mnoho let zajímal o dílo ruského náboženského filosofa a mystika Vladimíra Solovjeva. S odvoláním na něho tvrdí papežův kazatel, že satan "sezve celosvětovou radu a bude žádat souhlas mezi představiteli všech náboženství".

Podle jeho slov "většina lidových mas půjde za antikristem s výjimkou malých skupinek katolíků, pravoslavných a protestantů, které budou bojovat proti narušování víry".

Kardinál má zato, že antikrist nemusí nutně přijít v podobě člověka - může se projevit tím, že "křesťanství se změní v pouhý soubor ideologických norem".


Zobrazit příspěvek č. 93 jednotlivě

Administrátor --- 2. 3. 2007

V nastupující dny svatého půstu dej do pořádku své záležitosti, smiř se s lidmi i s Bohem. Buď zkroušený a plač nad svou nehodností a svou záhubou. Tím si získáš odpuštění a získáš naději na spásu. „Srdcem zkroušeným a pokorným Bůh nepohrdne“, ale bez něho ti nepomohou žádné oběti a almužny.
Z dopisů Nikona (Voroběva)

Postíš se? Nasyť tedy hladové, napoj žíznící, navštiv nemocné a nezapomeň na vězněné. Utěšuj trápené a plačící; budiž milosrdný, mírný, dobrý, tichý, trpělivý, nevzpomínej na zlo, buď zbožný, pravdivý, velkomyslný, aby Bůh přijal i tvůj půst a daroval ti hojnost plodů pokání.
(Sv. Jan Zlatoústý)

Pravý půst je vzdálení se od zlých činů. Odpusť bližnímu urážky, promiň mu dluhy. „Neposťte se v soudech a hádkách.“ Nejíš maso, ale požíráš bratra. Zdržuješ se vína, ale nezdržíš se křivd. S jídlem čekáš až přijde večer, ale den trávíš na soudním dvoře...
(Sv. Basil Veliký)

Čím více je bohatství bez Boha, tím více je chudoby. Čím více je poznání bez Boha, tím větší je prázdnota v člověku. Jen Bůh činí člověka bohatým a moudrým, svět bez Boha však rodí chudáky a hlupáky.
Jsi-li bohatý, mysli na to, jak bys s důstojností mohl snášet chudobu. Zažíváš-li štěstí, mysli na to, jak bys s důstojností přečkal neštěstí. Když tě lidé chválí, mysli na to, jak bys s důstojností mohl strpět jejich pomluvy. A celý život mysli na to, abys s důstojností mohl přijmout smrt.
(svt. Nikolaj Velimirovič)


Zobrazit příspěvek č. 92 jednotlivě

Administrátor --- 1. 3. 2007
K velikému půstu

"Není potřeba obávat se půstu," říká uralský starověrec Theodor. Přísné dny přicházejí, jistě. Leč právě v této době můžeme očistit své duše, dokázat svou lásku k Bohu. Nyní je půst zvláště přísný. Jen o víkendech je možno jíst olej a rybu budeme letos jíst jen jednou."

(Svátek Zvěstování přesv. Bohorodice, což je jeden ze dvou dní, o nichž je možno ve Velkém půstu jíst rybu - jenže jedině, když není zrovna Velký týden - letos vyšel právě na Velkou sobotu, takže - žádná ryba nebude... :-)

V postních dnech hoří na Theodorově božišti bezpřestání lampáda a neustále osvěcuje stezku pro naše duše ke Světlému Vzkříšení Kristovu.

V domě starověrce panuje duchovní atmosféra... Jaké těžkosti museli za Uralem překonávat v předválečných letech, aby se alespoň jednou v roce dostali na bohoslužby...

(Výběr z článku z ruských novin: Samarské starověří)


Zobrazit příspěvek č. 91 jednotlivě

jer. D. Dudáš --- 28. 2. 2007
ještě k událostem v Rumunsku

Myslím , že k tomuto tématu lze říci ještě mnoho podstatného . Dovolím si tedy taky ještě něco doplnit .
V zásadě je třeba si uvědomit , že pravoslaví zná dva druhy posedlosti , ale jen jednu posedlost léčí .
Jde o dobrovolnou posedlost démonem a posedlost nedobrovolnou , proti své vůli .
Naše diagnóza této duchovní nemoci probíhá jen ve vztahu k člověku nedobrovolně posedlému .
Dále obecně existují různé projevy , druhy a stádia posedlosti .Okolnosti jsou různé , i démoni mají svoji hierarchii , člověk může být ovládán různými druhy a počtem běsů .
K projevům a stádiu se nebudu vyjadřovat , neboť je toho opravdu mnoho .
Dále je důležité uvést , že člověk nedobrovolně ovládaný démonem , jím nikdy a to zdůrazňuji , nikdy není ovládnut zcela .
Hospodin Bůh vždy takovému úplnému ovládnutí zabrání , člověk takto zasažený zlem s tím tedy může s Boží pomocí z vlastní vůle bojovat .
Posedlost se neprojevuje vždy a ve chvílích , kdy je člověk schopen normálně uvažovat , tak zatouží po chrámu . Proto je církev schopná určit , jestli onen postižený chce být léčen . Neděje se tak proti vůli pacienta , protože v momentech kdy není démonem ovládan , sám o pomoc prosí .
Sám jsem byl při mém studiu v Rumunsku přítomný několika podobných událostí . Tito lidé přichází do chrámu ,při počátečních stádiech posedlosti lidé vykřikují ohavnosti např. při čtení evengelia , žehnání křížem nebo znamením kříže rukou kněze , při příblížení ke svatým ostatkům . Při Svaté Tajině Proměňování omdlévají .
Viděl jsem jak jsou vedeni do chrámu , k divotvorným ikonám ... a při horkých srpnových teplotách z jejich úst vycházela bílá hustá pára a oni se dusili ....
Toto jsou ovšem projevy počáteční posedlosti .Neléčená posedlost je mnohem horší , raději se o tomto nebudu rozepisovat .
Dále je třeba si položit otázku , proč jsou projevy posedlosti tak časté v silně pravoslavných a katolických oblastech , zatímco nevěřící západ toto vlastně zná jen z hororových filmů .
Odpověď je následující , ďabel pracuje jen tam , kde ještě nejsou jeho lidé .Běsy nenávidí modlitby a věřící lid.Na západě církve už nejsou schopni rozpoznat co je psychická nemoc a co nemoc duchovní - posedlost . Takový to lidé jsou démonem ovládáni z vlastní vůle . Jsou i posedlí , kteří normálně v naší konzumní společnosti fungují a jsou jí považování za její běžný jev a součást .
Vždyť zatímco čarodějnictví v pravoslavných zemích stále nahání strach a jeho většinou primitivní projevy jsou zde stále aktuální .
Jako např. různé očarované předměty ,ve kterých se může ukrývat démon .( Víme , že když kněz světí dům , má se vše doma otevřít ...okna , skříňky atd . , právě kvůli ukrytí démona )
Různé kletby na domácích zvířatech ( kráva začne dávat např.modré mléko ), prokletí místa , svazování a dušení ve snech atd ..
Takové ženy většinou stojí u chrámových dveřích a proklínají každého člověka , který do chrámu vejde .
A jak je tomu u nás ? Čarodějnice jsou zde celebritami ,mají vlastní mediální show v televizi či rádiu . Očarované a démonické předměty si zde lidé sami kupují a doma vystavují .... Myslím , že to dává jasnou odpověď , jak se věci mají . Skutečnost je mnohem horší než si myslíme .Chtělo by se dokonce říci , že naopak vybočují ze společnosti ti , keří zůstávají věrní Kristu a posedlosti se brání ..........


Zobrazit příspěvek č. 90 jednotlivě

Administrátor --- 28. 2. 2007
K velikému půstu

Kdo uhasil oheň? Kdo zacpal tlamy divokých šelem? Půst, který vysvobodil mládence před spálením v peci, a proroka Daniele před sežráním lvy. Líbejme, bratří, tento půst.
(Z bohoslužby na čisté úterý)

Ubohý půst! Kolik musí snášet výčitek, hany, utrhání a pronásledování! A přesto z Boží milosti tu stále je. Jistě, a jak jinak? Má mocnou oporu. Pán Ježíš se postil. Apoštolé se postili - a to ne málo, ale jak praví o sobě ap. Pavel: "v půstech velikých" (2.Kor 11,27). Všichni svatí drželi přísné půsty. Kdybychom mohli prohlédnout příbytky ráje, nenalezli bychom tam snad nikoho, komu by byl půst cizí. Porušením půstu ztratili (naši prarodiče) ráj, a proto držení přísného půstu musí patřit mezi prostředky k navrácení ztraceného ráje. Naši Matku, Církev, bolí za nás srdce, cožpak je to macecha? Nakládala by na nás takové těžké břemeno, kdyby bylo zbytečné? Nelze jinak. Pokořme se. Všichni, kteří chtějí být spaseni, ať se pokoří... Kdo se vymlouvá z půstu, tomu není drahé spasení.
(Svt. Theofan Zatvornik)

Ti, kteří zavrhují půst a honí se za rozkošemi jako za blažeností, táhnou za sebou celý veliký roj rozličného zla, a navíc škodí svým vlastním tělům.
(Sv. Basil Veliký)

Kdo se upřímně a nepokrytecky postí, slouží tím Kristu. Již na zemi se připodobňuje andělům, líbí se prorokům, vstupuje do společenství s apoštoly. Prostřednictvím půstu, když dosáhne přerodu své přirozenosti, stává se z nespravedlivého spravedlivým, ze zlého dobrým, z nečistého zbožným. Takovým způsobem si osvojuje Krista, poklad života.
(Sv. Jan Zlatoústý)


Zobrazit příspěvek č. 89 jednotlivě

Administrátor --- 28. 2. 2007
ještě ke smutné události v Rumunsku

Zrovna v této době byl v jednom pravoslavném časopisu uveřejněn článek zabývající se těmito smutnými problémy. Tento článek je psán mnichem, který žije v monastýru, kde se exorcismy zabývají. Autor v něm sděluje jejich poznatky a zkušenosti. Předkládám sem pár výňatků z tohoto článku:

V naší době epidemie posedlosti, jako i jiných nemocí, zaplavuje svět. Zdá se nám, že je to podobné jako před příchodem Spasitele do Israele před dvěma tisíci lety. ... Noviny i elektronické sdělovací prostředky ukazují na blízký příchod antikrista, a podle proroctví tedy i na blížící se druhý příchod Pána Ježíše Krista. Antikristovou gardou se nejspíš stanou legie posedlých lidí, většina z nichž ani netuší, že jsou nemocní. Zlá moc, která se v lidech skrývá, se už nedokáže tajit; z televizoru i rozhlasu démoni vyučují nepřístojnostem... V poslední době k nám do monastýru stále častěji přijíždějí křesťané zúčastnit se bohoslužby s vymítáním (běsů).

Exorcismus (vymítání démonů) je zvláštní bohoslužba, do níž jsou začleněny zvláštní modlitby proti zlým duchům. Tyto modlitby byly Bohem zjeveny v průběhu věků, sestavili je svatí otcové, asketové. Tyto modlitby jsou určeny pro lidi, v nichž se nachází a sídlí zlý duch, nebo démon. Těmito modlitbami jsou posedlí lidé osvobozováni od násilí, které na nich běsové páchají.

Člověk potřebuje exorcismus jedině tehdy, když z té či oné příčiny trpí - tělesně či duševně (např. nemocemi, duševními poruchami, viděními, přízraky apod.). Určit, jestli je potřeba exorcismus, může zkušený duchovní.

Zde jsou některé příklady případů posedlosti, jak je vyprávěli duchovní z Ukrajiny.

"Moje tělesná teplota byla stále velice nízká. Měla jsem podivná vidění. V očích se všechno zvětšovalo. Chodila jsem po lékařích. Jenže tomografy nevidí to, co je uvnitř mně ve skutečnosti. Pomohlo mi pouze vymítání. Jednou před zpovědí běs vyšel - ihned jsem pocítila úlevu."

"Nejdříve jsem si myslela, že je to běžná nemoc - případ pro medicínu. Až v církvi určili diagnózu. Hlas uvnitř mě začíná křičet, chci jej zadržet, ale nemohu. Je to cizí, zlá síla. Brání mi chodit do chrámu, zvláště k přijímání. Jakmile se začnu vypravovat, že půjdu na bohoslužbu, vždy pravidelně přijde sousedka nebo zazvoní telefon - v všechen čas je promarněn prázdnými rozhovory. Je mi 44 let; běs do mě vstoupil, když jsem byla dvouletá holčička. Musím se posílit ve víře, pak se uzdravím..."

"Jednou byl horký letní den; přišel za mnou kolega a rychle se napil ze sklenice, která stála na stole. Co to s ním udělalo! Okamžitě běžel k výlevce, vyplivnul vodu a mumlal: "To je ale hnus! Co to bylo?" Byla to svěcená voda."

Mimochodem ještě před revolucí (1917) na Ukrajině prováděli na psychiatrických klinikách neoklamatelný test. Před nemocného postavili deset sklenic s vodou - v devíti byla svěcená voda a v jedné voda obyčejná. Pacient o tom nevěděl. Když si nemocný člověk bral stále znovu a znovu jen tu obyčejnou vodu (jakoby mu to někdo oznámil), posílali jej ne k lékaři ale ke knězi na exorcismus.

"Při exorcismu se kněz přibližoval k sympatické plavovlasé dívce. Usmívala se. Jenže čím blíže k ní byl kříž, tím rychleji opadával úsměv. Tvář jí zrudla a začala na ní být patrná bolest. Zasténala a sesula se na podlahu." (Když kněz přichází, zdá se, že od něho vane nesnesitelný žár. Tak vysvětlují svůj stav nemocní.) Na tuto dívku přišel démon od předků. "Moje babička byla čarodějka, od ní to mám," říká. ... V této rodině pak pochopili, že hříchy rodičů se projevují na dětech (viz Exodus 20,5).

Hřích byť i jen jednoho z rodičů (zvláště smrtelný hřích) nutně snižuje společný pro celou rodinu potenciál nestvořené Božské energie (blahodati), zbavuje všechny ostatní členy rodiny blahodatné Boží ochrany před negativním působením démonických sil, což se v největší míře projevuje na dětech, protože jsou to nejslabší údové jednoho společného těla domácí církve - čili rodiny.

(Podobně to platí i v širším společenském měřítku. Rozmáhající se hřích, homosexualita apod. ovlivňuje nejen osoby, které se takovým hříchům oddávají, ale potažmo celou společnost; pozn. překl.)

Posedlost téměř vždy začíná obyčejnou nedbalostí, lhostejností. Lidé se nemodlí před jídlem, nečiní na sobě znamení kříže, nemodlí se ráno a večer... A běsové vstupují. Nejčastější příčinou posedlosti však bývá smrtelný hřích - v prvé řadě nevíra, rouhání, zabití (sem patří i potraty), nedbalost o spásu, zanedbávání účasti na bohoslužbách...

Je potřeba plnohodnotný pravoslavný život, v neděli a ve svátcích být na bohoslužbách, zachovávat půsty, modlitby ráno i večer, modlit se ke svatým ochráncům a andělům. Když naši rodní nechodí do chrámu a nevěří, musíme se modlit "za dva". Protože oni trpí kvůli své nevíře, ale neuvědomují si, proč trpí.

Lidé se utíkají k psychotronikům a léčitelům. Běsové někdy jakoby na čas poslechnou léčitele, aby tím u lidí vzbudili důvěru v něho. Stejně tak se běsové snaží vnukávat lidem víru v medicínu, v materialistickou vědu. Končí to však špatně. ...
Démon, to není pohádka. Je to temná inteligentní síla, která působí nakolik jí to Bůh dovolí. Dříve, v dávnověku démoni mluvili ze soch a model, nyní v souladu s dobou přijímají formy, které jsou blízké světonázoru současného člověka (např. se zjevují jako mimozemšťané - návštěvníci z vědecky pokročilých civilizací odněkud z vesmíru, kteří se rádi nechávají vidět, jak někde v parku v noci sbírají klacíčky apod.; pozn. překl.)

Exorcismus je potřeba dělat velice opatrně, po delším sledování nemocného a přesně podle modlitebního postupu sv. Basila Velikého.

Jeromonach Evtichij (Jordanville) (Pravoslavná Rus; USA)

----------------

P.S.
Exorcismus je vidět i v závěru nového ruského filmu z pravoslavného monastýru (viz zde).


Zobrazit příspěvek č. 88 jednotlivě

Administrátor --- 26. 2. 2007
ještě ke smutné události v Rumunsku

Děkuji otci Davidovi za jeho doplnění.

Snad bych jen poznamenal, že jsem rozhodně nechtěl činit ze zmíněného tragického případu něco, co by mělo být pro Rumunskou pravoslavnou církev typické nebo v Rumunsku běžné. Proto jsem také uvedl, že Rumunská pravoslavná církev onoho kněze po té tragické události suspendovala.

Díky otci Davidovi za podtržení skutečnosti, že posedlost je duchovní nemoc, kterou lze léčit, a tak zbavit nemocného jeho utrpení.
Díky také za podotknutí, že posedlí touží po chrámu. To je důležité uvést. Oni tam sami přicházejí, protože cítí, že modlitba a bohoslužby, je to jediné, co jim může pomoci.

O žádném případu pedofilie v naší církvi nevím, a tak se k závěru příspěvku nemohu vyjádřit.


Zobrazit příspěvek č. 87 jednotlivě

jer. D. Dudáš --- 26. 2. 2007
ještě ke smutné události v Rumunsku

Předem se velmi omlouvám otci duchovnímu , ale musím reagovat na některé poznámky ohledně způsobu vymýtání v Rumunské církvi .Vše co o.Jan popsal ohledně této tragédie týkající se usmrcení mladé monašky zřejmě psychicky narušeným duchovním ... bych určitě podepsal .Dále bych se také podepsal pod další poznámky popisující exorcismus jako takový .Oč mi tedy jde ? Jen bych si dovolil některé náležitosti týkající se rumunské církve více osvětlit a pár vlastních slov doplnit.
Tak tedy skutečně jde o mimořádnou záležitost . Rumunské pravoslaví má několik monastýrských center , které se na tuto - zdůrazňuji duchovní nemoc - čím posedlost je a její léčbu ( tak jak o.Jan již popsal )specializují .
Tak tedy žádné vlivy západní církve a to absolutně žádné .Co se týká zmíněných detailů ze západu , nejvíce takto ovlivněnou církví je ruská pravoslavná církev .Římskokatolické praktiky prostě souvisejí s jinou věroukou ohledně posedlosti .Pokud by někdo tvrdil , že Rumunská církev převzala v této věci od západu jeho praktiky , tvrdil by zároveň , že byla přijata i teologie na které tyto praktiky stojí .V Pravoslaví to byla vždy nemoc , takto nemocní lidé jsou normálně do chrámu přivádění .Důležité je také zdůraznit, že po chrámu sami oni vždy touží .
Celou tagickou událost bych přiřadil ke stejné nechutnosti jako je třeba pedofilie apod. I tato se v církvi občas objevuje . Usmrcení člověka při exorcismu sice není tak časté , jako pedofilní chování duchovních , ale je tady .
Nelze z toho vyvozovat myšlenky o podobném chování v celé církvi .
Máme i my v našich eparchiích pražské a olomoucko-brněnské psychicky nerušené kněze , a cožpak jsme tedy všichni blázni ?




Zobrazit příspěvek č. 86 jednotlivě

Administrátor --- 26. 2. 2007
K první neděli velkopostní

První neděle Velikého půstu je každoročně zasvěcena "Oslavě Pravoslaví" (nebo "Vítězství Pravoslaví"). Myslí se tím vítězství pravoslavné víry na všemi herezemi (bludy). Tento svátek byl původně oslavou vítězství pravoslavného křesťanství nad herezí ikonoborectví (právě v první neděli Velikého půstu r. 843 byly slavnostním průvodem vneseny ikony zpět do chrámu Boží Moudrosti v Konstantinopoli).

Dnes se čtou z Evangelia slova Ježíše Krista o Nathanaelovi: "Hle, pravý Israelita, v němž není lsti." (Jan 1,47)

Tím se chce vyjádřit, že podstata církve je taková, že nesnese žádnou lest a klam. Proto se Církev sama ze své vlastní podstaty očišťuje od všech klamných lstivých učení - tj. herezí. Tento sebeočistný proces probíhá po celé dvě tisíciletí historie Církve, není řízen žádným člověkem ani žádným pozemským úřadem, ale děje se jaksi samovolně, je vyjádřením života Církve. Dalo by se říci, že je to jedna ze "životních funkcí" živého církevního organismu. Tento proces je důsledkem přebývání Ducha Svatého, který je Duchem Pravdy, v Církvi.

Této neděli se také říká "Neděle anathemy", protože v pravoslavné církvi se po celém světě koná zvláštní obřad, při kterém se usvědčují všelijaké hereze a vyslovuje se nad nimi anathema. Obřad se v plnosti koná v katedrálních chrámech (ve zkrácené podobě se může konat i v chrámech farních). Text přednáší protodiákon, "anathema" říkají (či opakují) přítomní pravoslavní biskupové. (Viz zde, jak se konal obřad anathemy v Rusku, kde mu byl přítomen a nadšeně jej zapsal Karel Havlíček Borovský).

"Anathema" znamená postavit něco (někoho) mimo Církev Kristovu. Ohlašuje se tím bez jakéhokoliv klamu a lsti, že dané učení či názor nemá nic společného s Církví a že Církev se od těch, kdo takovéto názory učí, distancuje a odděluje je od sebe.
Výklad slova anathema - viz náš slovníček.


Nyní zde ocitujeme současný seznam anathem, jak se čte v současnosti v tuto neděli v Moskvě.

Pravoslavná církev dnes, jako každoročně v tuto neděli, oznamuje před celým světem:

"Ty, kteří svůj rozum dali do služeb poslušnosti Božímu zjevení a kteří se pro ně v sebezapření namáhají, velebíme a chválíme. Ty, kteří se protiví pravdě a nekají se z toho před Hospodinem, jenž očekává jejich obrácení a lítost, ale nechtějí následovat svaté Písmo a Tradici prvotní Církve, - takové odlučujeme a vyslovujeme jim: anathema.

Těm, kteří odmítají existenci Boží a tvrdí, že tento svět vznikl sám od sebe a že se v něm všechno děje bez Boží prozřetelnosti a náhodně, - budiž jim anathema.

Těm, kteří říkají, že Bůh není Duch, ale hmota, anebo ho neuznávají za spravedlivého, milosrdného, moudrého, vševědoucího či říkají tomu podobná rouhání, - budiž jim anathema.

Osmělujícím se tvrdit, že Syn Boží není jednobytný s Otcem a není stejné cti jako Otec, a stejně tak i Duch Svatý; těm, kteří nevyznávají, že Otec, Syn i Duch Svatý jsou jeden Bůh, - budiž jim anathema.

Těm, kteří si dovolují říkat, že k našemu spasení a očištění od hříchů není nutný příchod Syna Božího v těle na svět, jeho dobrovolné utrpení, smrt a vzkříšení, - budiž jim anathema.

Těm, kteří neuznávají blahodať vykoupení, jež je hlásána v Evangeliu, jako jediný prostředek k našemu ospravedlnění před Bohem, - budiž jim anathema.

Osmělujícím se říkat, že Přečistá Panna Maria nebyla před porodem, při porodu i po porodu pannou, - budiž jim anathema.

Nevěřícím, že Svatý Duch dal moudrost prorokům a apoštolům, skrze ně nám zvěstoval pravou cestu ke spáse, dosvědčil ji zázraky, že (tentýž Duch Svatý) přebývá v srdcích věrných a pravých křesťanů a uvádí je do všeliké pravdy, - budiž anathema.

Těm, kteří odmítají nesmrtelnost duše, konec světa, budoucí soud a věčnou odplatu za ctnosti na nebesích, ale za hříchy odsouzení, - budiž anathema.

Těm, kteří zavrhují Tajiny (svátosti) svaté Církve Kristovy, - budiž anathema.

Těm, kteří odmítají sněmy svatých otců a jejich tradice, souhlasné s Božím zjevením, zbožně opatrované Pravoslavně-katolickou Církví, - budiž anathema."

Ze současného obřadu neděle Pravoslaví
Přeloženo z webu Moskevského patriarchátu pravoslavie.ru

P.S.
Pro současného člověka za západě je potřeba dodat, že anathema neznamená upalovat na hranici. Je to oddělování pravdy od nepravdy. Má-li být Církev příbytkem pravdy, pak musí dokázat označit, co pravda není. Je to nekončící usvědčování všech lstí a klamů, který se děl už ve starozákonní Církvi, pak jej v mnoha svých kázáních konal Ježíš Kristus (a to nezřídka dosti drsnými slovy, viz např.: "Běda vám..."), anathemu nadále vyslovovali ve své době svatí apoštolé (Galat 1,8-9) a následně i církevní otcové. Bez anathemy by se zatemnila pravda a bez pravdy není možná opravdová láska, jen lež a pokrytectví, nebo mělkost. Životem Církve však nejsou mělké kalné vody, ale slyší Kristovo: "Zajeď na hlubinu."

"Dnes často slýcháváme, že každou vírou je možno správně sloužit Bohu. Jako by pravda či lež byly Bohu stejně milé. Podle naší víry však nemůže žádná jiná víra než pravoslavná přivést člověka k dokonalosti" (z kázání na ruském pravoslavném rozhlasu Radoněž v tento den).

Jsou-li Češi ještě potomky Mistra Jana Husa, který dal vlastní život, aby se pravda nerozmělnila v kalnosti kompromisů, potom by právě neděle anathemy jim měla být někde v hloubi srdce blízká. Myslím, není bez významu, že sv. mučedník biskup Gorazd (veliký pravoslavný misionář, obnovitel české pravoslavné církve u nás, + 1942) obřad anathemy přeložil (obsahoval i zkrácené vyslovení anathemy) a učinil z něj zvláštní bohoslužbu pro památný den 6. července; takže pravoslavní Češi ji za první republiky konali na svátek Mistra Jana Husa. (Ve 2. vydání českého pravoslavného bohoslužebného sborníku z r. 1951 však nástupci biskupa Gorazda i takto zkrácenou anathemu z této bohoslužby vypustili.)

Náboženský magazín České televize byl tuto neděli zasvěcen ekumenismu a míru ve světě. O dosažení dohody, hledání kompromisu či nějakého amorfního slepence všech "duchovních nauk" se toho tam namluvilo mnoho. O hledání pravdy a usvědčení lži tam nebylo nic.
Zdalipak fasáda zdvořilých úsměvů náboženských představitelů či vyhledávání povrchních podobností mezi náboženstvími přinese bloudícímu světu mír? Asi těžko. Trvalý mír jistě není není dosažitelný tak mělkými metodami...


Zobrazit příspěvek č. 85 jednotlivě

Administrátor --- 24. 2. 2007
Kalendář Velkého půstu

Aktualizovaný schematický kalendářní přehled letošního Velkého půstu:

Kalendář Velkého půstu (aktualizováno pro rok 2007)




Zobrazit příspěvek č. 84 jednotlivě

Administrátor --- 24. 2. 2007
Film




Tento film vyprávějící o pravoslavném monastýru vyvolal vroucí reakci u italských diváků na festivalu v Benátkách.

Jak vyprávěl herec Viktor Suchorukov (hrál roli představeného monastýru), Italové - katolíci plakali a po konci představení dlouho drželi Petra Mamonova, který hrál ve filmu hlavního hrdinu (starec Anatolij). Jedna dáma před ním dokonce padla na kolena...
Tento film zakončoval filmový festival, což zatím nebylo žádnému ruskému filmu dopřáno.
(Interfax)


Zobrazit příspěvek č. 83 jednotlivě

Administrátor --- 23. 2. 2007
K Velikému půstu

Půst posílá modlitbu na nebe, dává jí jakoby křídla
(Sv. Basil Veliký)

"Půstem pokořuji duši svou," praví žalmista David. Cílem každého křesťana je připravit svou duši pro věčnost, pro život s Hospodinem, proto se musíme snažit, abychom svoji duši učinili pokornou, utišili vášně - a ty je možno uhasit jen půstem a modlitbou. Pokora - to je to nejdůležitější pro spásu lidské duše, vše ostatní - askeze, půsty, modlitby, poklony - jsou prostředky, cesta, kterou se duše ubírá k pokoře.

Jsou takoví "asketové", kteří na sebe nakládají přísný půst, ale sami hoří vášněmi - hněvem a nenávistí k bližnímu. Takový půst není Bohu příjemný. Při půstu musí být zdrženlivost ve všem: jídle, činech, slovech, přáních... Co je to zdrženlivost v přáních? Člověk má rád maso, ale kvůli Pánu je vůbec nejí jako mniši. Jiný se rozhodne nikdy se nedívat na televizi... To všechno jsou asketické činy. V boji s vášněmi člověk se člověk stává trpělivým, získává silnou vůli a hlavně - pokoru.

Kvůli Bohu je možno konat jakoukoliv askezi: přestat kouřit, pít, přestat se rozčilovat. Hospodin za tuto askezi sešle člověku blahodať, naplní duši radostí a pokojem, odhaluje smysl života. Někteří mají zato, že takové skutky sebezapření je možno konat i bez Boha. To člověku říká jeho pýcha. Život však ukazuje něco jiného. Je známo mnoho případů, kdy člověk nemohl přestat pít, kouřit, klít, ač proti tomu dělal, co mohl. Spoléhal se na svou vůli, pomáhali mu přátelé a blízcí... Vše marno. Až poté, co se tento člověk obrátil k Bohu, Matce Boží, kál se, prosil o pomoc shůry, slíbil, že se napraví, Hospodin mu dal síly k zápasu a život člověka se změnil.

Půst léčí duši i tělo. Půst - to je stát na stráži, válka se zlými duchy, vášněmi. A když duši napadají démoni lenosti, zoufalství, stesku, hněvu, žárlivosti - chop se modlitby k Bohu, pros za síly k boji a své tělo připravuj půstem k bitvě. Obtížený voják nepřítele nepřemůže. Ke zdrženlivosti nás volá Církev, ke zdrženlivosti nás vybízí Hospodin.

(Z knihy "Do půstu")


Zobrazit příspěvek č. 82 jednotlivě

Administrátor --- 22. 2. 2007
K Velikému půstu

Patriarcha Alexij II. - k začátku Velikého půstu



(Výběr z rozhovoru s moskevským patriarchou v "Ruských novinách")


Čtyřicetidenní půst a za ním následující strastný týden jsou ustanoveny svatou Církví k tomu, aby se každý křesťan očistil zdrženlivostí, modlitbou a pokáním, a získal možnost intenzivněji než obvykle vést zápas se svými hříšnými návyky a sklony k hříchu. Jedním z hlavních cílů Velkého půstu je pomoci nám dosáhnout duchovní střízlivosti.

("Střízlivost" je zde teologický svatootcovský termín. Nemá nic společného s alkoholem. Je to stav pravdivosti, zklidnění, očištění, soustředění; je to nepřítomnost klamu; viz dále slova patriarchy; pozn. překl.)

Střízlivost je ctnost pozorného vztahu k vlastnímu duchovnímu životu, opak rozptýlenosti (roztržitosti). Tato ctnost je nám zvláště nutně potřebná dnes, kdy naše společnost ztrácí mnohé ze své tradiční duchovní orientace, a to je zvláště nebezpečné, protože si toho často není vědoma. Každého z nás obklopuje mnoho nebezpečí, vnějších i vnitřních. Živelné katastrofy, terorismus, narkomanie, alkoholismus, a další druhy hříšné závislosti, které jsou nebezpečné jako pro člověka samotného tak i pro jeho okolí. Za těchto okolností je zvláště potřebné být pozorným ke svému duchovnímu životu.

... I pouhé dočasné sebeomezení, jak svědčí zkušenost Pravoslaví, působí na člověka blahodárným vlivem. ... Půst umožňuje soustředit se na modlitbu, prohloubit promýšlení duchovních věcí. Podle mého názoru nám právě toto soustředění schází a proto se nám nedaří zbavovat se hříšných návyků... Všude panuje duch rozptýlení, zábavy, pěstuje se úmyslná lehkomyslnost a povrchní přístup ke všemu - počínaje rodinou a výchovou dětí a konče náboženstvím...

... Bohužel té rozptýlenosti je kolem nás velice mnoho. V televizi i v rozhlase převládají zábavní pořady. A v oblasti tisku převládají otevřeně pohoršlivé. Neobvyklý je růst zábavního průmyslu, šíření kasin, zábavních klubů a podobných podniků. To vše působí na člověka a jeho duši rozkladným způsobem a umrtvuje ho duchovně.

... Za příčinu toho či onoho neštěstí (např. automobilových nehod) se označuje "lidský faktor". Takové jevy, jako opovrhování předpisy bezpečnosti silničního provozu, bezpečnostními předpisy v zaměstnání, nedbalost, ledabylost, lajdáctví apod. jsou z církevního pohledu dozajista hříchem. Vždyť přinášejí vážné nebezpečí nejenom těm, kdo jsou ovládáni těmito hříšnými vášněmi, ale též nevinným lidem včetně dětí. I to je jeden z tragických projevů duchovní rozptýlenosti (nepozornosti) a ochromení.

... Svatá Církev nám dává blahodatné duchovní prostředky jak pro diagnostiku svých duchovních nemocí, tak i pro jejich léčbu. Abychom se učili rozpoznávat své hříšné nemoci, měli bychom se všichni co nejčastěji obracet k Hospodinu slovy modlitby sv. Efréma Syrského (viz níže). Je jasné, že po rozpoznání svých hříšných vášní každý odpovědný křesťan musí vyvinout úsilí k jejich vykořenění.

Ve spásonosných dnech svaté Čtyřicátnice vám z celého srdce modlitebně přeji, abychom všichni hluboce přijali pozvání svaté Církve k nápravě života, důstojně a s duchovním užitkem prošli postním bojem a s radostí uvítali svatou Paschu, Světlé Vzkříšení Kristovo.

(Výběr z delšího článku)




Modlitba sv. Efréma Syrského - hlavní modlitba Velkého půstu

Pane a Vládce života mého, chraň mne od ducha lenosti, sklíčenosti, panovačnosti a prázdnomluvnosti.

Ducha pak čistoty, pokory, trpělivosti a lásky uděl mi, služebníku svému.

Ó Pane a Králi, dejž, abych viděl provinění svá a neodsuzoval bratra svého, neboť tys blahoslaven na věky věkův. Amen.

(Skládá se ze tří proseb. Po pronesení každé z nich se koná hluboká (zemní) poklona.)




Zobrazit příspěvek č. 81 jednotlivě

Administrátor --- 21. 2. 2007
K rumunskému exorcismu

Rumunsko:
kněz exorcista,
jehož konání vedlo ke smrti mladé mnišky,
byl odsouzen na 14 let

Pravoslavný kněz, který zavinil smrt monašky v ženském monastýru na severu Rumunska, byl odsouzen ke 14 letům vězení. 23-letá Maričika Irina Korniči, kterou kněz Daniil Korožanu považoval za posedlou, zemřela na dehydrataci, vyčerpání a udušení v monastýru svaté Trojice ve vesnici Tanaču v červnu 2005. Mnišky ji podle instrukcí kněze mučily - držely ji přivázanou ke kříži v zavřené cele bez jídla a bez vody a do úst dívce vrazily roubík. Obyvatelky monastýru ji pak opustily na tři dny, a po té době ji našly mrtvou.

Vedle (bývalého) kněze Daniila soud uznal vinnými i čtyři monachyně, které na pokyn kněze dívku mučily. Jedna byla odsouzena k osmi a tři další k pěti letům vězení.

Kněz svoji vinu neuznal - má zato, že opravdu vyháněl z dívky démona. Při soudu bylo v sále i několik desítek přívrženců exorcisty, jehož Rumunská pravoslavná církev brzy po události zbavila kněžství.

(Blagovest info)

-------------------

Několik slov na okraj události, kterou tady v ČR nikdo raději nechce komentovat. Mimocírkevní veřejnost má tendenci považovat sám fakt konání exorcismu za skandální a středověký jev. A naše církevní veřejnost je - zdá se mi - také trochu zmatena tím, co se v Rumunsku v pravoslavném monastýru stalo. Proto tento příspěvek. Zvolil jsem formu nikoliv uceleného článku, ale spíše poznámek a zamyšlení připisovaných na okraj zprávy o té smutné události. Mám-li se pokusit o nějakou úvahu nad touto tragédií, pokusím se trochu osvětlit, co se vlastně stalo, a zařadit to do kontextu, ve kterém se to stalo.

V první řadě musíme uvést, že smrt mladé mnišky je hroznou událostí, k níž nemuselo dojít. Postup kněze (exorcisty) a dalších zúčastněných mnišek byl evidentně nezodpovědný, chybný a trestuhodný. Jejich zodpovědnost za smrt dívky je zřejmá.

Na druhé straně je potřeba uvést, že exorcismus (vymýtání démonů) je v pravoslavné církvi běžným jevem. Koná se za nejrůznějších situací, jeho zjednodušenou formu vykonává každý kněz, protože je např. standardní součástí každého pravoslavného křtu. Nicméně vymýtání démonů z dospělých pokřtěných lidí patří do rukou soudnému, zkušenému, k tomu povolanému knězi (bývá to pravidelně mnich) a řídí se jistými postupy.

Musíme tady rozhodně odmítnout názor, že exorcismus je fenoménem řadícím se někam do kategorie "středověkého tmářství"; právě v dnešní době je veliké množství posedlých lidí, kterým démoni způsobují nepředstavitelné utrpení, a jedině exorcismus (je-li správně prováděn) jim může opravdu účinně pomoci (posedlostí trpí často lidé, kteří přišli do kontaktu s drogami, magií, okultismem, věštěním, astrologií, psychotronikou, ženy po úmyslných potratech, sodomisté a další lidé, kteří se dopustili vážného hříchu).

Mějme na paměti, že posedlí lidé bez exorcismu v nejhorších případech mohou skončit na uzavřených odděleních psychiatrických ústavů, kde jsou dlouhodobě (často i doživotně) "léčeni" chemickým utlumením - nežijí, ale přežívají. V "lepších případech" může být jejich perspektivou: labilní osobnost, duševní poruchy, užívání antidepresiv nebo psychofarmak s nepříjemnými vedlejšími účinky, stálé vnitřní utrpení (a jsou případy, kdy to bohužel končí sebevraždou). A to nehovoříme o duchovních následcích neléčené posedlosti...

Podotkněme, že základní výbavou exorcisty musí být schopnost rozeznat psychickou nemoc od posedlosti. Duševně nemocné posíláme k odborným lékařům. Z povšechného popisu celé události, jak se v Rumunsku stala, se nemohu ubránit jistým pochybnostem, zdali byl onen kněz pro toto náročné duchovní dílo vybaven náležitými vědomostmi a schopnostmi.


Podle dostupných zpráv byla mniška mučena. Mučení rozhodně není v pravoslavné praxi součástí exorcismu. Používalo se jako součást pokání a vyhánění ďábla ve středověku na Západě. Není zcela jasné, čeho všeho se rumunské mnišky při "exorcismu" vlastně dopouštěly, ale nabízí se jako vysvětlení skutečnost, že Rumunsko bylo v minulých staletích pod silným vlivem západní církve (dodnes jsou na rumunském pravoslaví patrné různé cizorodé detaily, které sem pronikly ze západního křesťanství). Možná zde v nějakých odlehlých koutech země přežívají i některé prvky západní středověké exorcistní praxe. Těžko říci. Ta představa je však strašidelná...

Další absurdní krutostí byl roubík. Domnívám se, že každý, kdo někdy viděl, jak se projevuje posedlý člověk při exorcismu, chápe, že ústa musejí zůstat volná...

Mniška byla donucena, aby se podrobila exorcismu, tedy bylo od začátku použito násilí. Jakkoliv je určitá forma(!) násilí většinou v průběhu exorcismu potřebná (např. aby si člověk, z něhož vychází zlý duch, neublížil), je nepřípustné někoho, o kom se domnívám, že je posedlý, chytit, svázat a podrobovat nějakým obřadům.

S tím souvisí i další otřesný detail celé události: žena byla přivázána ke kříži a držena bez jídla a pití tři dny - v uzamčené cele - a to bez dohledu! To je zřejmě nejtěžší pochybení účastníků exorcismu. Nutno však opět osvětlit. Třídenní půst bez jídla i bez vody (tzv. "trimero") sám o sobě je v pravoslavné církvi běžnou záležitostí. Zrovna v tyto dny, na začátku velikého půstu, je zvykem první tři dny nic nejíst a nepít (není to povinnost, vykonává to každý dle svých možností), a proto se právě tento týden po celém světě zřejmě tisíce a tisíce pravoslavných křesťanů (zvláště mnichů) postily přesně tímto způsobem. Jenže k tomuto půstu nemůže být nikdo nucen a jsou k němu potřebné jisté psychické i tělesné předpoklady. Takový půst musí být spojen s modlitbou (čili člověk musí být ve stavu, kdy je schopen se modlit) a s duchovním vedením, jinak by mohl postníkovi ublížit (a to nejen tělesně nýbrž i duchovně). Nechat někde někoho zavřeného a svázaného, a držet ho tak tři dny bez jídla a pití není půstem ani duchovním očištěním, ale skutečnou vraždou.

Co je však to nejhorší - žena byla ponechána bez dohledu. Konání exorcismu vyžaduje neustálý dohled a případné poskytnutí pomoci. Toho si přece ten, kdo exorcismus řídí, musí být vědom.

Celé to neblahé provádění exorcismu v severním Rumunsku těžko dopodrobna rozebírat, protože nemáme detailní informace. Působí však dojmem odsouzeníhodného diletantismu a surovosti. Nebývá totiž vůbec zvykem vymýtat démony takto rychle a riskantně (i evangelium před tím varuje). Většinou se volí pomalejší proces, který trvá týdny, měsíce a déle, není tak nebezpečný a náročný, a hlavně skýtá záruky trvalého výsledku. V průběhu této doby je posedlý vyučován, je v rozhovoru se zkušeným zpovědníkem veden k tomu, aby sám našel příčiny své nemoci a dospěl k pokání; při tom je na posedlé působeno bohoslužbami, modlitbami, žehnáním, svatou vodou, svatými ostatky, čtením evangelia apod.

Vedle toho však musíme také zmínit odlišnou mentalitu Rumunů a jiné kulturní prostředí Rumunska, kde - zvláště na venkově či v horách - se žije způsobem, který je v některých ohledech pro Středoevropana těžko pochopitelný.


Zobrazit příspěvek č. 80 jednotlivě

Administrátor --- 20. 2. 2007
K Velikému půstu

První velkopostní týden (tzv. "čistý týden") je nepřísnější. Podle pravidel se poprvé dovoluje jíst až ve středu večer po liturgii Předem posvěcených darů. Pochopitelně, že nemocní či staří lidé, těhotné a kojící ženy nemusejí po požehnání duchovního otce splnit takovou náročnost tohoto požadavku.

Bez modlitby však půst žádnou úrodu nepřinese.

V době Velikého půstu se při bohoslužbách připomíná historie lidského pádu a spásy. Před zraky lidí jsou předkládány obrazy "lidského putování cizinou" po "cestách záhuby". Věřící mohou vidět, jak hořké jsou plody hříchu. První čtyři dny se v chrámu večer čte kánon sv. Andreje Krétského - inspirující dílo, slova vylévající se z hloubi zkroušeného srdce svatého člověka. Při naslouchání těmto slovům, křesťan jakoby znovu prožívá život celého světa a vnímá souvislost s jeho vlastním životem. Z hloubi duše, z hlubin pádu se nese kající naříkající hlas: "Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se nade mnou!" Pravoslavní lidé se vždy snaží, aby nevynechali tyto bohoslužby, které ohromují svou silou působení na lidské duše.

(Pravoslavie.ru)


Zobrazit příspěvek č. 79 jednotlivě

archimandrita Marek --- 20. 2. 2007
jak svět přichází o svobody...

Komentáře


Ocelová pěst sionistů dopadla aneb "Holocaust si rozvracet nedáme!"
Vladimír Stwora( více o autorovi > )
15.2.2007

„Bojoval jsem a to je hodně. Věřil jsem, že mohu vyhrát... ale příroda a štěstěna se ode mě odvrátila. Ale i tak je důležité, že jsem ten boj vedl, neboť věřím, že o vítězství rozhoduje Osud. Bylo ve mně to nejlepší, co bylo možné, a co mi ani příští století neodepřou: něco, co by mohl vítěz sám darovat dalším z mé krve: že jsem se nebál smrti, nepodřídil se, má tvář zůstala pevná; že jsem raději volil smrt před životem na kolenou“. Giordano Bruno, upálen 17. února 1600 za následující zločiny:

- Měl názor, který byl v rozporu s katolickou vírou, hovořil proti ní a jejím služebníkům,
- měl mylný názor na Nejsvětější trojici, na Kristův božský původ a na inkarnaci,
- měl mylný názor na Ježíše Krista,
- měl mylný názor na přepodstatnění (transubstanciaci) a na hmotu,
- tvrdil, že existuje pluralita světů a jejich nekonečno,
- věřil v metafyziku a možnost převtělení lidské duše do hovada,
- zahrával si s magií a proroctvími,
- popíral neposkvrněnost Panenky Marie.

Téměř na den přesně o 407 let později byl jiný odpadlík od nového náboženství (ano, holocaust je náboženství, má všechny jeho prvky, včetně toho nejhlavnějšího: musí se přijímat bez přemýšlení a pochybností) shledán vinným a odsouzen za podobné zločiny.

Německý soud odsoudil Ernesta Zündela k nejvyššímu možnému trestu pěti let tvrdého vězení. Byl uznán vinen v plném rozsahu, žaloba jej viní ze zločinu popírání placatosti země. Vlastně co to povídám, ze zločinu popírání holocaustu. Ale je to ze stejného soudku. Zündel má štěstí, dříve se za podobné zločiny upalovalo.

Do výkonu trestu se mu samozřejmě nezapočítává dva a půl roku strávených v kanadské samotce bez obvinění jen na základě podpisu dvou ministrů, kteří jej označili za nebezpečí pro národní bezpečnost Kanady. Zündel byl později deportován do Německa, neboť kanadská vláda nebyla schopná sestavit smysluplné obvinění, ač na to vynaložila stovky tisíc dolarů. Deportační proces byl rovněž fraškou, obvinění, kvůli kterému mělo dojít k deportaci, bylo rozděleno na dvě složky. Na veřejnou, v té nebylo nic, co by stálo za psí štěk, a na tajnou, která byla tak tajná, že je nesměl znát ani Zündel sám, ani jeho obhájce.

Vládním speciálem byl dopraven do Německa na náklady daňových poplatníků (cca 60 tisíc dolarů) a od té doby byl držen ve vězení v Mannheimu. Německý banánový soud navázal na slavnou tradicí nacistických, stalinských a dalších Mickey Mouse soudů a udělil rozvraceči nejpřísnější možný trest.

Sionisté věří, že důsledným zavíráním každého, kdo zpochybňuje jejich pravdu, se jim podaří tu pravdu posílit. Neškodilo by, kdyby si zaplatili pár hodin doučování nějakého středoškolského učitele dějepisu. Doporučil bych zejména probrat látku kolem Giordana Bruna, Galilea Galileho, Edmunda Campiona, Michaela Servetuse, Jana Husa, Johanky z Arku a dalších heretiků.

Jinak už nemám co dodat.

Vlastně ano. Citaci z Orwella, jak jsem ji právě zachytil v diskuzi v iDnes (honem se tam podívejte, než ji zruší) za článkem Popírač holocaustu dostal v Německu nejpřísnější trest:

„To se ví, že jsem vinen!“ vykřikl Parsons a servilně pohlédl na obrazovku. „Snad si nemyslíš, že by Strana zavřela nevinného člověka?“ Jeho žabí obličej se uklidnil a dokonce dostal poněkud svatouškovský výraz. „Ideozločin je příšerná věc, člověče,“ řekl pompézně. „Je zákeřný. Zmocní se tě, ani nevíš jak. Víš jak se zmocnil mně? Ve spánku! Ano, je to tak. A já tak pracoval, snažil se hledět si svýho, vůbec jsem nevěděl, že mám v hlavě něco špatnýho. A potom jsem začal mluvit ze spaní. A víš, co mě slyšeli říkat?“

Ztišil hlas jako někdo, kdo musí pronést před lékařem neslušné slovo.

„Pryč s Velkým bratrem! – Ano, to jsem řekl! A zřejmě jsem to opakoval znovu a znovu. Mezi námi, kamaráde, jsem rád, že mě dostali dřív, než to došlo dál. Víš, co jim řeknu, až přijdu před tribunál? ,Děkuju vám,‘ řeknu, ,děkuju vám, že jste mě zachránili dřív, než bylo pozdě.‘“

diskuze


Zobrazit příspěvek č. 78 jednotlivě

jer. Antonij z Rumburku --- 19. 2. 2007
Vyšla kniha o otci Kolomackém

Ve středu 14.února byla v prostorách kathedrálního chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze představena veřejnosti kniha Kateřiny Iberlové "Kněz a stavitel otec Kolomacký". Kniha tematicky navazuje na dříve vydané publikace o vladykovi Sergijovi Pražském a o. Ryžkovovi, je v ruštině a kromě základních životopisných informací přináší také cenný fotografický materiál. Zájemci z řad církve, kteří si nemohou knihu zakoupit v pražských chrámech a vybraných knihkupectvích, si ji mohou objednat u pana Fozikose na adrese fozikoszavináčideg.cz.


Zobrazit příspěvek č. 77 jednotlivě

jer. Antonij z Rumburku --- 19. 2. 2007
archimandrita Andrej (Kolomacký)

V sobotu 17.února sloužil Jeho Blaženost + Kryštof, archiepiskop pražský a metropolita českých zemí a Slovenska na pozvání církevní obce v Rumburku v chrámu na Strážném vrchu již tradiční zaupokojnou svatou liturgii u příležitosti výročí zesnutí archimandrity Andreje (Kolomackého).
Spolu s vladykou metropolitou sloužili za účasti několika desítek poutníků a místních věřících archimandrita Silvestr (Valjo) z Prahy, mitr. prot. Nikolaj Ončulenko z České Lípy a představený chrámu jer. Antonij Drda.
Po Božské liturgii následovala panychida nad hrobem archimandrity Andreje a společný oběd.
Jak na konci liturgie, tak také u trapezy byly objasněny otázky stavu rekonstrukce chrámu na Strážném vrchu, zřízení pohřebiště při chrámu a zamýšleného přenesení ostatků otce Andreje.

Klíčovou je pro přenesení ostatků otázka zřízení pohřebiště. V tomto směru se podařilo v uplynulém roce vyřešit základní těžkosti ve věci vlastnických poměrů a v současnosti probíhá složitý proces, který by měl být završen územním rozhodnutím příslušného stavebního úřadu. Lze předpokládat, že v tomto kalendářním roce by mohlo být pohřebiště úředně zřízeno, celá záležitost je však nesmírně složitá a náročná jak po stránce byrokratické, tak po stránce finanční.
Pokud jde o opravy chrámu, probíhají tyto postupně již devátým rokem. Celkové investice přesáhly již výrazně 2 mil. Kč, přičemž prostředky zatěžující naši církev resp. pražskou eparchii nebo její složky nepřesahují 4% (dotace MK činí zhruba 22%). Před námi je v podstatě poslední etapa oprav týkající se interiéru chrámu (historicky cenná vitráž, oprava ornamentální výzdoby) a prostranství před chrámem (vztyčení poklonného kříže apod.). Částka na opravu interiéru chrámu je vyčíslena na 250 000 Kč. Náklady na přenesení ostatků zatím nebyly specifikovány, ale budou jistě značné.

S Boží pomocí je vzhledem k nastíněným okolnostem možné uvažovat o termínu přenesení ostatků na podzim r. 2008 popř. v průběhu r. 2009.

Protože příprava chrámu a hřbitova na Strážném vrchu spěje ke svému završení, pravoslavná církevní obec s požehnáním Jeho Blaženosti + Kryštofa, archiepiskopa pražského a metropolity českých zemí a Slovenska se obrací i touto cestou na všechny, jimž je drahá památka stavitele chrámů otce archimandrity Andreje (Kolomackého) s prosbou o peněžitou podporu, která by umožnila dokončení oprav chrámu a přípravu slavnostního přenesení ostatků archimandrity Andreje. Své milodary můžete posílat na účet naší církevní obce 4018090217/0100, KB Rumburk příp. nás můžete uvědomit o svém daru libovolným vhodným způsobem (viz schematismus). Transparentnost využití Vašich darů je zcela samozřejmá a všem dobrodincům umožníme v případě zájmu kontrolu hospodárného a cíleného využití jimi darovaných částek.
Naše církevní obec též připravila s pomocí Bohu známých dobrodinců stručné materiály o archimandritovi Andreji v českém, ruském a řeckém jazyce tak, aby se o světlé památce našeho otce dozvěděli také naši pravoslavní bratří v zahraničí. Vydání materiálů a jejich distribuci opět brání jediné - nedostatek finančních prostředků. I zde prosíme a hledáme zbožné dobrodince.
Modlíme se v našem chrámu za všechny dárce milodarů a dobrodince našeho chrámu a ctitele památky archimandrity Andreje. Kéž Vás spasí Hospodin a odmění Vás svým požehnáním a milostí za Vaše milosrdenství a pomoc.


Zobrazit příspěvek č. 76 jednotlivě

Administrátor --- 19. 2. 2007
K Velikému půstu

Svatá pravoslavná církev již od dob apoštolských přesně a jasně ukládá věřícím, aby se postili. A místo toho? Kdo nyní zachovává půst? Dokonce i v některých náboženských rodinách zapomněli na toto základní křesťanské přikázání. První, proti čemu se obracejí lidé svedení novými proudy, je církevní přikázání o půstu. Již sv. Serafím Sarovský (18. stol.) říkal: "Rusko hyne, protože ruští lidé přestali dodržovat půst."

Zamysleme se nad smyslem života. Oprosťme se od navyklého pozemského tělesného pohledu. Pohlédněme z Boží perspektivy věčnosti. Proč žijeme? Abychom dosáhli věčnosti, abychom dozráli ke schopnosti ji získat.

Kvůli tomu je naše duše oblečena do těla a tělu se pro jeho život dává jídlo. To všechno se dle Božího plánu podřizuje jedinému cíli - sloužit velkému procesu, kvůli němuž byl stvořen a existuje svět. Pokrm slouží tělu, tělo slouží duši, duše se podřizuje Bohu, Církvi - a tím v ní roste bohupodobnost, stává se dědicem nebeského království, spolukralování s Bohem.

A celý tento Boží plán, celý kosmický proces, je narušen, změní-li se výše uvedené hierarchické uspořádání. Jestli duše začne sloužit tělu, tělo pak začne pracovat jen pro pokrm a učiní z něj modlu, jejíž vláda není ničím omezena.

Půst zachová nastíněnou hierarchii vztahů. Dokonce i ten hrubý, primitivní půst, ve kterém se dosyta najíme postních potravin. Protože tělo, když se nasytí jednoho pokrmu, začne si žádat jiný. A tady se já nepodřídím této tělesné žádosti a vykazuji svému tělu jemu náležející podřízené místo. Ne z důvodů zdravotních či ekonomických, ale z čistě duchovních důvodů a z poslušnosti Bohu a Církvi se zříkám toho či jiného druhu jídla v dobách určených Církví.

Půst má mnoho významů. Je to i jakýsi dar, který Bohu přinášíme z toho, co nám dává.

Ne nadarmo Kristus hovoří o temné satanské síle, kterou "lze vyhnat jen modlitbou a půstem" (Matouš 17,21; Marek 9,29). Proto v naší době vládnou démonické síly v takové míře a tak neomezeně světem, protože lidstvo zapomnělo na půst.

Když lidé slouží svému břichu a nechtějí Bohu nic obětovat jako dar z Jeho darů, pak jako trest přichází hlad. Není náhodou, že nikdy v dějinách netrpělo tolik lidí na planetě hladem, nikdy tolik lidí neumíralo na nedostatek potravy.

V minulosti se lidé postili, a ačkoliv neměli mechanizaci a vědecko-technické vymoženosti, potravy měli dostatek.

Hladování není půst. Je to trest. Základní vlastností půstu je jeho dobrovolnost, svobodné přání lidského ducha vyplnit Boží přikázání a přinést mu dar. Nedobrovolný půst nemá žádnou morální hodnotu.

Stojí za připomenutí, že podle učení Bible veškeré zlo, které ve světě je, přišlo sem kvůli tomu, že prarodičové lidstva, Adam a Eva, nedodrželi jednoduchý půst. Všechny druhy zla, které se v lidstvu šířily v celých dějinách, jsou následkem nedodržení prvního přikázání, které Bůh dal lidem: "Ze všech stromů můžeš jíst, ale z tohoto jednoho stromu nejez..."

Z knihy archiepiskopa Nathanaele (Lvova): "Klíč k pokladnici"


Zobrazit příspěvek č. 75 jednotlivě

Administrátor --- 18. 2. 2007
K Velikému půstu

19. února - čisté pondělí - začíná Velký půst

Pravidlo 69. (apoštolské):
Nepostí-li se některý biskup, nebo kněz, nebo diákon, nebo hypodiákon, nebo žalmista, nebo kantor, nebo zpěvák ve svatý (čtyřicetidenní) půst před paschou nebo ve středu nebo v pátek, mimo případ tělesné nemoci, budiž duchovní zbaven hodnosti. Bude-li to laik, budiž odloučen ze svatého přijímání.

---------------

Kdo "nejí" (tj. kdo se postí), ať "neodsuzuje toho, kdo jí" (tj. nepostí se), aby nepřišel o všechnu svou námahu. A tím spíše - ten, "kdo jí" a kdo se ještě nerozhodl uvést půst do svého života, ať nesnižuje toho, kdo se postí. Ať si nevymýšlí žádné "vědecké" výmluvy, nepovyšuje se nad přikázání o jídle. Pak bude mít naději na nějaký postup vpřed.

Půst, jako každé křesťanské dílo, vyžaduje svobodný a tvůrčí přístup v duchu lásky k Bohu a k bližnímu.

Slyšeli jsme, bez čeho se nepodaří žádná askeze, ba dokonce ani modlitba bez něj nebude vyslyšena. "Jestli budete odpouštět lidem prohřešení jejich, pak odpustí vám i Otec váš nebeský. Nebudete-li odpouštět lidem jejich prohřešení, pak ani Otec váš neodpustí vám prohřešení vaše." Proto je zvykem v pravoslavné církvi začínat Velký půst všeobecným odpuštěním, které se koná při zvláštním obřadu v chrámu v neděli syropustní večer. Neodpustíme-li však jedinému člověku, pak spasitelný čas Velkého půstu začínáme lží.

Evangelium nás nabádá, abychom neshromažďovali poklady na zemi. K takovým zemským cennostem však patří i chvála, pocty a uznání lidí, kterých je tak příjemné požívat. O nahromaděné peníze a majetek můžeme připraveni v jediném okamžiku. Podobně i lidskou slávu můžeme naráz přijít. Stačí maličko a všechna ta vaše veliká lidská sláva se zhroutí... Vždyť lidé tak milují vidět lidský pád a zvláště pád zbožného člověka, protože to z nich snímá morální povinnost namáhat se a podobat se mu.

Z knihy archiepiskopa Nathanaele (Lvova): "Klíč k pokladnici"


Zobrazit příspěvek č. 74 jednotlivě

Administrátor --- 16. 2. 2007
Otec Serafím Rose

Jestliže chceš opravdu sloužit Bohu, jsi najednou nezvykle sám. Velice brzy vzniká tolik překážek na cestě a cítíš neustálou opozici proti sobě. Atmosféra je naplněna nečistými duchy, kteří brání svatým růst a upevňovat se na zemi. Bojují s nimi ne na život, ale na smrt. Jakmile totiž bude svatých větší počet než démonů, přijde Strašný (poslední) soud, a bude nová země a nové nebe. Svatí věnují své síly na dobro a na získání nebeského Království, a na své cestě se ihned srazí s odporem těch, které ap. Pavel nazývá "duchové zloby pod nebem" (Efez 6,12). I samotný vzduch naplňují (tito běsové) nepřátelstvím.

Ve městě se ďábel již netají, vládne nad davy, pronikl všude.

Z knihy "Ne z tohoto světa" (život a dílo otce Serafíma Rose)


Zobrazit příspěvek č. 73 jednotlivě

Administrátor --- 15. 2. 2007
K liturgickému období

Svátek "Obětování Páně". Setkání Pána se starcem Simeonem Bohopříjemcem.

Událost, která je připomínána tímto svátkem, je popsána v Lukášově evangeliu (2,22-40).
Podle ustanovení Mojžíšova zákona (Levit 12,1-8) přicházejí Josef Pěstoun a Panna Marie do Jerusalemského chrámu, kam s sebou přinášejí Dítě Ježíše čtyřicátý den po jeho narození. Podle vnuknutí Ducha Svatého přichází v tuto chvíli do chrámu spravedlivý starec Simeon a prorockým zrakem uzří v malém Ježíšovi zaslíbeného Mesiáše Izraele. Bere ho do náručí a pronese slova, která se v pravoslavné církvi zpívají každodenně v závěru večerní bohoslužby: "Nyní propouštíš, Pane, služebníka svého, podle slova svého v pokoji, neboť viděly oči mé spasení tvé, které jsi připravil před obličejem všech lidí, světlo ke zjevení pohanům, a slávu lidu tvého israelského."

K obsahu svátku dodejme, že podle dávné tradice žil Simeon velice dlouho, téměř tři století. Ve své době byl jedním ze sedmdesáti překladatelů Bible z židovského do řeckého jazyka (3. století před Kristem). Když překládal proroka Isaiáše a došel až k místu: "Hle, panna v lůně svém počala a rodí syna," tak nejdříve hebrejské slovo alma, které značí jak "panna" tak i "mladá žena", převedl řeckým slovem parthenos, což je řecky výhradně "panna". V tu chvíli si však uvědomil - jak by mohla panna rodit? A tak chtěl škrtnout slovo "parthenos", ale zastavil ho anděl a bylo mu zvěstováno, že na vlastní oči uvidí tuto Pannu i její Dítě. Míjela léta, desetiletí. Odešli jeho současníci, přicházela nová, cizí pokolení. Jen slib anděla dával Simeonovi sílu nést břímě dlouhého života. A náhle mu Duch velí: "Jdi, nastal ten čas." Simeon spěšně přichází do chrámu, vidí a bere na ruce Dítě, dobrořečí a praví: Nyní propouštíš, Pane, služebníka svého..." Raduje se z propuštění z tíže pozemského života i ze strachu před smrtí.

Simeonovi bylo dáno vidět v tomto Dítěti "spásu ... všech národů" a přicházející "osvícení pohanů" i slávu pravého Izraele. Prorockým zrakem vidí přicházející otřesy světa, nečekaný pád jedněch a povstání jiných a to, že toto dítě bude "kamenem úrazu" pro některé.

Spolu se Simeonem prorokovala v chrámu i Anna, stará vdova, která žila při chrámu a sloužila Bohu půstem a modlitbou dnem i nocí. Podobně jako při narození Kristově se mu poklonili učení mágové z Persie i prostí pastýři, nyní se mu klanějí a žehnají - vzdělaný Simeon i prostá chrámová vdova. Nikdo z nich není vyvýšen nad druhé... Učení i prostí jsou si před Kristem rovni.

(Přeloženo z "days.ru")


Zobrazit příspěvek č. 72 jednotlivě

archimandrita Marek --- 14. 2. 2007
Slovo pravoslavného křesťana:

SMUTEČNÍ ŘEČ PETRA MUKA

Já jsem hodně přemýšlel o tom, jak vás všechny oslovím a pozdravím. A hlavně Karla. Ale jeho duše už je v metafyzickém světě, v astrálním světě. Už nikdy neprožije dopoledne, ráno, odpoledne, večer, ani den, ani noc. Já si myslím, že člověk neprochází očistcem v nebi, ale už tady na zemi. A že Karel tímto očistcem prošel čistý. Chtěl bych mu za sebe popřát pokoj. Pokoj v požehnání od nejvyššího, čili jako rabi Löw v roli Golema: Šalom alejcha, šalom uracha.


Zobrazit příspěvek č. 71 jednotlivě

Administrátor --- 14. 2. 2007
K liturgickému období

Právě byla masopustní neděle, která je v pravoslavné církvi zasvěcena tématu strašného soudu.

Biblické čtení masopustní neděle z Matoušova evangelia:

31  A když přijde Syn člověka v slávě své, a všichni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
32  A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
33  A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
34  Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
35  Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;
36  Nahý jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
37  Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?
38  Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?
39  Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
40  A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
41  Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho.
42  Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
43  Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.
44  Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
45  Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.
46  I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.


---------------

Strašný soud, popisovaný v Evangeliu, nastane na konci lidské historie, až "Syn člověka přijde ve slávě své a všichni svatí andělé s ním". Tehdy Pán usedne na trůn své slávy a shromáždí se před ním všechny národy, všichni do jednoho jsou potomci Adamovi. Všechny je Pán náhle rozdělí do dvou skupin. I bez žalobců a svědků Pán vidí, kdo kam míří, kdo si co zamiloval, kdo čemu odevzdal svou duši. Avšak aby ho nikdo nemohl obvinit ze zaujatosti a z předurčení někoho, kdo jde k záhubě nebo ke spáse, nechá Pán jistě každému říci poslední, svobodné slovo. Ať celý svět vidí to, co vždy viděl Pán.

Pán se nejprve obrátí k těm, kteří jsou po jeho pravici: "Pojďte, požehnaní Otce mého, abyste zdědili království, připravené vám od založení světa. Neboť jsem lačněl a dali jste mi najíst... Spravedlivci mu však odvětí..." Pán s jistotou říká, co mu spravedlivci odvětí. Je si jist, že mu nechápavě odpovědí: "Pane, kdy jsme tě takto viděli a posloužili jsme tobě?" Proč se zrovna takto ptají? Vždyť četli Evangelium a tudíž mj. i to, co čteme tuto neděli. Výborně znají slova, která Pán pronese dále: "Jak jste učinili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste to učinili." Spravedlivci dobře znali, že konat dobro bližnímu znamená konat je samotnému Pánu. Leč Pán ví, že mu spravedlivci neodvětí souhlasně ve smyslu: "Ano, Pane, my to známe, je to napsáno v 25. kapitole Matoušova evangelia." Pán ví, že bez ohledu na všechno, spravedlivci určitě odvětí tou svou nechápavou otázkou. Jelikož spravedlivý, i když se namáhá a snaží se splnit vše, co Pán ukládá, má před očima (místo svých skutků) vždy především Kříž Pána - toto hlavní, s ničím nesrovnatelné znamení Jeho lásky. Spravedlivý není schopen ani pomyslet na to, že by mohl něco dát Tomu, kdo sám dal všem všechno. A dokonce spravedlivý ani nepomyslí na to, že by byl schopen dát něco druhým lidem.

Poté se Pán obrátí k těm, co stanuli po jeho levici: "Jděte ode mne, prokletí, do ohně věčného, připraveného ďáblu a andělům jeho; neboť jsem lačněl a nedali jste mi jísti..." Avšak i těmto dává právo posledního slova. A navíc - tito jsou ve výhodnější situaci než spravedliví. I kdyby nečetli Evangelium, tak hle - právě mohli slyšet, jak odpověděli spravedliví, jak odmítali svoji spravedlivost a namítali dokonce i samotnému Bohu. A slyšeli, co řekl Pán spravedlivcům. Jenže tito druzí se přesto úporně obhajují, ospravedlňují se, jak se ospravedňoval boháč z podobenství o chudém Lazaru. Oni se prý ničím neprovinili. Podle jejich slov by z celé své duše sloužili Pánu, kdyby se jim zjevil. A zároveň po celý svůj život od sebe odstrkovali nabízenou ruku. A tak proběhl celý jejich život. Pán jim však poskytuje ještě poslední možnost. Proč by nemohli říci: "Ano, Pane, nic dobrého jsme neudělali ani tobě ani pro bližní, ale smiluj se nad námi podle velikého svého milosrdenství"...?

Někteří, kteří přemýšlejí nad tímto evangelijním čtením, vyvozují, že ke spáse je potřeba toto: pomáhej bližním, konej dobré skutky. A věrouka či bohoslužby - to vše je jen lidský výmysl. Jenže ve skutečnosti - bez pravé víry a bez přijímání svatých Tajin v chrámu - je prostě nemožné odpovědět tak, jak odpověděli spravedliví, čili takto ohodnotit svá díla! Je možné si myslet, že kdyby spravedliví souhlasili s tím, jak je Pán ohodnotil, a hříšníci by zaprosili o Jeho milost - úděl těch i oněch by byl opačný. Pán však ihned postavil jedny na pravou a druhé na levou stranu; věděl totiž, jak kdo odpoví. Svou láskou učinil vše pro to, aby všichni lidé odpověděli tak, jak odvětili ti první. Není jeho vina, že si někteří zakrývají oči a ucpávají uši.

"A půjdou tito do mučení věčného..." Poznamenejme jen: sami "půjdou" a nikoliv "budou odvlečeni". Půjdou kvůli svému vpravdě démonickému odporu vůči Bohu a jeho spravedlnosti.

(Přeloženo z "days.ru")


Zobrazit příspěvek č. 70 jednotlivě

Administrátor --- 13. 2. 2007
Knížka s postními recepty

Knížka s postními recepty

V roce 2003 vyšla knížka Postní pokrmy, kterou sestavily mátušky Anna Podracká a Jana Baudišová. Je v ní mnoho praktických rad a receptů na přípravu postních jídel. Tato knížka je ještě k dostání. Má 253 stran a její cena je jen 160 Kč + poštovné. Zájemci si o ní mohou psát mát. Baudišové na na internetovou adresu jana.baudisova/zavinac/pravoslavi.cz


Zobrazit příspěvek č. 69 jednotlivě

Pavel P. Haná --- 11. 2. 2007
Bagr na Chrámové hoře

Izrael dál staví cestu na Chrámovou horu

Bagr na Chrámové hoře


Při sobotnímu svátku šábes byly přerušeny práce na nové přístupové rampě na úpatí Chrámové hory v Jeruzalémě. S nedělí ale opět pokračují. Stavební práce v blízkosti mešity Al-Aksá však vyvolávají protesty muslimského světa.

11.2. 2007 10:05
JERUZALÉM - V pátek a v sobotu proti stavbě v Jeruzalémě demonstrovali muslimští věřící. Při násilnostech bylo zraněno nejméně 20 lidí.

Obnovené stavební práce se prý prozatím obešly bez násilných incidentů. Přísná bezpečnostní opatření však stále nebyla odvolána: okolí Chrámové hory hlídá na 2000 policistů a přístup na ni mají pouze muslimové starší 45 let, ženy a držitelé izraelských dokladů totožnosti.

Při pátečních násilnostech házeli muslimští demonstranti kameny na policii; ta proti nim použila slzný plyn. V sobotu palestinští mladíci zasypali kameny autobus s kanadskými turisty. Při incidentech bylo zraněno nejméně dvacet lidí a policie zatkla 17 osob.

Izraelské stavební práce mají umožnit vybudování nové rampy vedoucí na Chrámovou horu. Část té původní se zřítila při sněhové bouři před třemi lety. Na Chrámové hoře se však mimo jiné nachází mešita Al-Aksá - po Mekce a Medíně třetí nejposvátnější místo islámu - a muslimové nevěří, že ji izraelští dělníci nepoškodí.


Zobrazit příspěvek č. 68 jednotlivě

Administrátor --- 10. 2. 2007
Z tisku (výběr za dva měsíce)

Jaký byl začátek roku 2007



Toto jsou výpisky z běžných novinových zpráv publikovaných v českých médiích na přelomu roku a v průběhu měsíce ledna a začátku února 2007.

První den roku 2007 padl v hlavním městě teplotní rekord pro toto datum. Teplota v Klementinu dosáhla 12,5 stupně.

Ve druhé polovině ledna je takové teplo, že rekordy nepadají jen odpoledne, ale už i ráno.

Nejteplejší "zima" z dob, kdy se vedou záznamy...

Vědci očekávají, že začínající rok bude nejteplejším rokem ze všech horkých let, jaké jsme kdy zažili.

13. ledna vyhlásili na horách letní provoz.



Skupina polských poslanců chce, aby parlament prohlásil Ježíše Krista polským králem. Návrh usnesení už zamířil do úřadu maršálka Sejmu Marka Jurka. Autoři návrhu jsou podle něj z konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), ultrakatolické Ligy polských rodin, jež je součástí vlády a z Polské lidové strany (PSL).



Polský katolický biskup byl krátce před intronizací usvědčen ze spolupráce s komunistickými tajnými službami a z udávání. Biskup obvinění dlouho odmítal. Pak to vzdal. Polskou veřejnost šokovalo, že biskup o své minulosti několikrát lhal. Než komise doložila fakta, říkal, že tajné policii nikdy nic nepodepsal.
To samé v bledě modré se odehrálo i u nás s jedním českým katolickým biskupem, který udával státní bezpečnosti. I proti předloženým dokumentům o jeho spolupráci s StB tvrdí, že je nevinným a o své minulosti mlží. Odhady o spolupracovnících StB v řadách katolického kléru hovoří o 150 až o mnoha stovkách lidí. Přesná čísla neexistují.

V Polsku podle odhadů byl každý desátý polský kněz spolupracovníkem tajné komunistické policie.

Biskup Československé církve husitské, ač ženatý, zahořel nečistou vášní a zatoužil po homosexuálním styku se svým mladým věřícím. Jeho husitská Eminence poslala mladíkovi roztouženou SMS zprávu znějící: "Chci se s tebou vyspat, vole." Poté co se celá věc provalila, biskup zatloukal, zaklínaje se svou zbožností. I když byl nakonec usvědčen, odstoupit nehodlá.

Slovenský metropolita Ján Sokol v televizním vysílání řekl, že "za druhé světové války byla na Slovensku blahobyt", a že "si velice váží prezidenta Jozefa Tisa". Slovensko v té době dobrovolně posílalo své židovské občany na smrt a ještě za to fašistickému Německu platilo. Jeho slova pobouřila Rómy i Židy.



V měsíčníku "OPEC Bulletin" vydávaném stejnojmennou kartelovou organizací producentů ropy, uvedl dr. Shokri M. Ghamen, výkonný předseda výboru řídící libyjskou národní těžební společnost, že většinový konsensus potvrzuje konec éry levné ropy a blízké dosáhnutí tzv. ropného zlomu (Peak Oil).




Virus chřipky neustále mutuje. Pandemie chřipky, která se očekává každým rokem, může usmrtit až 62 miliónů lidí. V roce 1918 pandemii podlehlo 50 miliónů a experti předpovídají, že obětí by dnes mohlo být mnohem více než tehdy a to i navzdory dnešním medicínským možnostem.

Nejsilněji pandemie udeří v nejchudších zemích světa. Jedním z mnoha důvodů, proč tomu tak bude, je obrovské množství lidí nakažených virem HIV, který ničí obraný systém lidského těla a malárie. Bohužel i přes vědomí této skutečnosti se rozvojové země nemohou více na hrozící nebezpečí připravit.

Někteří vědci předpokládají, že bezprostředně hrozící nebezpečí představuje právě ptačí chřipka. Ta prozatím čítá jen 258 případů přenesení viru H5N1 na lidi, ale strach z rychlé mutace a spuštění smrtelné pandemie je obrovský. Pokud tato situace nastane, počet obětí se bude pohybovat mezi 50 až 70 milióny.



Občanské sdružení Gay iniciativa ukončilo ke 31. prosinci 2006 svoji činnost v Česku. Důvodem rozpuštění je fakt, že se sdružení podařilo prosadit skoro všechny záměry, které si stanovilo.




Do republiky se přihnal orkán. Meteorologové uvedli, že takovou rychlost větru u nás nepamatují.

Vichřice a orkán v západní Evropě v i ČR - v noci z 18. na 19. ledna.
Zde vítr na některých místech přesahoval 200 km/hod. Střední Čechy 140-150 km/hod. Třetina obyvatel ČR bez el. proudu. Polomy v lesech ve stejném objemu jako běžná celoroční těžba dřeva. 4 mrtví lidé. V Evropě zabil orkán už 30 lidí.

Poté co lidem odnesl střechy, prudce klesla teplota a začalo do okrytých domů sněžit.

Asi čtvrt miliardy korun představuje škoda, kterou způsobila větrná smršť zákazníkům dvou největších domácích pojišťoven.

Pak se krátce po sobě přihnaly ještě dvě další vichřice.



Podepisovala se Charta Oecumenica.



Británie: Průzkum veřejného mínění: "Náboženství je škodlivé"
82 procent Britů zastává názor, že náboženství vytváří ve společnosti napětí. Šedesát procent Britů jsou ateisty.
Většina lidí v Británii si myslí, že náboženství páchá víc škody než užitku.



Skandál se zneužíváním nezletilých vojáky OSN se dále rozrůstá. Po Kongu, Haiti a Libérii jsou další případy hlášeny i ze Súdánu, kde měly podle internetového vydání britského deníku Daily Telegraph příslušníci mírových sil OSN v misi UNMIS zneužívat desítky dětí. Některým bylo jen dvanáct let.




NASA varuje: Globální oteplování už nelze zvrátit
Budoucnost obyvatel Země je při stávajícím oteplování nejistá.

Podle vědců z agentury NASA nelze globální oteplování zvrátit. Jen velmi drastické změny v příštích letech by mohly katastrofální dopady skleníkového efektu zvrátit. Jenže vůle k nim není, a tak v roce 2015 bude o 35 procent více oxidu uhličitého v atmosféře a nastane doba velkého tání ledovců, na jejímž konci nebude led ani na pólech.

Jim Hansen z Goddardova institutu pro vesmírné studie při NASA je velmi skeptický. Podle něj již lidé nedokáží zvrátit účinky skleníkového efektu. Obává se, že ač nerad, dožije se okamžiku, kdy na severním pólu nebude kousek ledu a jeho domovský New York bude pod hladinou moře. Voda zaplaví velkou část pevniny a vyžene z domovů až polovinu všech lidí na světě.

"Polovina lidí na světě žije v patnáctimílovém pásu na pobřeží. Velké aglomerace největších měst světa jsou právě na pobřeží. Jakmile jednou proces začne a rozjede se, už ho nebudeme moci zvrátit.



Američané přišli na to, že "válku v Iráku nevyhrávají". V důsledku americké invaze do Iráku již přišlo o život milión Iráčanů (přesným počítáním zmařených životů obyvatel Iráku se nikdo v USA nezabývá).

Američané jsou v Iráku od 20. března 2003 od čtvrt na dvě po poledni. Tedy zhruba 3 roky bez tří měsíců, což je cca 1000 dní. Jeden den (v průměru) stojí USA 300 milionů dolarů, což je 1000 dní x 300.000.000 USD = 300 miliard dolarů prošustrovaných doposud na ztracené vartě v poušti.

Většina Američanů, plných 70 procent, nesouhlasí s vysláním vojenských posil do Iráku.



Loni výrazně přibylo případů klíšťové encefalitidy, v porovnání s předchozím rokem počet stoupl o 60 procent.
Lékaři v loňském roce zaznamenali celkem 1028 těchto onemocnění - nejvíce za posledních více než 20 let.




V naší republice chtějí Američani mít svou protiraketovou základnu.

Washinton Post: Proti americkým raketám ve východní Evropě protestují místní lidi i Rusko
Plány Bushovy vlády vybudovat ve východní Evropě raketový obranný štít vyvolává protesty z Ruska i od místních lidí, kteří jsou proti zahraničním vojenským základnám a obávají se, že se v důsledku těchto vojenských zařízení jejich země stanou terčem útoků.

Rusko se cítí být plány USA na militarizaci střední Evropy ohroženo.



V Americe se střídají větrné bouře, sněhové vánice s kalamitami, led a nakonec pak mrazy (až k minus 40 stupňům C). Prezident vyhlašuje v řadě oblastí výjimečný stav. O život přišly desítky lidí. Milióny lidí bez elektřiny.

Duchovní centrum v New Yorku vydalo eroticky laděný kalendář nahých mužů ...
Všichni nazí modelové se však hlásí k tomu, že pravidelně chodí do kostela. Duchovní centrum SCNY je středisko pro všechny věřící a spirituální osoby bez rozdílu vyznání. Provozovatelé SCNY hovoří o vedení života duchovní cestou, hovoří o člověku a božské jednotě mysli, těla i duše. Co je lidštější, božštější a svatější než nahá postava?, odpovídá reverendka centra.




Izrael si vypracoval tajné plány, jejichž cílem je zničit íránské zařízení na obohacování uranu, a to taktickými jadernými zbraněmi. Tvrdí to britský týdeník Sunday Times na základě informací z izraelských vojenských kruhů.



WASHINGTON - FBI oznámilo, že americké bezpečnostní složky zaznamenaly nárůst počtu loupeží o 9,7 procenta; vražd bylo o 1,4 procenta víc a nebezpečných násilných činů o 1,2 procenta. Počet vražd však roste už od roku 1999, kdy jich bylo spácháno 15 500. V roce 2003 to už bylo o tisíc více.



Kromě toho, že AIDS zrychlilo své šíření, přišla na toto téma další zpráva:
Zdravotníci ze Spojených států amerických objevili u čtyř mužů nový typ viru HIV. Je velmi nebezpečný, protože dosud vyvinuté léky, které zpomalovaly rozvoj nemoci AIDS jsou proti němu bezmocné. Pokud se začne tento kmen šířit, patrně bude mít smrtelné následky a vědce postaví opět na začátek problému, jak zastavit zabijáka jménem HIV. V Seattlu už při léčbě tohoto nově zmutovaného kmene selhaly dva jinak velmi účinné medikamenty.




Svět se přiblížil k nukleární či ekologické apokalypse. To bylo hlavní sdělení skupiny prominentních vědců. Podle známého astrofyzika a člena rady BAS Stephen Hawkinga, jsou nyní klimatické změny pro lidstvo "nebezpečnější než terorismus".



Vědecká zpráva vypracovaná pro OSN, konstatuje, že nejpravděpodobnější příčinou klimatických změn, které jsou nezastavitelné, je lidská činnost. Zpráva hovoří o zvýšených hladinách moří, které potrvají dlouhá staletí, a o vzrůstu teploty, který by způsobil, že bude většina jižní Evropy neobyvatelná.

Nejpřesnější odhad klimatických změn je nyní ve výši 3 stupňů Celsia. To, jak uvádějí odborníci, by samo o sobě mohlo mít dramatický dopad na počasí a na flóru a faunu na celém světě. Svět by mohl trpět extremnějšími dešti a suchy. Oblasti, které už v současnosti trpí suchem, by se mohly stát obětí mnoha let sucha. Oblasti s většími srážkami by mohly trpět pravidelnými povodněmi. Výkonný ředitel ekologického programu OSN Achim Steiner konstatuje, že ho z těchto důkazů mrazí a že ti, kdo je chtějí ignorovat, budou zřejmě v budoucnosti považováni za neodpovědné.

Globální oteplování "velmi pravděpodobně" způsobil člověk
Klimatické změny, jichž jsme svědky po celém světě, byly "velmi pravděpodobně" způsobeny člověkem, konstatuje Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC).
Výrazem "velmi pravděpodobné" míní panel větší než devadesátiprocentní pravděpodobnost.
Zřejmě budou předpovídat průměrný vzrůst teploty o 2 – 4,5 stupňů Celsia do konce století, ale nevyloučí ještě větší oteplení.

...zpráva Mezinárodního panelu pro podnebné změny je založená na výzkumu dvou a půl tisíce vědců. IPCC konstatuje, že je velmi pravděpodobné, že většina vzrůstu teploty během dvacátého století je důsledkem lidské činnosti. Zdá se to být opatrná formulace, která odráží intenzivní handrkování, které předcházelo zveřejnění této zprávy.
...Měli jsme více než 600 odborných recenzentů. Ke zprávě jsme přijali více než 30 000 připomínek. Bylo to neuvěřitelné úsilí, po celou řadu let, jehož účelem bylo vytvořit vědeckou analýzu nejvyšší kvality.

...většina politické skepse ohledně globálního oteplování pocházela dosud ze Spojených států, včetně prezidenta Bushe.

...údaje o tom, že člověk způsobuje globální oteplování jsou známy už od počátku devadesátých let a důvodem, proč se proti nim nezačalo jednat už dávno, je to, že Spojené státy v této věci neprokázaly vůdcovství, které od nich svět očekával. Poukázal na to, že za to může jediný člověk, dlouholetý generální ředitel americké ropné společnosti Exxon Mobile, a zdůraznil, že v důsledku obrovské lobbistické moci jediné instituce, American Enterprise Institute je pozoruhodné, že jediný člověk může ohrozit budoucnost planety.

Vědci mimo jiné varovali, že pokud svět nezačne provádět razantní opatření proti globálnímu oteplování, do konce století se jižní Evropa a Středozemí stane neobyvatelným.




Zpřesňuje se odhad oteplení do konce století na 2 až 4,5 stupně Celsia vůči preindustriální době (před koncem 18. století), s nejpravděpodobnější hodnotou 3 stupně. Minulá zpráva očekávala oteplení jen o 1,3 stupně, i to by však znamenalo nejteplejší století za 10 tisíc let. Poslední dobou stále častěji padají teplotní rekordy, ať už pro konkrétní den, pro celý rok či desetiletí. I pro právě začínající rok 2007 MetOff soudí, že bude nejteplejším v historii měření.

Spustí se podle vědců řada vzájemně se umocňujících jevů, jež neodvratně povedou k zásadním změnám podnebí na Zemi. Ty se projeví tropickým podnebím ve střední Evropě, zaplavením pobřežních oblastí, rozšířením pouští na západě a ve středu USA, vysušením pralesů Amazonie, Afriky a Indonésie, zánikem Velkého bariérového útesu, roztáním oblastí věčně zmrzlé půdy, jež uvolní obrovské množství metanu, a dalšími změnami. Průvodním jevem bude pád zemědělské produkce a novodobé stěhování národů do vyspělých zemí s přijatelným podnebím.



Co bude znamenat oteplování?
Podle páteční analýzy OSN bude do roku 2100 na světě daleko tepleji. Co to bude znamenat? zeptal se v sobotu deník Independent:

+2.4 C: Korálové útesy téměř úplně zahynou.
V severní Americe vzniknou prachové pouště ve státech na vysokých planinách, kolem Nebrasky. Zlikviduje to také chovatelství dobytka na rančích. V pěti státech USA, od Texasu na jihu až po Montanu na severu, vzniknou písečné duny.
Zrychlí se stoupání hladin moří, vzhledem k tomu, že ledová vrstva v Grónsku začne nezadržitelně tát. Bude to znamenat, že národy, žijící na atolech zmizí pod hladinou, stejně jako oblasti v deltě velkých toků. V Peru roztají v Andách ledovce a 10 milionů lidí bude trpět nedostatkem vody. Oteplující se moře zlikviduje Velkou korálovou bariéru. Korálové útesy budou v tropických mořích téměř všude zlikvidovány. Po celém světě bude čelit zkáze třetina všech přírodních a rostlinných druhů.

+3.4 C: Dešťové pralesy se promění v poušť.
Amazonský dešťový prales shoří v ohnivé bouři katastrofální síly, Jižní Ameriku to pokryje popílkem a kouřem. Jakmile se kouř rozptýlí, vnitřní území v Brazílii se stane pouští. Do atmosféry se dostane spálením pralesů obrovské další množství uhlíku, což dále posílí globální oteplování. V létě zmizí z Arktidy veškerý led, takže severní pól bude poprvé za tři miliony let zcela bez ledu. Polární medvědi, mroži a tuleni vyhynou. Kalifornie bude trpět nedostatkem vody, protože roztají sněhy v Sieře Nevadě. Desítky milionů lidí budou muset hledat útočiště jinde, vzhledem k tomu že se poušť Kalahari rozšíří po jihu Afriky.

+4.4 C: Tající ledy na pólech donutí miliony lidí k útěku.
Rychle stoupající teplota v Arktidě způsobí, že začne tát sibiřský permafrost. Tím se uvolní do atmosféry obrovské množství metanu a C02. V důsledku toho budou dál rychle stoupat globální teploty. Tající led na pólech a stoupající hladiny moří donutí k útěku ze svého bydliště více než 100 milionů lidí, zejména v Bangladéši, v deltě Nilu a v Šanghaji. Horko a sucho způsobí, že většina subtropického pásma se stane neobyvatelným: Evropa bude postižena obrovským přesunem obyvatelstva. V jižním Španělsku, v Itálii a Řecku se rozšíří pouště. Více než polovina divokých přírodních druhů bude zlikvidována, bude to největší katastrofa od vyhynutí dinosaurů. V Austrálii už nebude možná zemědělská výroba.

+5.4 C: Hladiny moří stoupnou o pět metrů.
Ledový povrch v západní Antarktidě roztaje, což nakonec způsobí další zvýšení hladin moří o pět metrů. Pokud budou tyto teploty trvalé, na planetě všude roztaje veškerý led a hladiny moří budou o 70 metrů výše než dnes. Společnost v jižní Asii se rozloží v důsledku zmizení ledovců v Himalájích, v důsledku toho, že vyschne řeka Indus a ve východní Indii a v Bangladéši budou monzúnové povodně ohrožovat miliony lidí. Super El Nino bude vyvolávat globální chaos. Většina lidstva se bude snažit zachránit před vyššími teplotami přesunem blíž k pólům. Desítky milionů uprchlíků si vynutí vstup do Skandinávie a na britské ostrovy. Na světě dojde k vyčerpání zásob potravin.

+6.4 C: Většina života na této planetě bude vyhlazena.
Oteplující se moře povedou k možnému uvolnění hydrátů metanu, uložených na dnech moří. Po obloze budou létat metanové ohnivé koule, což vyvolá další globální oteplování. Oceány přijdou o svůj kyslík a promění se v stagnantní vody. Začnou uvolňovat sirovodík a zlikvidují ozónovou vrstvu. Pouště se rozšíří skoro až do Arktidy. Po světě bude docházet k obrovským hurikánům, které budou způsobovat přívalové povodně, které splaví z území půdu. Z lidstva zůstane na světě jen malé množství lidí, kteří se budou snažit přežít jako polární uprchlíci. Většina života na planetě Zemi bude zlikvidována, neboť teploty stoupnou výše než za stamiliony let.


Na otázku: "Jaké počasí bude řekněme za 10 000let v Evropě? Doba ledová nebo tropická?" Odpověděla česká meteoroložka: "Myslím, že bude počasí velmi podobné tomu dnešnímu, jen průměrné teploty by mohly být o něco vyšší."



Čtvrt miliónu dětí sloužilo ve světě v roce 2006 jako vojáci.

Po celém světě klesá hladina spodních vod. Průměrně o jeden metr za rok.



Církve v Česku dlouhodobě zápasí s nedostatkem věřících. Situace se zřejmě ještě zhorší. I přes pestrou nabídku výuky náboženství totiž duchovní často nemají koho učit, uvádí dnešní Olomoucký deník.

"Ze strany rodičů nebyl o výuku náboženství zájem, proto se u nás nevyučuje," uvedl Zbyněk Kundrum, ředitel Základní školy v Olomouci, ředitelka další základní školy v Olomouci Radka Hladíková uvádí, že výuka je záležitostí pouze několika jednotlivců. Počty dětí na náboženství dlouhodobě klesají.

PF 2007


Zobrazit příspěvek č. 67 jednotlivě

Administrátor --- 9. 2. 2007
Judaismus

Shodou okolností přinesly televizní noviny včera názornou ilustraci toho, co zde bylo napsáno. Jedná se o hebrejský nápis na kříži s ukřižovaným Kristem na Karlově mostě v Praze.

Hebrejskými písmeny zde byl napsán citát z proroctví Starého zákona: "Svatý, svatý, svatý jest Hospodin zástupů," (Isaiáš 6,3) což je vzývání Boha a ve spojení s ukřižovaným Kristem se tím hlásá Božství Ježíše Krista - čili princip křesťanské víry, kterým se vyznává, že Ježíš Nazaretský je Bůh. To je samotné jádro křesťanství, a tím starozákonním citátem (a navíc psaným hebrejsky) se podtrhuje, že Pán Ježíš je zaslíbeným Mesiášem, o němž svědčil Starý zákon i proroci. (Mimochodem, přesně tato slova zpíváme při každé svaté liturgii při eucharistii.)

Nedávno tento hebrejský nápis někdo poničil a shodil z mostu do řeky. Potápěči pátrají po dně Vltavy a loví zbytky nápisu. Policie to vyšetřuje jako poničení historické památku a domnívá se, že motivy tohoto útoku jsou náboženské. Lze se domnívat, že útok provedl nějaký žid.

V televizních novinách v rámci reportáže o této události hovořil telefonicky nějaký žid (snad ze židovské obce), který uvedl tato slova: "Pro věřícího žida je tento nápis skutečnou urážkou."

Když si uvědomíme, že tento nápis nehlásal nic antisemitského, nic se v něm nepravilo o židech, ale byl to prostý citát ze starozákonního proroctví psaný v jazyce originálu (tj. v hebrejštině), spatříme onu nesmiřitelnost mezi tzv. "judaismem" a křesťanstvím. Jestli pro současného žida je urážkou samotné vyznání Krista jako Boha a jako Starým zákonem slíbeného Mesiáše, pak tedy pro judaismus je křesťanství ve svém nejzákladnějším kořeni rouháním a pohoršením.


Zobrazit příspěvek č. 66 jednotlivě

Administrátor --- 8. 2. 2007
Judaismus

Ano, s tím judaismem je to důležitá poznámka archim. Marka. Tomuto tématu máme tendenci se vyhýbat - a to pohříchu z politických důvodů.

Dobře tuto problematiku vysvětluje A. Osipov, profesor Moskevské duchovní akademie. Ten jasně říká, že považovat judaismus za "starozákonní náboženství", jak je to v ekumeně dnes běžné, je zásadní omyl. Celý Starý zákon ukazuje na příchod Mesiáše a navíc zřetelně označuje Ježíše z Nazareta jako tohoto Mesiáše. Kdo odmítá Ježíše Krista, odcizuje se tím tedy zároveň i Starému zákonu.

Dále Osipov uvádí, že to, čemu se dnes říká judaismus, je náboženství založené nikoliv na Starém zákoně, ale na Talmudu (a někdy i na Kabale). A to, čemu se v naší éře říká Talmud, již odmítal a odsuzoval ve své době Ježíš Kristus, když káral farizeje za to že si vymýšlejí nová a nová břemena a jejich pravidla jsou v rozporu s Božím Zákonem. (Viz např. 23. kapitolu Matoušova evangelia)

Judaismus, jakožto uvědomělé odmítnutí Starým zákonem prorokovaného Mesiáše, má antikřesťanství za svůj základní kámen. To se zřetelně projevilo hned v době prvokřesťanské, kdy právě židé patřili k nejlítějším a nejaktivnějším pronásledovatelům křesťanství.

Profesor Osipov se mj. pozastavuje nad tím, že Vatikán zahrnul dialog se židy do agendy "Rady pro jednotu křesťanů"...


Zobrazit příspěvek č. 65 jednotlivě

archimandrita Marek --- 8. 2. 2007
Charta oecumenica

Po dlouhé době jsem zavítal na Ambon.
Moc se mi líbí rozbor Charty od o. Jana Týmala. Vidím ale jednu zásadní chybu v 10. odstavci.
Je tam vedle antisemitismu odmítnut i antijudaismus. Základním kamenem judaismu je odmítnutí Ježíše jako Spasitele, Krista. Je proto každý křesťan z důvodu svého vyznání "Kristus je Pán" vázán být antijudaistou. Kdo by nechtěl být antijudaistou, zároveň by zlehčoval Krista.
Politická korektnost nemá v teologii co pohledávat.


Zobrazit příspěvek č. 64 jednotlivě

archimandrita Marek --- 8. 2. 2007
abp. Simeon


       
       
Фотоальбомы

       Патриаршее посещение ЦКБ МП святителя Алексия
7 февраля 2007 г. 21:37

Москва, 7 февраля. Святейший Патриарх Московский и всея Руси Алексий II посетил пациентов Центральной клинической больницы святителя Алексия Московского Патриархата, среди которых находится архиепископ Оломоуцко-Брненский Симеон.
подробнее        
              
       Патриаршее посещение ЦКБ МП святителя Алексия        
              
       
       


Zobrazit příspěvek č. 63 jednotlivě

Administrátor --- 7. 2. 2007
Z tisku

Cenzura vystřihla slovo Bůh z filmu. V kopiích amerického filmu "Královna" (The Queen) cenzura vystřihla na sedmi místech slovo "Bůh", a to např. i na místě, kde byla pronášena fráze: "Bože, chraň královnu."

Kopie s takto vystříhanou verzí filmu se objevily u leteckých společností Delta a novozélandských aerolinkách od distribuční společnosti Jaguar Distribution.

Film "Královna" nominovaný na Oskara vypráví o reakci královny Elizabety II. a premiéra Blaira na smrt princezny Daiany při automobilové havárii.

EAI




Administrátorem Ambonu je Jan Baudiš,
pravoslavný kněz

Celkem v je v Ambonu již 1415 příspěvků (zde zobrazeno 40 příspěvků, od č. 63 do č. 103)
Několik rad pro badatele v archivu Ambonu. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Ambonu" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že starší jsou nahoře a novější dole, což je pro čtení archivu nejpříjemnější). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž Ambon v roce 2006 začínal, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 40 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).

Pohyb ve frontě příspěvků:
Skok na nejnovější - Várka novějších - Dávka starších - Skok na nejstarší






Tematický přehled příspěvků Ambonu

Audionahrávky promluv z pravoslavného chrámu v Jihlavě.

Klikněte sem pro nápovědu a pravidla Ambonu

Český pravoslavný web www.orthodoxia.cz